Vláda ignoruje neústavnost plošného uchovávání dat o elektronické komunikaci. Počty žádostí o poskytnutí dat přitom raketově rostou. IuRe chystá ústavní stížnost.

23. 8. 2017 - PRAHA [Econnect/Iuridicum Remedium, z. s.]

Evropský soudní dvůr se shromažďováním a využíváním těchto metadat zabýval ve dvou svých rozhodnutích. „V prvním případě (věc Digital Rights Ireland) konstatoval již v dubnu 2015, že celá směrnice, která plošné sledování zavedla (tzv. směrnice o data retention) je v rozporu s Listinou základních práv EU. V roce 2016 pak v rozhodnutí (věc Tele2 Sverige) konstatoval, že princip plošného a nevýběrového ukládání dat bez toho, aby toto opatření platilo pro omezený okruh osob, omezené území či v omezeném čase, je nepřípustný. Podobně je nepřípustná i praxe, kdy jsou data poskytována bez soudního povolení, jako je tomu v některých případech i v ČR,“ uvedl právník IuRe Jan Vobořil.
Ministerstvo průmyslu a obchodu, které má problematiku na starosti žádnou novelizaci zákona, který by vyhověl zmíněným rozhodnutím, nepřipravuje. Proto se IuRe rozhodlo navázat na úspěšnou snahu z roku 2011, kdy uspělo s návrhem na zrušení předchozí právní úpravy data retention u Ústavního soudu a připraví do konce října nový návrh na zrušení příslušného ustanovení zákona o elektronických komunikacích a pokusí se pro něj sehnat podporu v Poslanecké sněmovně či Senátu.
IuRe si vyžádalo data o žádostech jednak od policie ČR, jednak od Českého telekomunikačního úřadu, který shromažďuje výkazy operátorů. „ Je zajímavé, že policie takto výrazný výkyv v počtu žádostí o výpisy nedeklaruje. Je tedy potřeba se ptát, pokud budeme věřit statistikám policie, kdo podal řádově větší počet žádostí o výpisy, když to nebyla policie. Mohou to být další orgány činné v trestním řízení, u nichž to ale nepovažujeme ze zkušenosti za pravděpodobné vzhledem k tomu, že se o data žádá obvykle v úvodní fázi vyšetřování. Další možností jsou pak zpravodajské služby a Česká národní banka, které jsou rovněž oprávněny o data žádat. Bohužel zpravodajské služby statistiky počtu žádostí tají,“ uvedl Vobořil.
Zajímavý je i výrazný nárůst počtu žádostí o informace o přístupech ke schránkám elektronických komunikací a k internetu, který meziročně dle výkazů operátorů vzrostl z 525 v roce 2015 na 5 661 v roce 2016. Podle jiných statistik poskytnutých IuRe policií bylo 439 operátorům ze strany policie vyplaceno za uchovávání dat a vyřizování žádostí v roce 2016 celkem 272 milionů korun, což je obdobné jako v roce 2015. O údaje bylo žádáno v roce 2015 v 164 396 případech, v roce 2016 v 158 369 případech a za prvních pět měsíců roku 2017 v 80 507 případech.
Zákon o elektronických komunikacích ukládá každému operátorovi uchovávat po dobu 6 měsíců množství dat o telefonní či internetové komunikaci. Konkrétně jde například o údaje, kdo s kým a jak dlouho telefonoval, kde se v té chvíli nacházel, kdo komu a kdy odeslal e-mail, kdy a kdo přistupoval k internetu apod. K údajům mají přístup například policie, státní zastupitelství, soudy, zpravodajské služby nebo Česká národní banka. Data jsou uchovávána o každém uskutečněném spojení a mohou být poskytnuta v některých případech i bez soudních povolení.

-red-

DISKUSE - KOMENTÁŘE: