Výroční zpráva Amnesty International upozorňuje na historickou možnost proměny represivních režimů
13. 5. 2011 - PRAHA [Econnect/AI]
AI ve své Výroční zprávě poukazuje na porušování svobody slova v nejméně 89 zemích. Dokumentuje případy vězňů svědomí ve více než 48 státech, odhaluje mučení a špatné zacházení v nejméně 98 zemích a poukazuje na nespravedlivé soudní procesy, ke kterým došlo přinejmenším v 58 zemích světa.
„Přesně po padesáti letech, kdy začala Amnesty International bojovat proti bezpráví, stojíme na prahu historické změny,“ pronesl Salil Shetty, generální tajemník AI.
„Lidé už mají dost strachu. Chtějí se v čele s mladou generací brát za svá práva, postavit se kulkám, bití, slznému plynu i tankům. Takové odhodlání je spolu s možností využití nových technologií silnou zbraní proti represivním autoritářským režimům a vysílá jim silné poselství – jejich dny jsou sečteny,“ dodal Shetty.
Síla nových médií
Důležitým nástrojem v boji proti bezpráví se čím dál více stávaly informace a jejich kontrola. Např. v Tunisku a v Egyptě jsme byli svědky toho, jak vlády umlčují komunikační prostředky, aby zastavily vlnu občanské nevole a potlačily reformní snahy. Digitální média se ukázala být pro prosazování lidských práv klíčová.
Blízký východ a severní Afrika: svržením diktátorů revoluce nekončí
Vlna občanských protestů spojená s voláním po svobodě a reformách, která se šířila ze zemí Blízkého východu a severní Afriky, inspirovala řadu lidí v zemích, jako je Čína, Ázerbájdžán nebo Zimbabwe. Represivní vlády ale dávají najevo, že se nehodlají vzdát bez boje. V Libyi, Bahrajnu, Jemenu a Sýrii dochází k útokům na pokojné demonstranty, narůstá počet zraněných a zabitých. Ukázalo se navíc, že svržením diktátorů boj za svobodu nekončí. Je třeba odstranit instituce, které je léta držely u moci.
Výzva Amnesty International: Světové velmoci musí jednat, ne posílat zbraně
Rok 2010 ukázal, že proměna autoritářských režimů je možná, avšak velmi obtížná. Světové velmoci musí nyní přispět k tomu, aby v zemích jako Libye došlo ke skutečné proměně a aby pachatelé zločinů proti lidskosti byli postaveni před spravedlnost. Tichá podpora represivním vládám včetně zásobování problematických zemí zbraněmi se nesmí v roce 2011 opakovat.
Je také třeba trvat na politice nulové tolerance zločinů proti lidskosti. Události ze Sýrie, kde od letošního března zemřely stovky lidí, a rozpačitá reakce ze strany mezinárodního společenství na potlačení pokojných demonstrací v Bahrajnu a Jemenu tento požadavek jen umocňují.
AI také požaduje zastavení zatýkání a zabíjení, kontrolu chování tajné policie a bezpečnostních složek. Firmy, které poskytují internetové připojení, telefonní a sociální sítě musí respektovat lidská práva. Nesmí se stát pěšáky či spojenci represivních režimů, které lidi špehují.
Mezi regionální trendy dále patří:
V Evropě zesílilo volání po svobodě slova, která byla potírána zejména v Bělorusku, Srbsku, Rusku, Turecku a dále v zemích střední Asie.
Ke zhoršení situace v oblasti lidských práv došlo na Ukrajině, v Bělorusku a Kyrgyzstánu, kde byli pronásledováni a zastrašováni obránci lidských práv. Zkomplikovala se také situace žen, které chtějí nosit burku – zákaz nyní platí ve Francii, projednáván je v Belgii, Holandsku a Španělsku.
Nejzávažnější lidskoprávní témata Evropy dále zahrnovala: diskriminaci a extremismus včetně segregace Romů ve vzdělávacím systému; problémy s postavením uprchlíků (detence migrantů, početnější deportace lidí ze států EU do rizikových míst); mučení a jiné špatné zacházení s obviněnými (zejména v zemích střední Asie); násilí na ženách (především migrantky, ale také domácí násilí).
Mezi celosvětové trendy patří eskalace násilí vůči novinářům v Asii a Tichomoří; postihování obránců lidských práv v Afghánistánu, Bělorusku, Barmě, Číně, Mexiku, Rusku, Vietnamu a Zimbabwe. Konflikty ohrožovaly civilisty a stabilitu v zemích jako je Čad, Kolumbie, Kongo, Irák, Izrael a Palestina, Severní Kavkaz, Srí Lanka, Súdán a Somálsko.
K pokrokům došlo v těchto oblastech: snížení celkového počtu poprav; zlepšení mateřské zdravotní péče v Indonésii a Sierra Leone; stíhání válečných zločinců odpovědných za zločiny v bývalé Jugoslávii a zemích Latinské Ameriky. Vítaným krokem bylo propuštění vůdkyně barmské opozice Su Ťij a udělení Nobelovy ceny míru pro čínského obránce lidských práv Liou Siao-poa.