Dálnice za všechny peníze: magistrát připravuje další tunel Blanka v Libni
11. 2. 2011 - PRAHA [Econnect]
„Noví radní by měli po zkušenostech s předraženou Blankou projekt důkladně zvážit,“ říká Vratislav Filler z iniciativy Auto*Mat. Podle ní hrozí, že betonování dalších dálnic vysaje rozpočet Prahy a dopravu nijak nezlepší.
„Magistrát pokračuje v budování staveb, které usnadňují průjezd dalších tisíců aut přes centrální části Prahy podle padesát let staré dopravní koncepce. To přináší enormní finanční náklady, zadlužování a zhoršování životního prostředí. Prioritou by měla být výstavba vnějšího Pražského okruhu, který by obyvatele před tranzitní dopravou naopak chránil,“ vysvětluje Vratislav Filler.
Vedení Prahy obhajuje výstavbu Městského okruhu snahou zklidnit dopravu v centru. To se však ukazuje jako mýtus. Podle výpočtů uvedených v nově zveřejněné studii vlivů na životní prostředí by mělo i po dostavbě celého městského okruhu v hodnotě stovek miliard korun jezdit po severojižní magistrále 70 tisíc aut denně, což vylučuje zklidnění této dopravní tepny.
„Ukazuje se, že Městský okruh je pro řešení dopravy v Praze neúčinný. Neexistuje žádná analýza, která by prokazovala přínos investic do tunelů a rychlostních silnic v centru Prahy. Cílem města by nemělo být prostavět co nejvíce miliard, ale zajistit kvalitní dopravu obyvatel a dopravní obsluhu. Toho lze docílit mnohem efektivněji pomocí veřejné dopravy,“ říká Vratislav Filler. Auto*Mat proto požaduje, aby se v rámci probíhajícího hodnocení vlivů stavby na životní prostředí posoudilo, zda by nebylo účelnější rozvíjet MHD a urychleně dostavět Pražský okruh.
S ohledem na městské finance i pokročilost přípravy jednotlivých staveb je dnes téměř jisté, že zatímco výstavba Pražského okruhu se zadrhla, Městský okruh bude dobudován mnohem rychleji. Hrozí tak, že veškerá tranzitní doprava bude mnoho let namísto po obchvatu projíždět přes Letnou, Dejvice, Břevnov, Libeň a další obytné čtvrti města.
Auto*Mat kritizuje i způsob, jímž se o Městském okruhu rozhoduje. „Pokračuje trend z minulých dob. Obyvatelé nic nevědí, nezvažují se alternativní koncepce, vše se řeší s minimální publicitou. Stejně bylo rozhodnuto o stavbě tunelu Blanka – a teď vidíme výsledky,“ říká Michal Křivohlávek.
Ministerstvo životního prostředí posuzuje vliv libeňské části městského okruhu na životní prostředí od roku 2005. Bez kladného výroku nelze stavbu povolit. Výpočty přitom stále ukazují, že stavba sama o sobě nezlepší kvalitu ovzduší ani nesníží hlučnost v okolních čtvrtích. Zatížení životního prostředí v mnohých částech Prahy přitom již dnes překračuje zákonem dané hygienické limity.
Poslední verze dokumentace zpracované na objednávku magistrátu přiznává, že aby měl Městský okruh vůbec nějaký přínos z hlediska hluku a čistoty ovzduší, je nezbytné zavést mýto v centru Prahy na ploše více než 50 km2 a v celém městě pak zřídit nízkoemisní zónu. Bez těchto opatření by úřady neměly vůbec povolit využívání městského okruhu k provozu. Vedení města se ovšem v současnosti k mýtu ani nízkoemisní zóně rozhodně nezavazuje.