Růstu cyklistiky v centru Prahy brání bariéry, které se dají odstranit, vyplývá z průzkumu Oživení

24. 9. 2010 - PRAHA [Econnect/Oživení]

Občanské sdružení Oživení provedlo rozsáhlou analýzu cyklistických bariér v centru Prahy. Analýza byla zpracována na základě sčítání cyklistů v ulicích centra, dotazníkového průzkumu a modelování počtu cyklistů u inkriminovaných míst. Překvapivým výsledkem sčítání bylo 1500 cyklistů denně kolem Národního divadla. Přitom z průzkumu vyplývá, že při odstranění bariér by tudy chtělo jezdit až čtyřikrát více cyklistů. Hlavní bariérou je podle 90% cyklistů přerušená cyklotrasa právě na Smetanově nábřeží.

Výsledky dotazníkového průzkumu a sčítání cyklistů uskutečněného letos na jaře v ulicích centra Prahy přinesly zajímavé závěry. Protisměrka je pro cyklisty menší problém, než zaneřáděný podchod, dvě světelné signalizace v jedné křižovatce jsou považovány za překážku a jako nejnaléhavější se jeví 2/3 zkušených cyklistů zcela nedořešený průjezd centrem Prahy. Toto jsou jen některé z výstupů průzkumu uskutečněného v rámci projektu „Jak odstranit klíčové bariéry cyklodopravy v centru Prahy“.

„Hodnoty zjištěné v rámci těchto šetření potvrzují celoevropský trend nárůstu městské cyklistiky. Jeden a půl tisíce cyklistů dnes projede denně v Praze po nábřeží křižovatkou před Národním divadlem, kde cyklista musí jet v plném provozu mezi kolonami aut a nebo je nucen z důvodu obavy o svou bezpečnost uklidit se na chodník. Absenci několika set metrového úseku cyklotrasy, který v centru Prahy zcela očividně na pravém břehu Vltavy chybí, vedení pražské radnice již nemůže nadále přehlížet,“ říká Štěpán Rattay, ředitel Oživení, o. s.

Hlavním záměrem projektu je zjistit, která místa v centru Prahy jsou pro cyklisty nepřijatelná a z jakých důvodů. „Podařilo se nám vytvořit model, který umožňuje poměrně přesně vyhodnotit, kolik cyklistů odradí průjezd centrem města a kde se nacházejí cyklisticky nejméně přijatelná místa. Aplikovali jsme tento postup na trasy v centru Prahy, výsledkem analýzy je žebříček nejzávažnějších cyklistických bariér centra hlavního města,“ říká Vratislav Filler, koordinátor projektu.

Podle očekávání se v tomto žebříčku pražských cyklobariér umístilo na prvním místě Smetanovo nábřeží a jeho okolí, kde pro plynulý průjezd centrem Prahy chybí necelý kilometr cyklotrasy k propojení dvou slepých větví, které kopírují pravý břeh Vltavy. Vysoko na žebříčku cyklistických barier se bohužel umístily i cyklisty obtěžující úseky na již dříve dokončených cyklostezkách navazujících v Podolí nebo v Libni. S komplexními výstupy tohoto průzkumu se můžete blíže seznámit na našich internetových stránkách : http://doprava.oziveni.cz/cz/aktuality/pruzkum-bariery/

Pětkrát více cyklistů?

Dalším nepřehlédnutelným zjištěním je fakt, že pro 2/3 cyklistů je běžná cyklistická trasa centrem Prahy uživatelsky neprůjezdná. I pro zkušené cyklisty, kteří centrem Prahy už pravidelně dojíždějí, jsou tyto trasy velmi nepříjemné. Tato zjištění naznačují, že kdyby se podařilo zmírnit cyklisticky nepříjemné úseky v centru Prahy, mohla by se zde přístupnost pro cyklisty diametrálně zvýšit.
„Na základě provedených průzkumů a sčítání cyklistů, které Nadace Partnerství provedla již dříve na jiných místech v ČR, odhaduji, že pokud se podaří zmírnit či zcela vyrušit největší cyklistické překážky v centru města, lze očekávat, že průjezdnost této exponované lokality se skokově zvýší až na trojnásobek,“ říká Daniel Mourek z Nadace Partnerství.

Realizace důsledné a komplexní analýzy ze strany města je již více než nezbytností!

Výsledky projektu jsou založené na podrobném průzkumu, který nejprve zjišťoval, zda cyklisty více omezují schodiště a prudké kopce, nebo kruhové objezdy a neexistující přejezdy. Letošního šetření se zúčastnilo přibližně pět set cyklistů a výsledky jsou alarmující. „V centru města se podařilo definovat na dvě stovky nepříjemných míst, které výrazně komplikují cyklistům pohyb, ale i přes tyto zjištěné skutečnosti řada z nich denně těmito cyklisticky dosud neřešenými úseky projede,“ říká Ing. Arch. Tomáš Cach, odborník na městskou cyklistiku a člen Komise Rady hl. města Prahy pro cyklistickou dopravu.

„Cyklopruhy dokážou udělat z neprůjezdné ulice použitelnou, cyklisté se na nich ale necítí pohodlně. A pokud se takovýto cyklopruh v křižovatce přeruší, je to, jako by vlastně ani neexistoval,“ poukazuje na nesystematičnost výstavby cyklistické infrastruktury v Praze Vratislav Filler. „Na druhou stranu poslat cyklisty na chodníkovou stezku taky není řešením.“ V takovém případě vznikají opakované průjezdy přes křižovatku s několika přechody a světelnou signalizací, kterou respondenti v dotazníku poslali mezi nejvíce obtěžující překážky,“ dodává. Průjezd centrem města pro cyklistu velmi často znamená jízdu po tramvajovém pásu. Řadící pruhy třeba na Smetanově nábřeží jsou ale tak úzké, že už se tam cyklista mezi auto a chodník nevejde. Ve špičkách auta stojí v kolonách, cyklisté hledají cestu, kudy jet dál, a velmi často ji nacházejí na chodníku. Lze shrnout, že cyklisté budou vždy neradi jezdit v provozu po ulicích, na kterých se s nimi nepočítá.
Sčítání v ulicích také ukázalo, že cyklisté jsou si schopni poradit s řadou problémových míst velmi invenčně. Jednosměrnou spojku ze Smíchova na Malou Stranu v Šeříkové ulici si už prakticky zabrali pro sebe. Dnes tam denně projíždí na čtyři sta cyklistů – třikrát více než aut.

Kritizujeme, ale i navrhujeme řešení

Občanské sdružení již v minulých letech spolupracovalo s projektanty a odborníky na cyklistickou dopravu v Praze. V průběhu minulého roku v rámci svých aktivit zpracovalo více než 40 zadávacích karet, které pokrývají přes 140 km cyklotras v Praze. Přibližně polovina z těchto technických dokumentací je již dnes zrealizovaná. „Nekritizujeme jen stávající stav, i v rámci tohoto projektu počítáme se zpracováním tzv. zadávacích karet, které jsou základní technickou dokumentací pro zpracování a realizaci úprav v terénu. Součástí projektu je proto také návrh řešení řady problémových lokalit, které budou zpracovávat dopravní projektanti. Na základě dílčích výstupů z projektu pražských bariér jsme se rozhodli rozpracovat návrhy pro pět lokalit, u kterých po inovaci očekáváme největší přínos pro městskou cyklistiku,“ říká Vratislav Filler.

Většina řešení se neobejde bez reorganizace uličního prostoru. Místo nově vyhrazené cyklistům lze často získat na úkor nevyužitých ploch, v některých případech by zrušení několika parkovacích stání usnadnilo průjezd stovkám cyklistů. „Zásadní otázkou však samozřejmě zůstává, jaký bude k výstavbě cyklistické infrastruktury postoj nově zvoleného vedení pražské radnice,“ uzavírá Štěpán Rattay.

-red-

DISKUSE - KOMENTÁŘE: