Letadla mění počasí u letišť, více tam sněží
8. 7. 2011 - PRAHA [Ekolist]
Podstatou zkoumaného fenoménu je to, že letadla často "prorazí díry" do mraků obsahujíc tzv. přechlazenou (česky též podchlazenou) vodu, jejíž teplota je sice pod 0 °C, ale zůstává v kapalném skupenství. Průlety letadel skrz takové mraky mohou vyvolat sněžení. Voda v tomto metastabilním stavu může krystalizovat pouze za přítomnosti krystalizačních jader nebo při velkém podchlazení.
A právě to nastává za určitých situací při průletu letadel mraky, kdy za motory a kolem křídel prudce poklesne teplota a vyvolá krystalizaci přechlazené vody a způsobí sněžení. To má potom lavinovitý efekt na široké okolí, protože zmrzlé vložky pomáhají krystalizovat i další přechlazené vodě. Tato "díra" se poté samovolně rozšiřuje i několik hodin a může opravdu zásadněji zvýšit srážky.
Tento jev je známý již delší dobu, vědci se však nyní pokusili prozkoumat ho podrobněji a zjistit, zda je možné prokázat jeho vliv na změny počasí.
"To, zda letadlo za sebou vytvoří díru či kanál, záleží na jeho trajektorii," říká Andrew Heymsfield, hlavní autor studie. "Pokud pouze proletí vrstvou mraků s přechlazenou vodou, vznikne jen díra. Pokud ovšem touto vrstvou letí napříč, může vzniknout i souvislejší kanál."
Heymsfield spolu s kolegy zkoumal satelitní snímky těchto děr a kanálů a poté pomocí meteorologických modelů studoval, zda je možné užít je pro simulaci změny atmosférických jevů. Jejich odpověď zní: je to možné. "Podařilo se nám prokázat, že opravdu existuje souvislost mezi sněžením a leteckým provozem".
Létající talíře to nejsou…
Jak vědci zdůrazňují, nejde o jev natolik zásadní, že by mohl mít dopad na globální klima. Ale protože velká mezinárodní letiště v zimních měsících často zaznamenávají nízkou oblačnost, mohou důsledky provozu pocítit. V praktickém životě to například může znamenat vyšší výdaje na odmrazování letadel před startem. Navíc síť meteorologických stanic často využívá hlášení o počasí přímo z letišť, což může v konečném důsledku zkreslit předpověď počasí v okolí.
Podobný popis těchto jevů možná zklame milovníky záhad, protože fotografie "nebeských děr" byly v minulosti s oblibou dávány do souvislosti s návštěvou mimozemských civilizací v létajících talířích. Takto se dají vysvětlit například kruhovité mraky, které nad Moskvou vyvolaly v roce 2009 řadu dohadů a konspiračních teorií.
Americký tým spočítal, že vznik těchto děr či kanálů je běžnější, než se tušilo. Vrstvy oblačnosti s přechlazenou vodou se podle jejich statistiky nacházejí v okolí do 100 km od nejvýznamnějších světových letišť po pět až šest procent času. Z modelů jim dále vyšlo, že tyto efekty se častěji vyskytují v oblastech bližších polárním oblastem.