Praha rok poté: vedení města se změnilo, reformám se ale vyhýbá
14. 10. 2011 - PRAHA [Econnect]
Pražané se nedočkali žádných změn ani v dopravní politice, která dává prioritu automobilům. Hrozí, že se budou opět schvalovat desítky změn územního plánu na přání spekulantů a developerů bez jakékoliv koncepce. O informační politice města výmluvně vypovídají webové stránky, na kterých není možné nic najít. Pokusy o kulturní oživení pražských ulic narážejí na byrokratické překážky. Takto hodnotí první rok působení nové městské rady a zastupitelstva šest pražských nevládních organizací: Arnika, Auto*Mat, BuskerVille, PragueWatch, Pražské fórum a Oživení. Tři z nich působí v Praze deset nebo více let, ostatní tři vznikly v loňském roce.
Největším nešvarem ohrožujícím efektivní správu města je bezpochyby korupce. „Dokud Praha nebude potírat korupci systémově, nelze očekávat, že dojde k podstatnému zlepšení situace,“ říká Martin Kameník z Oživení. „Za první rok vládnutí bohužel vedení města spíše přešlapovalo na místě, než aby bylo schopno pokračovat v realizaci stávající protikorupční strategie. Práce na protikorupční politice jsou navíc zahaleny značným tajemstvím, např. o činnosti a statusu Pražské protikorupční rady - PRAPORu - není prakticky nic známo. Zastupitelstvo navíc pracovalo půl roku bez předsedy kontrolního výboru,“ dodává Kameník. Vnímá však i pozitivní události. „Primátor Svoboda se snaží vyšetřit prodražování stavby městského okruhu, zlepšit její kontrolu a zveřejnil nezávislý audit. Bohužel vedení města není příliš ochotné podělit se o své protikorupční záměry s veřejností a na protikorupčním portálu nenalezneme fakticky žádné aktuální informace (např. zápisy Praporu, podklady k jednání atp.),“ uzavírá Kameník.
Pokud jde o proměnu města jako takového, má jeho nové vedení značně svázané ruce. Až do roku 2016 bude splácet předražený tunel Blanka a staví také zbytečnou linku metra do Motola. Na rozvoj veřejné dopravy nebo zlepšování veřejného prostoru tak nebudou peníze. „Primátor Svoboda vidí vzor Prahy v Kodani, která vsadila na chůzi a cyklistickou dopravu a dnes patří k městům s nejvyšší kvalitou života na světě. V praxi ale Praha pokračuje v politice velkých dopravních staveb, jejichž přínos je sporný. Primátor se pokouší zmírnit enormní prodražení Blanky, v tu samou dobu však magistrát chystá Blanku 2 a veřejnost zase o ničem neví,“ říká Vít Masare za iniciativu Auto*Mat. Stále se připravuje stavba tunelů u Muzea, které by znemožnily přeměnu severojižní magistrály v městský bulvár. Peníze potřebné pro rozvoj veřejné dopravy pohlcují rostoucí provozní náklady Dopravního podniku.
„Radní si zaslouží uznání za záchranu zeleného Trojmezí před developery. Šlo o jeden z nejkřiklavějších případů tvrdého lobbingu pozemkových spekulantů a jejich ovlivňování politiky,“ hodnotí Martin Skalský ze sdružení Arnika. Na druhou stranu pokračuje projednávání několika desítek změn územního plánu, na dvě stě dalších změn bylo prozatím přerušeno a dokonce se připravuje zcela nová vlna změn. „Rada města přiznala, že její prioritou není schválení nového územního plánu. To je velké zklamání. Může to znamenat, že se opět rozjede schvalování dílčích developerských projektů a celý proces se znovu vymkne veřejné kontrole. Pokud by město ani za tři roky stále nemělo promyšlenou koncepci svého rozvoje a směřování, byla by to zpráva o naprostém selhání této politické reprezentace,“ řekl Skalský.
Podle iniciativy PragueWatch nadále přetrvává ignorantský postoj politiků i magistrátních odborů ke kulturnímu dědictví a ochraně životního prostředí. „Odbor ochrany prostředí zřídka kdy vydá negativní stanovisko k návrhu změny územního plánu. Přitom dostává k posouzení i stavby se zcela zjevně negativním dopadem na životní prostředí, jako je výstavba obří mimoúrovňové křižovatky a Multifunkčního operačního střediska na Malovance. Obzvláště přičteme-li k nim další stavební záměry v blízkém okolí, lze bez nadsázky tvrdit, že jde o pomalou likvidaci této části Břevnova“ říká Martin Veselý z PragueWatch.
„V Praze dnes sledujeme rozmach fasádismu, vytrácení života z centra Prahy, její proměnu v turistické ghetto. Drzost developerů se snad ještě zvětšila a nahrává jí i nečinnost Odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu známá díky příkladům domu na Václavském náměstí či stadionu na Štvanici,“ uvedl Veselý. Jako pozitivní vidí ale rozmach občanské aktivity „Vznikají nové lokální i celopražské iniciativy, o nichž je hodně slyšet a které spolu navíc spolupracují,“ dodal Martin Veselý.
Přímo z frustrace po uzavření velké koalice vzniklo Pražské fórum. „Hodnocení nového vedení by se dalo shrnout dvěma slovy: Ano, ale. Ano, některé změny jsou započaty, ale k plné funkčnosti jim vždy něco chybí a výsledek je více než rozpačitý,“ říká jedna ze zakladatelek Pražského fóra Alena Rybníčková. Kritizuje například novou podobu webových stránek, pod jejichž novou fasádou se ztrácejí dokumenty a propojení mezi nimi. Vyhledat potřebné trvá ještě déle než dříve, případně je to nemožné. Ani fakt, že na zasedání jsou přítomni a mohou vystupovat občané, podle ní nezajištuje demokratické rozhodování. „Zastupitelé nejsou nijak nuceni reagovat na vyjádření občanů. Navíc jsou nám předváděny podivné praktiky s hlasováním, pokud hlasování nedopadne úplně dle domluvených představ koalice,“ dodala Rybníčková.
Nové vedení magistrátu zatím nepřineslo změnu pro pouliční umění, které patří k ulicím evropských i světových metropolí. „Politici, úředníci a policie berou pouliční umění jako žebrání nebo jako výdělečnou podnikatelskou činnost s nutností získat povolení, zábory aj. V podstatě si je interpretují různorodě, přičemž žebrání je nejčastější,“ říká Jiří Boháč z BuskerVille. „Doposud jsme nezískali od magistrátu žádnou znatelnou podporu kromě záštity nad „Svátkem hudby", který navíc ve výsledku nebyl policií v ulicích uznáván,“ podotýká Jiří Boháč. Podporou a poskytnutím místa k projevu by se přitom Praha začlenila k dalším světovým metropolím, dala by možnost vyniknout mladým a alternativním muzikantům, divadelníkům, či jiným umělcům. „Alchymií pouličního umění je totiž přímý kontakt s lidmi, získávání okamžité zpětné vazby, snazší formování projevu a tím celkového výrazu umělcova. Touto cestou vznikly veliké hvězdy celosvětového formátu, a proto by neměla být upírána, vždyť svoboda projevu je hlavní doménou demokracie,“ dodává Jiří Boháč z iniciativy BuskerVille.
Naději představují podle nevládních organizací sami obyvatelé Prahy. Všímají si místních problémů a stále aktivněji se je snaží také řešit. Sdružení apelují na lidi, aby to nevzdávali. Zatímco příchod skutečně osvícených politiků je ve hvězdách, k lepšímu prostředí a atmosféře města může přispět každý z občanů. Dnešní tisková konference byla první společnou akcí šesti pražských občanských organizací prosazujících lepší život v Praze. Zdaleka však nejde o akci poslední. „Rok od voleb vidíme, že problémy jsou velmi hluboké a změna vyžaduje velké úsilí. Přestože každá z našich organizací se věnuje jiné oblasti, věříme, že společně dokážeme prosadit více. Politika města je trochu ospalá a žádný zázrak nás zřejmě v nejbližší době nečeká. Proto bychom rádi tímto vyzvali obyvatele Prahy, ať se aktivně zajímají o činnost svých zastupitelů a zapojí se do práce nevládních organizací nebo je podporují. Zatímco politikové se každé čtyři roky mění, nevládní organizace hájí zájmy obyvatel Prahy dlouhodobě,“ řekla Zora Kasiková, mluvčí Arniky.
Unavuje
vás tvorba www stránek v HTML? 
vytisknout