Arnika: Plavební stupeň Děčín by zlikvidoval nejen úhoře a lososy
26. 10. 2010 - PRAHA [Econnect/Arnika]
Zatopením části území by došlo k likvidaci mnoha cenných biotopů. Nenávratnou škodou bude zaplavení říčních náplavů (typ přírodního stanoviště 3270), bohatých na mnoho rostlinných i živočišných druhů, které řeka do současné podoby vytvářela stovky let. „Přestože je za posledních několik let znát snaha investora o posun projektu směrem k řešení, které je k přírodě citlivější než dřívější projekty, významně negativní vlivy na Evropsky významnou lokalitu Labské údolí přetrvávají. Stavba plavebního stupně v této lokalitě bude vždy závažnou migrační překážkou a narušením říčního kontinua,“ říká bioložka Eva Chvojková. Tato poškození mohou navrhovaná zmírňující a revitalizační opatření nahradit pouze z nepatrné části. Navíc v současné podobě návrhů neexistují žádné záruky, že navržená opatření budou skutečně funkční. „Není jisté, zda lze náplavy v řece uměle vytvořit. Hromada štěrku ještě není biotop,“ pochybuje Eva Chvojková. V roce 2009 byly na Labi pod Děčínem postaveny pokusné koncentrační výhony, jejich účinnost však dosud nebyla řádně vyhodnocena a sledování je pouze krátkodobé.
Jez je především zásadní migrační překážkou na toku Labe. „Labem a jeho přítoky migrují desítky druhů ryb, přičemž případnou stavbou budou nejvíce ohroženi lososi a úhoři. Losos obecný je chráněný druh, zahrnutý do soustavy Natura 2000, u něhož hrozí zvýšená úmrtnost při poproudové i protiproudové migraci. Jez ohrozí program repatriace lososa, který běží od roku 1998 a bylo do něj investováno několik milionů korun,“ říká Ing. Pavel Vrána z Českého rybářského svazu. Stavba Plavebního stupně Děčín by znamenala zásadní ohrožení také úhoří populace na celém území ČR. Téměř všichni úhoři by museli při své cestě do moře projít přes plavební stupeň Děčín, kde jim hrozí vážné poranění vodní elektrárnou. Dalšími negativními důsledky jezu na Labi je ohrožení proudomilných druhů ryb žijících v Labi.
„Považuji za nevhodné letos, v mezinárodním roce biodiverzity, uvažovat o projektu, jenž by znamenal likvidaci celoevropsky chráněných druhů. Vracíme se tím zpátky do časů, kdy se úspěšnost ekonomiky počítala penězi proinvestovanými do betonu,“ zdůraznila Ing. Jana Vitnerová, vedoucí programu Ochrana přírody ze sdružení Arnika. Například úprava plavební kynety pod jezem a vybudování břehových výhonů není kompenzačním opatřením, ale v podstatě další stavbou: „Jedná se o bagrování v korytě řeky, a to přímo v Chráněné krajinné oblasti a v Evropsky významné lokalitě. Tím by došlo k likvidaci všeho živého na dně řeky, například mlžů včetně velevruba malířského, úkrytů pro mladé ryby a jejich potravy,“ upozornila Jana Vitnerová z Arniky.
Revitalizační opatření pouze mírně zlepšují situaci, rozhodně však nemohou vyrovnat negativní vlivy stupně. Navíc neexistují dostatečné záruky, že budou revitalizační opatření úspěšná. „Domníváme se, že splavňování Labe v úseku Ústí nad Labem - Děčín bez významně negativních vlivů na Naturu 2000 je možné pouze s využitím měkkých technických opatření, jako je například stavba koncentračních výhonů,“ dodala Eva Chvojková, která je také oprávněna zpracovávat odborné posudky k vlivu záměrů na Naturu 2000. Podle směrnice o stanovištích je možné povolit záměr s významně negativními vlivy na soustavu Natura 2000 (v tomto případě Plavební stupeň Děčín) podle zákona o ochraně přírody pouze za podmínek, že neexistuje jiná varianta řešení, je prokázán veřejný zájem a existují kompenzační opatření.
Do poloviny října měly dotčené orgány a odborná i laická veřejnost možnost vyjádřit se k záměru v rámci procesu posuzování vlivu na životní prostředí. „O budoucnosti projektu by měly rozhodnout odborné argumenty, nikoliv politici, kteří jej často bezhlavě prosazují. V Děčíně rozhodli o postoji města k jezům politici hlasováním na zastupitelstvu, nikoliv odborníci z Odboru životního prostředí. Navíc se jedná o projekt, který je zapotřebí posoudit i s ohledem na celý tok řeky, a to i na německé straně,“ zdůraznila Vitnerová.