AI: Civilisté v Iráku potřebují naléhavě ochranu
27. 4. 2010 - PRAHA [Econnect]
K nárůstu politického násilí přispěla nejistota po březnových volbách, po kterých se čeká na zformování nové vlády. Jen první dubnový týden si vyžádal smrt více než stovky lidí.
„Sedm let po invazi vedené USA žijí Iráčané v atmosféře strachu. Irácké úřady by přitom mohly udělat více, aby je ochránily. V poskytování ochrany však znovu a znovu selhávají,“ uvedl Malcolm Smart, ředitel AI pro Blízký východ a severní Afriku.
Za část zabitých nesou odpovědnost irácké bezpečnostní složky a zahraniční jednotky. K násilí dochází i v domácnosti. Většinu zabitých však mají na svědomí ozbrojené skupiny včetně Al-Káidy. Ta si v zemi nadále udržuje významné postavení.
Mezi lidi, kteří v Iráku umírají kvůli své práci, patří novináři a političtí aktivisté. Omar Ibrahim al Džábir z televizní stanice Rašíd jen stěží unikl smrti při explozi bomby namontované k jeho autu, ke které došlo 13. dubna. Terčem útoků jsou také náboženské a etnické menšiny. V únoru bylo při sektářských útocích v Mosulu zabito nejméně 8 křesťanů.
Ženám a dívkám nehrozí násilí jen ze strany ozbrojenců, ale také od příbuzných. Ti se na nich dopouštějí takzvaných zločinů ze cti – v případech, kdy se údajně chovají v rozporu s tradičním morálním kódem. Stačí, aby odmítly provdat se za muže, kterého jim rodina vybrala.
Homosexualita není v Iráku tolerována, někteří muslimští klerikové dokonce své posluchače vyzývají k útokům na gaye.
Irácké úřady často nejsou schopny případy těchto zabití řádně prošetřit. V důsledku špatné bezpečností situace byly stovky tisíc Iráčanů nuceny opustit své domovy. Řada evropských zemí, v nichž hledají ochranu, je však vrací zpět do nebezpečných míst. Amnesty International proto vyzývá evropské státy, včetně Nizozemí, Švédska a Velké Británie, aby tyto deportace zastavily.
Individuální případy:
Sarda Kádir, obchodník a kandidát parlamentních voleb, byl loni v prosinci zasažen střelou, která prolétla oknem domu jeho příbuzných ve městě Sulaimaniya. Muž před útokem neobdržel žádné výhružky. Domnívá se však, že byl sledován a že útok je motivován politicky. „Nemůžu obvinit žádnou konkrétní stranu. Jsem spíše obětí nedostatku demokracie, který v naší zemi panuje,“ řekl v rozhovoru s Amnesty International.
V únoru 2009 Amnesty International hovořila s několika Iráčany, kteří uprchli ze svých domovů, protože byli vystaveni útokům kvůli své sexuální orientaci. 34letý Hakim z Nadřádu uvedl, že jeho partner byl po určitou dobu držen v zajetí příslušníků Mahdího armády. Stalo se tak poté, co jejich utajovaný vztah vyšel najevo. Nyní dostává výhružky smrtí, jednou mu dokonce byly doručeny tři kulky.
16letá Kurdistán Azíz v únoru 2008 utekla z domova se svým chlapcem, později se ale vrátila domů. Rodina podepsala úmluvu, která garantovala její bezpečnost. Po třech měsících byla nicméně unesena. K vraždě dívky se poté přiznal její příbuzný.