Zemřel André Gorz - teoretik Nové levice a politické ekologie

5. 10. 2007 - PRAHA [E-žurnál]

Ve věku 84 let zemřel francouzský a rakouský sociální filozof, spoluzakladatel týdeníku Nouvel Observateur, teoretik hnutí Nové levice a proponent politické ekologie André Gorz. Se svou ženou Dorine spáchal autor knih jako „O strategii dělnického hnutí za neokapitalismu“ či „Dělnická třído, sbohem“, který se označoval za „revolučního reformistu“, 24. září sebevraždu.

Manžele, kteří po léta trpěli nemocemi, našli v jejich domě na jihovýchodě Paříže přátelé, jak leží bok po boku obklopeni listy na rozloučenou adresovanými svým příbuzným a přátelům. Poslední Gorzova kniha „Dopisy D“ byla věnována právě jeho ženě. „Brzy ti bude 82. Ztratila jsi šest centimetrů výšky, vážíš jen 44 kilo a jsi pořád krásná, půvabná, přitažlivá. Žijeme spolu 58 let a miluji tě víc než jindy.“

Narodil se ve Vídni pod jménem Gerhard Hirsch židovskému otci a katolické matce. V padesátých letech začal pracovat jako novinář, pod pseudonymem Michel Bosquet, byl mu blízký existencialistický vztah k marxismu Jean-Paul Sartra, s nímž se seznámil už v roce 1946. Právě otázkám odcizení a osvobození se věnovaly jeho první knihy, které podepsal jako André Gorz.

Skrze důraz na odcizení se dostal k hnutí Nové levice, jejíž další teoretik Herbert Marcuse byl ostatně Gorzovým přítelem. Jako demokratický socialista věřící spíše na změnu systému skrze reformy než na revoluci se stal členem redakční rady Les Temps Modernes. Už v 60. letech se dotkl též ekologické otázky, když ve svém díle „Strategie dělnického hnutí za neokapitalismu“ kritizoval vzývání ekonomického růstu. V roce 1964 spoluzakládá Nouvel Observateur.

V událostech května 1968 vidí potvrzení kritiky institucí, jako je stát, škola, rodina. Následně se sbližuje s dílem Ivana Illicha, který se věnuje kritice školství, zdravotnictví či námezdní práce. V polovině sedmdesátých let se rozchází se Sartrem (rozchod ilustruje jeho neshody s maoistickou tendencí v Les Temps Modernes, kterou Sartre podporoval), v téže době je odsunut z týdeníku Nouvel Observateur (který přišel kvůli Gortzovým článkům proti jaderné energii o reklamy zadávané státní energetickou společností).

Stále víc začíná nahlížet marxismus a liberalismus jako dva proudy ekonomického myšlení, které musejí být překonány. Stál na straně humanistické ekologie, kritizoval marxismus, který podle jeho slov rozvíjel kultu proletariátu, ale zůstával kritický ke kapitalismu.

Zajímal se o krizi práce – za jejíž projev považoval nárůst míst ve sféře služeb. Gortz tvrdil, že doba „pracovní etiky“ je ve dnešních dnech přežilá, navrhoval snižování pracovního dne za zachování mezd a v zásadě tvrdil, že starý slogan „osvobození práce“ by měl být nahrazen sloganem „osvobození od práce“.

Posun jeho názorů našel přirozeného spojence v Antonio Negrim. Stal se stoupencem konceptu základního životního příjmu nezávislého na práci.

-red-

DISKUSE - KOMENTÁŘE: