Zpráva o toxických látkách v krvi obyvatel z okolí Spolany má vážné trhliny
16.2.2004
PRAHA [Arnika - Kampaň Stop nebezpečí ze Spolany]
Autor: Mgr. Hana Kuncová, tel: 728 369 597
Studie o výsledcích rozborů krve z okolí Spolany Neratovice zveřejněná dnes hlavním hygienikem ČR není ničím jiným nežli srovnáním zátěže u populace ze dvou míst postižených úniky toxických látek. „Srovnává totiž Benešov zatížený cca dvouletým provozem spalovny nebezpečných odpadů a dalšími zdroji znečištění s lokalitami v okolí chemičky, která dlouhodobě vyrábí chlór a jeho sloučeniny,“ vysvětlila kritický postoj Arniky vůči studii SZÚ Mgr. Hana Kuncová vedoucí kampaně Stop nebezpečí ze Spolany. Přestože se zveřejněním zprávy hygienici dva měsíce čekali, nezohlednili v ní tento závažný fakt.
Ze studie vyplývá, že její autoři vůbec nezjišťovali, jak daleko bydlí zkoumaná skupina lidí v Benešově od spalovny odpadů v Nemocnici Rudolfa a Stefanie. Přitom jde o spalovnu, která má problémy s vysokými emisemi dioxinů a I. skupiny těžkých kovů, včetně rtuti1).
„Spalovny zdravotnických odpadů patří k závažným zdrojům znečišťování ovzduší rtutí. Proto z hlediska zátěže rtutí je Benešov ještě nešťastnější pro srovnání s okolím Spolany nežli je tomu v případě dioxinů,“ doplnila Kuncová. Příjem z ovzduší se na celkové zátěži lidského organismu rtutí podílí významnější měrou nežli je tomu u dioxinů. V obou lokalitách však byly hodnoty rtuti v krvi vyšší nežli ukazují průměrné hodnoty u české populace za několik posledních let.
WHO (Světová zdravotnická organizace) nepovažuje krev za ideální z hlediska posuzování dlouhodobého ohrožení lidí rtutí2). „Krev odráží hlavně bezprostřední zátěž tímto toxickým kovem. Polovina rtuti nashromážděná v krvi se z ní vyloučí během 3 dní po expozici organismu jejím zvýšeným koncentracím. Z hlediska chronického působení rtuti je zajímavé konstatování studie o vyšším procentu onemocnění nervové soustavy v okolí Spolany. Právě nervovou soustavu poškozuje rtuť nejvíce,“ uzavřela Kuncová.
„Přesto lze studii považovat za přínosnou, protože z ní vyplývá nutnost daleko důslednější kontroly domácích chovů drůbeže,“ řekl RNDr. Jindřich Petrlík, který v Arnice vede program Toxické látky a odpady. Studie dává do souvislosti vyšší koncentrace toxických látek v krvi zkoumaného vzorku populace mimo jiné i s konzumací vajec z domácích chovů. „Navíc také konstatuje, že konzumace vajec z domácích chovů je velice častým případem u zkoumané populace3). K omezení vlivu toxických látek na zdraví lidí nepovede zákaz konzumace potravin z domácích zdrojů, ale omezování úniků toxických látek do životního prostředí a v tomto ohledu studie SZÚ zcela selhala. Po zdrojích kontaminace nepátrá, přestože je jasné, že lidé v okolí Spolany jsou toxickými látkami ohrožováni více nežli je tomu v jiných lokalitách ČR,“ doplnil Petrlík.
Z výsledků uvedených ve studii je patrné, že obsah tzv. seveského dioxinu (2,3,7,8-TCDD) je v krvi zkoumané skupiny lidí z okolí Spolany vyšší nežli u lidí z Benešova i ze světa. Tento dioxin je typický pro kontaminaci bývalé výroby pesticidů ve Spolaně Neratovice.
S výjimkou čtyř bývalých pracovníků v provozu původně vyrábějícím pesticidy nebyla také zatím posouzena zátěž lidí, kteří nyní pracují anebo pracovali ve Spolaně4).
Poznámky:
1) Emise ze spalovny nebezpečných odpadů v Benešově v roce 2002 (zdroj: Plán snižování emisí spalovny odpadů PL-10-200, Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov)
Emise Rok 2002 - koncentrace v kouř. plynech Rok 2002 - odhad možného rozsahu celkových emisí za rok
Cd + Ti + Hg 0,6353 mg/m3 8,44 - 16,87 kg
Dioxiny (PCDD/F) 6,5649 ngTEQ/m3 87,182 - 174,364 mg TEQ
2) „Koncentrace rtuti v krvi odráží jednak expozici organické rtuti (methylrtuť), kovové rtuti i anorganické rtuti. Stanovení rtuti musí být provedeno brzy po expozici, protože rtuť zůstává v krvi pouze několik dní,“ konstatuje na svých internetových stránkách (http://pasture.ecn.purdue.edu/~mercury/src/bio.htm) Purdue University, The department of Agricultural and Biological Engineering, USA - IN
Materiál zpracovaný pro WHO o indikátorech zátěže lidí rtutí:
Moč – Analýza vzorků moči představuje nejlepší indikátory dlouhodobého vystavení lidského organismu elementární a anorganické formě rtuti. Měření rtuti v moči je spolehlivá, rychlá a nenáročná analýza, která umožňuje velmi rychle identifikovat zvyšující se hladinu rtuti v lidském organismu.
Krev – Analýza vzorků krve je užitečná v případě, že došlo k jednorázové krátkodobé ale velmi vysoké expozici organismu rtuti. Analýza vzorků krve není vhodná jako indikátor dlouhodobého vystavení organismu rtuti, protože rtuť zůstává v krvi pouze několik dní (poločas rozpadu: za 3 dny je vyloučena polovina množství z celkové rtuti, které byl organismus vystaven). Hladina rtuti ostře stoupne velice brzy po krátké a velké expozici, proto by měření měla být provedena ihned.
Vlasy – Nejsou dobrými indikátory anorganické formy rtuti (málo ji tělo vylučuje do vlasů). Přesto se tento materiál využívá jako indikátor expozice lidského organismu rtuti (stanovují se anorg. a org. formy Hg).
Zdroj: Risher, J.F. (2003): Elementar Mercury and Inorganic Mercury Compounds: Human Health Aspects; Concise International Chemical Assessment Document 50; WHO; Geneva:
3) Studie konstatuje: „Nejčastěji konzumovaným druhem potravin z domácích zdrojů byla vejce, 40 osob je konzumovalo alespoň jednou týdně, 16 osob denně.“ Celkový počet zkoumaných osob byl dle studie 80.
4) Průměrná koncentrace dioxinů v krvi čtyř bývalých pracovníků Spolany činila 375,1 pgTEQ/g tuku.