Uzbečtí uprchlíci z Andižanu díky OSN míří do Evropy
28. 7. 2005 - PRAHA [BBC]
Měli toho s sebou velmi málo. "Většina má jen jedny kalhoty a pár bot," popisuje situaci uzbeckých běženců Alexander Petrov z kyrzgyzské pobočky organizace Human Rights Watch. Největší strach mají tito lidé podle Petrova o osud svých příbuzných a blízkých, které zanechali v Andižanu a na které uzbecké úřady vyvíjejí různé formy nátlaku.
Pomoc Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky
Leteckou přepravu uzbeckých uprchlíků z Kyrgyzstánu do některé z evropských zemí organizuje Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Z letiště v Džalal-Abadu nedaleko kyrgyzsko-uzbecké hranice je letadlo převezlo do hlavního města Biškeku. Odtamtud by měli v pátek ráno pokračovat do některé evropské země, uvedl zmocněnec UNHCR v Kyrgyzstánu Carlos Zaccagnini.
OSN zatím nespecifikovala cílovou destinaci. Rumunská vláda údajně zvažuje požadavek OSN na dočasné útočiště pro uzbecké uprchlíky. Jejich cílovou destinací by měla být podle některých zdrojů Kanada.
Postoj sousedního Kyrgyzstánu
Uzbecká vláda požádala kyrgyzský kabinet o vydání některých utečenců, které viní z podněcování násilí v Andižanu. Jak ale uvádí moskevský zpravodaj německého listu Süddeutsche Zeitung Daniel Brössler, kdyby kyrzgyzská vláda výzvu uposlechla a uprchlíky vrátila do země původu, ztratila by důvěru nejen západních zemí, ale i vlastních obyvatel. "Vláda by tím popřela sama sebe - tvrdí o sobě, že je demokratická."
Podle odborníka na střední Asii Jana Šíra z FSV UK je postoj Kyrgyzstánu k událostem v Andižanu z letošního května značně ambivalentní. "Je třeba si uvědomit, že Kyrgyzstán je velmi chudá země pod tlakem nejen sousedního většího Uzbekistánu, ale také Ruska a Číny."
V době květnových nepokojů v Andižanu se v Kyrgyzstánu ještě nestačil konsolidovat nový režim. Potlačení andižanské demonstrace nová kyrgyzská vláda odsoudila jen velice mírně a zdrženlivě.
Uprchlíkům doma hrozí mučení
OSN má také obavy o osud 29 uprchlíků zadržených kyrgyzskými úřady v Oši, kteří by mohli být posláni zpět do Uzbekistánu. Zadržení Uzbekové jsou obviněni z terorismu. Pokud budou vydáni do země původu, hrozí jim zřejmě represe, stejně jako uprchlíkům, kteří by se vrátili domů.
Tito lidé utekli z Andižanu bezprostředně poté, co vládní režim neváhal použít vojenskou sílu proti masám protestujících letos 13. května. "Uprchlíci mohou být považováni za nepřátele režimu, protože mohou vypovídat o tom, co v Andižanu viděli," vysvětluje Jan Šír z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Podle něj dokonce uzbecké tajné síly velmi pravděpodobně několik uprchlíků unesly.
Další utečenci byli vystaveni psychickému nátlaku. Neustále k nim byli přiváženi jejich příbuzní z Uzbekistánu a snažili se je pod různými záminkami přesvědčit k návratu do země.
Reformy v nedohlednu
Po krvavém potlačení protestů v Andižanu západní vlády a mezinárodní organizace žádaly prošetření událostí, které si vyžádaly mnoho mrtvých. Podle oficiálních uzbeckých údajů 173, podle očitých svědků až 500 životů. "Dokud bude u vlády prezident Karimov, k vyšetřování nedojde," soudí moskevský zpravodaj německého listu Süddeutsche Zeitung Daniel Brössler.
Lidé v Andižanu v květnu protestovali proti chudobě a nezaměstnanosti. Uzbekistán patří spolu s Turkmenistánem k nejméně transformovaným zemím v prostoru bývalého Sovětského svazu. A v rámci vůbec celého někdejšího komunistického tábora jsou jejich režimy nejvíce odolné vůči jakýmkoliv náznakům reforem.
"Jedná se tam o mimořádně tuhou diktaturu. Ve sféře ekonomiky si stát zachovává velice silnou roli, země je uzavřená," vypočítává Jan Šír. Zatímco v dobách pozdějšího Sovětského svazu se političtí vězni v Uzbekistánu počítali v jednotkách, dnes je jich několik tisíc. "Pokud jde o sféru ideologie, dochází k nemenšímu vymývání mozků než za dob Sovětského svazu," dodává Šír.
Islám je v opozici
Většina obyvatel Uzbekistánu jsou muslimové. Islám tvoří nedílnou součást uzbecké identity. Stávající režim se ale profiluje jako světský. Veškeré projevy islámu, například když se sejde rodina doma a pomodlí se, se mohou stát záminkou nebo důvodem k pronásledování ze strany státu.
"Není bez zajímavosti, že většina protivníků stávajícího režimu se rekrutuje z lidí, kteří zastávají islámské názory a odváží se prezentovat islám na veřejnosti jiným způsobem, než by bylo přijatelné pro stávající režim," uvádí odborník na střední Asii Jan Šír. Jak ale dodává, za režimu prezidenta Karimova je projev jakékoliv opozice v Uzbekistánu nemožný.
Petra Škraňková