Cancún: klimatická konference v oteplujícím se světě
29. 11. 2010 - PRAHA [Econnect]
Potřebu celosvětové koordinované akce umocňuje nově zveřejněná zpráva Programu OSN pro životní prostředí (UNEP). Upozorňuje na to, že závazky ke snížení emisí, které jednající země v současnosti nabízejí, zdaleka nejsou dostatečné na zastavení oteplování. Ba naopak, pokud se závazky nezvýší, průměrná teplota planety by do konce století mohla stoupnout až o 4 °C. To by mělo katastrofické důsledky na přírodu i lidskou společnost. Zpráva Světové meteorologické organizace, zveřejněná před začátkem cancúnské konference, pak informuje o aktuálních koncentracích skleníkových plynů v atmosféře. Ty dosahují rekordních výší: koncentrace oxidu uhličitého jsou o více než třetinu (38 %) nad úrovní z roku 1750, druhého nejdůležitějšího skleníkového plynu, metanu, je v atmosféře dokonce o 153 % více.
Petr Patočka z nevládní organizace Glopolis říká: „Na programu konference globální dohoda není, ale věříme, že politici z Cancúnu přivezou alespoň nějaké důležité dílčí dohody. Např. o zamezení globálního odlesňování či o založení speciálního fondu, který by pomáhal nejchudším zemím s adaptacemi na měnící se klima.“
Jiří Jeřábek z Klimatické koalice, sítě nevládních organizací, dodává: „V rozmezí několika měsíců svět zažil extrémní vedra v Rusku a katastrofální záplavy v Pakistánu. Takovéto události by byly jen těžko představitelné, kdyby bylo světové klima v pořádku. Pokud nezačneme dostatečně účinně snižovat emise, může se stát, že místo současných desítek milionů lidí budou v brzké budoucnosti zažívat podobné katastrofy násobně větší počty obyvatel. Celosvětová spolupráce může neúnosnému oteplování zabránit. Podobně, jako se před dvaceti lety podařilo společným úsilím zvrátit rozšiřování ozónové díry.“
Magdalena Klimovičová z Greenpeace ČR doplňuje: „Věříme, že v Cancúnu bude zahájen proces k zajištění nových veřejných zdrojů financování opatření na ochranu klimatu a adaptací v rozvojových zemích s tím, že na klimatické konferenci v příštím roce v Jižní Africe dojde k implementaci těchto opatření. Přislíbené prostředky ale musí jít nad rámec plánované zahraniční rozvojové spolupráce a zohledněny by měly být zvláště potřeby nejzranitelnějších komunit v rozvojových zemích.“