Po potížích s Blankou připravuje Praha další dálnici přes Břevnov

10. 1. 2011 - PRAHA [Econnect]

Magistrát ještě nedostavěl tunel Blanka, a už připravuje další dálnici. Takzvaná Břevnovská radiála má spojit mimoúrovňovou křižovatku Malovanka přes Vypich s Pražským okruhem. Občanská sdružení i obyvatelé Břevnova ale tvrdí, že stavba za desítky miliard není potřebná a pouze zvýhodní ježdění autem po Praze nad MHD. Termín k uplatnění námitek občanů a úřadů vypršel před několika dny. Nyní je vyhodnocuje ministerstvo životního prostředí. Může nařídit, aby se na projekt radiály zpracoval nezávislý expertní posudek, případně rovnou vybrat některou z variant.

„Břevnovská radiála odporuje Strategickému plánu Prahy a Integrovanému programu snižování emisí. Kvůli ochraně zdraví obyvatel před znečištěným ovzduším a hlukem je nezbytné zklidňovat dopravu, nikoliv přivádět do centra stále více aut,“ říká Vratislav Filler z iniciativy Auto*Mat. Právě to by však radiála podle zveřejněné dokumentace o vlivech na životní prostředí způsobila.

„Radiála by přivedla další desítky tisíc aut do ulic Břevnova. Část dopravy by paradoxně odvedla pouze z Pražského okruhu. Jenže právě ten má zajistit, aby lidé nejezdili zbytečně přes centrum,“ potvrzuje Aleš Ohrablo z občanského sdružení Eko Břevnov. „Jet autem po Praze bude zkrátka čím dál snadnější, takže bude jezdit více lidí a častěji. Půjde přitom o jízdy, které by se dříve vůbec neuskutečnily,“ vysvětluje své obavy Ohrablo.

„Magistrát vůbec nezvažuje zkvalitnění veřejné dopravy, která může obsloužit západní čtvrti Prahy kvalitně a levněji,“ doplňuje Vratislav Filler. Podle něj by mezi priority města měla patřit modernizace železniční trati na Kladno včetně terminálů P+R na Veleslavíně a Dlouhé Míli, tramvajové trati mezi Vypichem a Břevnovem, Motolem a Řepy a především dokončení Pražského okruhu. „Stavba radiály není vůbec potřebná,“ říká Filler.

Ministerstvo životního prostředí nyní porovnává několik variant. Magistrát prosazuje povrchovou trasu – část radiály by měla vést v tunelu, část na povrchu a část dokonce na estakádě. S tím zásadně nesouhlasí občanská sdružení. „Pokud by se radiála vůbec měla stavět, je třeba minimalizovat její ničivý dopad na obytné čtvrti,“ říká Aleš Ohrablo. Sdružení Eko Břevnov proto zpracovalo vlastní návrh, který vede celou trasu radiály v raženém tunelu. „Ačkoliv toto řešení ocenili odborníci ministerstva, magistrát jej odmítá a pro účely porovnání s ostatními variantami ho dokonce účelově znehodnotil,“ diví se Ohrablo.

„Dálniční stavby je nutné vnímat optikou budoucnosti vzdálené nejméně 20 let. Dnes vidíme, jakou chybou byla severojižní magistrála a jak málo přemýšleli její architekti o kvalitě života v Praze. Zpětně je tak rozsáhlé zásahy do organismu města velmi složité napravovat,“ varuje před stavbou další dálniční komunikace Vratislav Filler z iniciativy Auto*Mat.

S projektem radiály nesouhlasí ani Národní památkový ústav, protože jeden z portálů dálničního tunelu by zdevastoval předpolí Břevovského kláštera, který je významnou kulturní památkou, a Letohrádek Hvězda. Hrozí také další poškození charakteru Břevnova, který už těžce zasáhla křižovatka Malovanka. Ta je největší mimoúrovňovou křižovatkou uprostřed obytné čtvrti v celé republice, s plochou větší než Staroměstské náměstí. V souvislosti s radiálou by vzniklo mnoho nových bariér právě u Břevnovského kláštera a na Vypichu.

V neposlední řadě hrozí vyčerpání rozpočtu Prahy na betonových autostrádách a zhoršování veřejné dopravy. Již stavba tunelu Blanka znamená omezení investic do nových prostředků MHD a nových tramvajových tratí, ale i oprav silnic a chodníků. Není jasné, z čeho chce Praha další extrémně drahé dálniční stavby financovat.

Podle představ magistrátu by měla stavba probíhat v letech 2018 – 2021. Prvním krokem k jejímu povolení je proces hodnocení vlivů na životní prostředí. Ten započal již v roce 2005, ministerstvo ale tehdy uznalo námitky občanských sdružení a nařídilo přepracování podkladů. Obsahovaly totiž celou řadu chybných výpočtů a manipulativních závěrů.

Samotné výpočty magistrátu ukazují, že stavba by zhoršila životní prostředí. Jezdit by po ní mělo 70 tisíc vozů, což představuje nárůst osobní dopravy v oblasti Břevnova o 50 % a kamionů dokonce o 199 %. Takový provoz by způsobil další zhoršování kvality ovzduší. Koncentrace oxidů dusíku a jemného polétavého prachu by dokonce přesáhly hygienické limity stanovené zákonem.

-red-

DISKUSE - KOMENTÁŘE: