Umějí neziskové organizace oslovit potenciální dárce?

14. 4. 2005 - PRAHA [BBC]

Přestože o firemní dary v České republice žádají denně stovky neziskových organizací, většinou je získávají stále stejné "neziskovky". Většinu z darů navíc poskytují zahraniční firmy; čeští podnikatelé firemní dárcovství patrně stále považují za něco zbytečného a nevhodného.

Současná běžná praxe je taková, že neziskové organizace se snaží získat dary tím, že napíší o projektu univerzální dopis a rozešlou ho stovkám firem. Doufají, že se třeba některá z nich ozve s nabídkou.

Podle Jiřího Trávy, managera nadnárodní firmy Pfizer, dříve zaměstnance několika neziskových občanských sdružení, to takto však fungovalo v devadesátých letech a nyní je potřeba žádat moderněji: "Po revoluci, kdy byla náruč celé Evropy otevřená a všichni najednou chtěli dávat - tato praxe je dávno pryč."

"Jde i o formu, jakou se žádá. Když někdo napíše na papír, vytržený z bloku, pošlete mi 10 tisíc Kč, protože chci pomáhat dědečkům a babičkám z místní vesnice, tak to opravdu není způsob, který by byl akceptovatelný."

Populární mýtus

Velké firmy si zařizují vlastní nadace prostřednictvím kterých firemní dary rozdělují. Mezi občanskými sdruženími se ale šušká, že kdo nemá známosti a kontakty, nemá prakticky šanci. Firmy dávají dary prý těm, kteří je dokáží nejlépe na veřejnosti zviditelnit.

Tento všeobecně rozšířený názor však zpochybňuje Jiří Ježek, ředitel Občanského sdružení Agens, které se zabývá vzděláváním v neziskovém sektoru. "Je to tak trošku mýtus, kterému my rádi věříme ze strany neziskových organizací, protože je to pro nás takové alibi, proč se trochu lépe nepřipravit na získávání sponzorů."

"Není zdaleka pravda, že všechny firmy a všichni sponzoři stojí o to být vidět. Naopak, někteří chtějí zůstat v anonymitě. Dále není pravda, že chtějí být vidět v médiích. Je mnoho jiných způsobů, jak se sponzoři mohou skrze organizaci zviditelnit."

"Mohou oslovit nějakou cílovou skupinu, na které jí záleží, mohou motivovat své vlastní zaměstnance atd. Těch důvodů a možností, proč by nějaká firma chtěla podpořit organizaci, je mnoho, vždy záleží na tom, jak se obě strany dohodnou," vysvětluje Jiří Ježek.

Jak oslovit potenciálního dárce

Žadatel by měl potenciální sponzory oslovit přesným zadáním projektu, přehledným účetnictvím a dobrými referencemi od předchozích dárců. Dary věnují většinou firmy se zahraničním majitelem nebo investorem, což vyplývá z výzkumu, který provedlo Fórum dárců, tedy občanské sdružení sledující dárcovství v České republice.

"Pokud bychom srovnali situaci v ČR s ostatními tradičními zeměmi v Evropě, tak v tom obecném ČR stále ještě pokulhává. V západní Evropě je normální dávat a nenormální nedávat, zatímco v ČR stále ještě firmy, které dávají, jsou takoví ti tahouni a ta skupina není tak veliká," podotýká ředitelka Fóra Pavlína Kalousová.

Jaké podmínky by si představoval jeden z největších dárců v České republice - Eurotel? "Já myslím, že to je kombinace několika věcí. Kombinace daňového zvýhodnění, je potřeba sjednotit právní prostředí, aby to bylo transparentní. Mluvili jsme o určitých komplikacích s daní z přidané hodnoty nebo s daní darovací," říká Michal Heřman, generální ředitel Eurotelu.

Kultura tržní ekonomiky

S místopředsedou vlády pro ekonomiku Martinem Jahnem tento týden jednali zástupci firem, které patří k největším sponzorům neziskových organizací v České republice. "Je potřeba vysvětlit všem firmám, že je to součást určité kultury v tržní ekonomice. Že firmy by se měly dívat i na život kolem sebe," podotýká Martin Jahn.

Firmy působící v České republice si stěžují, že nemají zdaleka tak vhodné podmínky pro dárcovství jako ve Velké Británii, kde si mohou firmy celý sponzorský dar z daní odečíst.

Mikuláš Kroupa