Ministerstvo životního prostředí podporovalo těžbu ropy v Africe

16. 1. 2003 - PRAHA [ EkoList]

Jedním z projektů zahraniční rozvojové pomoci České republiky, který v minulých letech financovalo Ministerstvo životního prostředí (MŽP) , je průzkum ložisek ropy a zemního plynu v Kamerunu. Z materiálů MŽP jednoznačně vyplývá, že průzkum má do oblasti přilákat ropné společnosti ochotné investovat do těžby nafty.

Její spalování přitom přispívá ke zvyšování koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře Země, což je podle mnoha vědců jedna ze základních příčin klimatických změn. Těžba nerostných surovin ve střední Africe navíc bývá často spojena s poškozováním životního prostředí. Zastánci těžby ale naopak tvrdí, že výnosy z prodeje ropy umožní místnímu obyvatelstvu méně využívat ostatní zdroje, například kácet tropické pralesy. Přímé dopady na místa, kde se těží, jsou prý také minimální.

Rozvojová pomoc koncernům

Už v letech 1997-99 brněnská firma Geofyzika a. s. od MŽP obdržela 8,9 milionů Kč na seismický průzkum zaměřený na vyhledávání ložisek ropy a zemního plynu v oblasti pánve Logone Birni a pánve Garoua v severním Kamerunu. V roce 2001 pak obdržela dalších 4,7 milionů. Celkově tak ministerstvo na průzkum ložisek v Kamerunu v letech 1997-99 a 2001 věnovalo 13,6 milionů Kč.

"Z pohledu nerostných surovin je (oblast severního Kamerunu) perspektivní na ložiska uhlovodíků, avšak zájem investorů o vzdálené oblasti okolo Čadského jezera je prozatím minimální," zdůvodnilo MŽP svou podporu projektu v materiálu o rozvojové pomoci v letech 1997-2001.

V letech 1997-98 byl odborným garantem projektu na MŽP Petr Šponar. Podle jeho slov byl projekt založen ještě na bývalém ministerstvu hospodářství, které jednoznačně podporovalo jeho podnikatelský přínos.

Od roku 1999 o doporučení projektu rozhodoval současný ředitel odboru geologie MŽP Zdeněk Venera. Zastavit rozběhnutý projekt v roce 1999 prý bylo velmi problematické. V roce 2000 už ho k realizaci nedoporučil a v roce 2001 udělal totéž. "Vadilo nám, že z výsledků projektu bude mít prospěch hlavně nějaká nadnárodní ropná společnost," říká dnes Venera. V roce 2001 si ovšem uskutečnění projektu vyžádalo ministerstvo zahraničí, přičemž počítalo s věnováním několika milionů na podporu projektu i v roce 2002. V důsledku krácení celkového rozpočtu na rozvojovou pomoc na rok 2002 a kvůli odmítavému stanovisku MŽP už ale Geofyzika (i přes své četné intervence) žádné peníze na minulý rok neobdržela.

Data z průzkumu, do něhož investovala i Geofyzika a který stál podstatně víc, než činí příspěvek ministerstva, jsou neveřejná. Kamerunský stát si je chrání pro případné zájemce o územní licenci na těžbu. Podle informací EkoListu už o data z průzkumu některé společnosti projevily zájem a kontrakty se podařilo uzavřít i některým českým firmám.

Kousek k ropovodu

Mezi argumenty, proč v oblasti investovat, obsaženými v souboru dat z průzkumu, je i stavba čadsko-kamerunského ropovodu. Ten povede nedaleko od prozkoumávané oblasti a potenciální investor by se na něj mohl napojit. Ropu by pak mohl dopravovat až do kamerunského města Kribi, kde má být překladiště na velké tankery. Stavba ropovodu je ovšem jedním z nejkontroverznějších projektů v oblasti Guinejského zálivu, který má podle nevládních organizací neblahý dopad na životní prostředí.

"MŽP zcela chybně podpořilo projekt, který nemůže být udržitelnou rozvojovou pomocí. Pro Českou republiku navíc nemá přínos ani z hlediska mezinárodních vztahů," říká Petr Hlobil z nevládní organizace CEE Bankwatch Network .

ČR začala méně rozvinutým zemím pomáhat v roce 1996 na základě o rok staršího vládního usnesení. V materiálu schváleném první vládou Václava Klause není o ohledech na životní prostředí ani slovo. V nové koncepci, kterou vzala na vědomí vloni v lednu vláda Miloše Zemana, je už jedním z cílů i podpora udržitelného rozvoje s důrazem na jeho environmentální složku.

MŽP garantuje projekty rozvojové pomoci od roku 1997. Cílem ministerstva je přitom "podpora udržitelného rozvoje a propojení environmentálních aspektů s aspekty ekonomickými a sociálními". U projektů věnovaných průzkumu surovinových zdrojů je tomu ale už jinak. Ty podle MŽP "nejsou primárně zaměřeny na ochranu životního prostředí, ale mají velký význam pro ekonomický rozvoj zemí příjemců."

Podpora geologických průzkumů z peněz vyhrazených pro MŽP vyplývá ze statutu úřadu, protože ten kromě kompetencí v oblasti ochrany přírody plní i funkci ústředního orgánu státní správy v oblasti geologie.

Financování projektu zaměřeného na průzkum ropy už ale podle MŽP v současné době nepřipadá v úvahu. "Ne, o něčem podobném v budoucnu už rozhodně neuvažujeme," uzavírá Zdeněk Venera.

Článek jsme převzali se svolením redakce on-line deníku EkoList po drátě. Ukázkový výtisk tištěné verze časopisu si můžete objednat zde.

Jan Stejskal

DISKUSE - KOMENTÁŘE: