Propuštění pytláků zklamalo ochranáře
18. 10. 2006 - PRAHA/KÁTMÁNDÚ [Ekolist]
„Propuštění pytláků a obchodníků s nosorožci vládou Nepálu devalvuje snahy ochránců přírody, ať už jsou z vládních kruhů, místních sdružení i partnerských organizací v zahraničí, které se poslední čtyři desetiletí snaží o zachránit nosorožce v Nepálu.“ Taková byla reakce Christy Williamse, koordinátora akční strategie na ochranu asijských nosorožců a slonů Světového fondu na ochranu přírody (WWF) na nedávné propuštění devíti pytláků.
Jejich propuštění považuje WWF za hrozbu budoucnosti dalších dlouhodobých projektů na ochranu ohrožených druhů živočichů v této zemi. K prohlášení se připojila i sdružení Asijská skupina specialistů na nosorožce a také Mezinárodní unie pro ochranu přírody a přírodních zdrojů (IUCN).
V 60. letech bylo v Nepálu méně než 100 nosorožců indických. Ale díky spojenému úsilí ochranářů čítá nyní populace těchto řádu lichokopytníků asi 600 jedinců. Většina se jich popásá v Královském národním parku Chitwan. Pytláctví však stále zůstává problémem v některých částech země.
Vláda Nepálu přesto vyvinula obrovské snahy zajistit, aby zbývající nosorožci byli chráněni pro budoucí generace. Podle zákona o národních parcích a ochraně divoké přírody jsou lidé, usvědčení z pytláctví ohrožených druhů jako je nosorožec, odsuzováni k 5-15 letům vězení nebo pokutě až 100 000 nepálských rupií (asi 33 000 Kč).
„Zločinci odsouzení za kriminální činy vůči přírodě by neměli mít zkracovány tresty,“ domnívá se Deependra Joshi, programová referentka IUCN v Nepálu. „Byli spravedlivě odsouzeni speciálním soudem ustanoveným pro kriminalitu a korupci spojenou s přírodou. Naléhavě žádáme vládu, aby kontaktovala zainteresované úřady, než učiní rozhodnutí, která by mohla mít výrazně negativní dopad na ochranu přírody,“ dodává Joshi.
(Článek jsme převzali se svolením redakce on-line deníku EkoList po drátě. Ukázkový výtisk tištěné verze časopisu si můžete objednat zde.)
Iva Nachtmannová