Zbrojení a lidská práva: fotografie ukazují důsledky nezodpovědného obchodování se zbraněmi

19. 4. 2006 - BRNO [Econnect]

Obchod se zbraněmi – rizika a důsledky: takový je název výstavy, kterou dnes zahájila slavnostní vernisáž ve studentském klubu Krmítko na Fakultě sociálních studií brněnské Masarykovy univerzity. Veselé tóny flétnového kvarteta uvedly neveselé téma: dopad nekontrolovaného obchodování se zbraněmi na život mužů, žen i dětí v celém světě. Výstavu představila brněnská skupina organizace pro lidská práva Amnesty International.

Vystavené snímky jsou přibližně polovinou ze širší série fotografií z celého světa: od Brazílie a Kolumbie, přes Keňu, Súdán a Eritreu třeba až po Nepál, Itálii a Rusko. Popisky ale nabízejí další souvislosti - například o vlivu špatné kontroly obchodu se zbraněmi v České republice a jejich vývozu od nás do zemí, kde jsou hrubě porušována lidská práva: zbraně z České republiky končí mimo jiné v Kolumbii, Číně, Jemenu, Nigérii nebo Vietnamu. Také o tom s návštěvníky debatovali expert na téma obchodu se zbraněmi Karel Dolejší a aktivista zbrojařské kampaně sdružení Nesehnutí Petr Machálek. Poukázali na jeden z nejzásadnějších problémů: v České republice prakticky neexistují účinné mechanismy, které by vývoz zbraní kontrolovaly, a informace o dodávkách zbraní jsou navíc zveřejňovány s ročním zpožděním.

Souvislosti

Na jednom ze snímků zvedá irácké dítě útočnou pušku poté, co se svým otcem dorazilo do centra pro sběr zbraní v bagdádském šíitském předměstí Sadr City. "Dlouho se šířící sektářské násilí zasahuje irácké bezpečnostní složky, infiltrované šíitskými extrémisty, zčásti proíránsky orientovanými. Pod pláštíkem policie se tito lidé dopouštějí obdobného teroru proti civilistům jako protiameričtí povstalci," upozorňuje Amnesty International. Česká republika přitom školí irácké policisty a poskytla irácké vládě větší množství vojenského materiálu.

Další fotografie, zachycující mladou oběť nášlapné miny zkoušející první kroky na protéze, pochází z prosince roku 2001; byla pořízena ve Angole. Tam v devadesátých letech Česká republika vyvážela nadbytečnou těžkou výzbroj. "V Angole je položeno zhruba deset až dvacet miliónů min, tedy přinejmenším jedna až dvě na každého obyvatele této země. OSN odhaduje počet angolských válečných a poválečných invalidů na 70.000, včetně asi 8.000 dětí," uvádí Amnesty. Za třicet let občanské války byly miny nastraženy na polích, cestách, uvnitř vesnic a na mnoha dalších místech, kde je nevinné oběti obvykle neočekávají.

Milion tváří

Fotografie ukazují na několik vzájemně propojených témat: to, jak zbraně podněcují násilí, jaké jsou dopady nekontrolovaného obchodu se zbraněmi na civilisty a konkrétně na ženy a děti, ale také způsoby, jak je možné požadavek na důslednější kontrolu obchodu se zbraněmi podpořit. Jednou z možností je připojení se k takzvané Million Faces Petition, Petici milionu tváří. Cílem této petice je nashromáždit milion fotografií obyčejných i známých lidí a viditelně tak dát najevo podporu Úmluvě obchodu se zbraněmi. Dva měsíce před ukončením petiční akce už mnoho tváří do milionu nechybí.

Kampaň "Control Arms," tedy "Zbraně pod kontrolu!", je společnou celosvětovou aktivitou Amnesty International a organizací Oxfam a IANSA. Cílem kampaně je přijetí mezinárodní mnohostranné úmluvy, která pomůže zabránit nekontrolovanému šíření zbraní. Výstava "Obchod se zbraněmi – rizika a důsledky" potrvá ve studentském klubu do 17. května.

Jana Sobotková

DISKUSE - KOMENTÁŘE: