Le Monde: Mají se stavět nové dálnice?
22. 9. 2006 - PRAHA/PAŘÍŽ [EcoMonitor]
-Foto: Hugo Charvát/Ekolist -
Francie má v plánu do roku 2025 vybudovat 2 900 kilometrů nových a rozšířit 1 600 kilometrů stávajících dálnic. Avšak doprava je hlavním zdrojem skleníkových plynů a skleníkový efekt stále zesiluje, píše Le Monde. Podle Andrého Gastauda z francouzské Meziministerské mise pro skleníkový efekt (MIES) nestačí ani technická zlepšení vozidel, ani přechod na biopaliva k tomu, aby se tento trend obrátil. "Když se postaví nová silnice, vyvolá to vznik nové dopravy. Zhruba do deseti let přestane tato silnice stačit a projektanti navrhnou postavit novou," říká Michel Dubromel z organizace France Nature Environnement. Argumenty odpůrců dálnic jsou již tradiční - dopad na krajinu, zničení biokoridorů, znečištění a samozřejmě klimatické změny.
Avšak zastánci výstavby dálnic - konstruktéři a privátní firmy - tyto argumenty popírají. Tvrdí, že výstavba nových dálnic pomáhá snížit přetížení dálnic stávajících a že plynulost dopravního provozu omezuje vznik dopravních zácp, které zhoršují znečištění. Ve zpomaleném provozu totiž automobily a kamiony spotřebují více paliva a vyfukují více škodlivin, píše Le Monde. A navíc se podle nich daří stále lépe a lépe zapojovat dálnice do krajiny. Společnost Autoroutes du sud de la France oznámila, že v roce 2005 šlo 10 % jejích investic do životního prostředí.
Dálnice jsou také z celé silniční dopravy nejbezpečnější, píše Le Monde. Došlo na nich jen k 6 % úmrtí zaviněných silniční dopravou, oproti tomu na okresních silnicích došlo k 52 % a na státních silnicích k 23 % smrtelných nehod. Dálnice podle svých zastánců sbližují regiony a pro politiky jsou doslova synonymem pro ekonomický rozvoj. Avšak podle výzkumů ekonomický rozvoj nepřichází spolu s dálnicemi automaticky. "Je skutečně vypozorováno, že investice a lidé se stěhují k dopravním uzlům. Zároveň jsou však opouštěny lokality podél tras dálnic," říká Alain Morcheoine z ADEME (Agentura životního prostředí a hospodaření s energiemi). Podle něj má rozvoj kapacity dálnic za následek jedině nárůst dopravy. "Je mnohem potřebnější zvýšit kapacitu železnic, než stavět další dálnice," tvrdí Alain Morcheoine.
V prosinci 2003 určila francouzská Meziministerská komise pro plánování a rozvoj území (CIADT), že budování železnice bude mít prioritu, a proto získá 75 procent finančních prostředků určených na dopravní infrastrukturu. V roce 2006 by na železnici mělo směřovat dokonce 81 procent prostředků, píše Le Monde. Od roku 2005 již dálnice nejsou financovány z peněz daňových poplatníků, ale z mýtného. Tato změna dovoluje, jak tvrdí francouzské ministerstvo dopravy, směřovat veřejné finanční prostředky k alternativním způsobům dopravy, prý se tak umožňuje rozvoj oběma směrům paralelně. Tento postup však mnozí odpůrci dálnic považují za kontraproduktivní, podle nich totiž silniční doprava stejně zvítězí kvůli tomu, že je nejrentabilnější a nejatraktivnější. Silniční dopravu nicméně přece jen brzdí zdražování pohonných hmot. Vůbec poprvé od benzínové krize v roce 1974 se loni ve Francii zmenšil objem automobilové dopravy (o 1,4 %).
Podle článku v deníku Le Monde ze dne 19. 9. 2006
Hanka Hermová