Kdo se vysmívá zákonům? Samotní zákonodárci!

16. 7. 2004 - PRAHA [Oživení / Econnect]

Zákonodárci Parlamentu České republiky sice píší zákony, ale jejich dodržování se někteří vyhýbají. Zákon jim ukládá zveřejňovat příjmy a dary, je-li jejich hodnota vyšší než základní plat poslance či senátora, který měsíčně činí 46.500 korun. Přiznání o vedlejších příjmech mají také předkládat vládní představitelé a šéfové ústředních státních orgánů.

Aktuálně totiž sedm bývalých nebo současných poslanců přiznání nepodalo. Stalo se tak v případě současného prezidenta a bývalého poslance za ODS Václava Klause, bývalé poslankyně Hany Marvanové (US-DEU), Miloslava Výborného (KDU-ČSL) a čtveřice sociálních demokratů Roberta Kopeckého, Miroslava Vlčka, Jiřího Rusnoka a Jaroslava Tvrdíka.

"Přestože už není pět zmíněných poslanců ve funkci, na jejich povinnosti podat zmíněné oznámení za dobu výkonu funkce se tím nic nemění. Zákonu o střetu zájmů se ale vesele vysmívají. Neexistuje účinný mechanismus, ani žádné sankce za jeho porušení," soudí Lenka Petráková z občanského sdružení Oživení.

Proti tvrzení se ostře ohradila Marvanová. ČTK řekla, že podle zákona o střetu zájmů se tato povinnost vztahuje jen na veřejné funkcionáře, kterým již ona není. "Zákon neukládá podávat tato přiznání, když už nejsem poslankyně," uvedla. Zdůraznila, že zákony striktně dodržuje, a právě proto žádné přiznání nepodala. "Já se tomu nevyhýbám, na případný dotaz majetkové poměry zveřejním, ale zákon to skutečně neukládá," dodala.

V Senátu podle zjištění ČTK odevzdalo informace o vedlejších příjmech 75 z 81 senátorů. Neodevzdali je Stanislav Bělehrádek (KDU-ČSL), Martin Dvořák, Jaroslav Horák, Karel Jarůšek a Alexandr Novák (všichni ODS) a Richard Falbr (ČSSD).

Podle zákona o střetu zájmů musí oznámení podat každý poslanec i senátor do konce června následujícího roku za dobu výkonu funkce. V pondělí 12. 7. byla podaná oznámení za rok 2003 poprvé k nahlédnutí veřejnosti. Nyní je v Parlamentu je projednávána poslanecká novela zákona o střetu zájmů, která by měla toto legislativně upravovat. Novela navrhuje pokutu až 30.000 korun pro poslance a senátory, kteří by oznámení o příjmech a darech nepředložili, nebo by bylo nepravdivé. Předloha počítá s tím, že o svých majetkových a finančních poměrech by museli informovat nejen poslanci, senátoři a ministři, ale nově i zastupitelé krajů a obcí s rozšířenou působností.

Důvěra obyvatel České republiky v politiky zatím klesá. Podle červnového šetření si proti minulému měsíci pohoršily všechny ústavní instituce, nejvíce však vláda. Nejdůvěryhodnějším zůstává nadále prezident Václav Klaus. Věří mu zhruba tři čtvrtiny dotázaných, v porovnání s květnem však ztratil důvěru tří procent obyvatel, vyplývá z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Ještě méně lidí než vládě věří oběma komorám parlamentu. Poslanci si získali v červnu důvěru 24 procent lidí, senátorům důvěřuje ještě o dvě procenta občanů méně. Stabilně vysokou důvěru mají obecní zastupitelstva. Podle výsledků průzkumu jim věří šest z deseti dotázaných. Ani důvěra v krajská zastupitelstva neprochází výraznými výkyvy. V červnu krajským politikům důvěřovalo 42 procent respondentů.

DISKUSE - KOMENTÁŘE: