Vracejí se praktiky diktatury? Dělnice ze zanónské továrny unesena a mučena

16. 3. 2005 - ZANÓN [Part]

Keramička v Zanónu je bezpochyby jednou z nejznámějších dělníky zabraných a spravovaných továren v Argentině. Od roku 2001, kdy v ní byla zavedena dělnická správa, je úspěšným družstvem, které dosahuje dobrých ekonomických výsledků… zároveň však je, jako symbol hnutí obsazování továren (v zemi jich působí na dvě stovky), terčem nepřátelství politické pravice v Argentině.

O jedné z posledních represí vypráví článek Benjamina Dangla z magazínu ZNet, z něhož přinášíme výtah. Právě tento případ upomíná na vojenskou diktaturu v Argentině, o níž jsme psali nedávno, a vzbuzuje otázku: Vracejí se praktiky nedávno minulé historie?

Poslední ze série zastrašování proti dělníkům z nepohodlné továrny se podle autora odehrál 4. března: toho dne odpoledne unesla jednu z dělnic opouštějících brány zanónské továrny skupiny lidí, která ji strčila do zeleného Falkonu, vozidla, které bylo v sedmdesátých letech během diktatury v Argentině používáno k únosům levicových aktivistů. Únosci jí v autě sdělili, že vědí, kde žena bydlí, kde její rodina pracuje a kde si její dcerka hrává po škole. Poté, co dělnici pořezali nožem na pažích a na tváři, ji vyhodili z auta a pohrozili, že příště půjdou po její dcerce.

Žena svolala do zanónské továrny dělníky a policii. Ta poskytla dělnici po celou noc ochranu… ráno nicméně zůstal před jejím domem patrolovat jen jediný policista. A v devět hodin ráno se do domu dostal zadními dveřmi jeden z jejích únosců, znovu ji pořezal nožem a zastrašoval. Když z domu uprchl, policista ženě sdělil, že nic neslyšel ani neviděl.

“To je jedna z věcí, které se zanónským dělníkům přihodily. Loni byl dělník Pepe zraněn během protestu policejními kulkami,“ říká Esteban Magnani, autor knihy "El Cambio Silencioso" ("Tichá změna"), která popisuje dělnická družstva v Argentině. "V Neuquenu je Jorge Sobisch, pravicový guvernér, který chce být novým Carlosem Menemem (prezident Argentiny během devadesátých let, který zavedl silnou neoliberální politiku, která podle mnohých velmi přispěla k ekonomické krizi). Sobisch chce ukázat, jak přísný je, takže se snaží zbavit se Zanónu.“ Guvernér nedávno deklaroval svou vůli kandidovat v příštích prezidentských letech.

"Policie se k tomu vztahuje, neboť neochránila ženu, takže se únosce mohl vrátit,“ pokračuje Maganani, „nikdo oficiálně neví, kdo za únosem stojí, ale většina lidí si je zcela jistá, že ti lidé jsou spojení s místní vládou…Zanón je velmi politizovaný a známý, což je pro guvernéra, který chce být viděn jako pravicový zachránce, zlé.“

Na tiskové konferenci zanónských dělníků prohlásil Alejandro Lopez, generální sekretář keramických dělníků Neuquenu, že „policie Zanónu nepomohla… v Neuquenu se nestane nic bez souhlasu místní vlády“.

"Neuquen není ostrov,“ tvrdí navíc Polez. „To, co se stalo tady, se děje všude. Dělníci z podzemky (silná odborová organizace, která byla nedávno ve stávce) byli pod neustálým dozorem a bylo jim vyhrožováno. Vyhrožováno bylo též studentským skupinám.“

Tiskové konference, která se konala v dělníky spravovaném hotelu Bauen v Buenos Aires, se účastnily stovky lidí. Nálada na ní však byla tísnivá. Vzpomínky na mučení a zabíjení během diktatury jsou stále ještě příliš čerstvé a bolestné.

Hebe Bonafini je členkou skupiny Matky z Plaza de Mayo, skupiny žen, jejichž synové a dcery během vojenské diktatury „zmizeli“. Po desetileté tyto ženy bojovali za sociální spravedlnost, lidská práva a snažili se zjistit, co se stalo s jejich dětmi. „Nemůžeme dovolit, aby se tohle stávalo,“ komentuje Bonafini celou věc, „vláda v tom musí intervenovat hned teď. Volala jsem ministrovi vnitra a on o tom všem ví. Musí ale něco dělat.“

"Kirchner a Sobisch jsou nepřátelé," říká Magnani. „Kirchner chce být vůdcem levicovým, Sobisch pravicový. Jedna z Kirchnerových vlajek je vlajka lidských práv. Nyní, v případě tohoto únosu a vyhrožování, by Kirchner neměl mít žádnou výmluvu pro nečinnost.“

Protestům proti únosu se účastnila řada politických, lidskoprávních a studentských skupin.

Chcete-li podepsat petici na podporu zanónských dělníků, klikněte na: www.petitiononline.com/zanon/petition/html

DISKUSE - KOMENTÁŘE: