Recyklujte odpadky – nikoli fráze: Hnutí DUHA chce lepší recyklační služby
28.11.2002
BRNO [Hnutí DUHA]
Autor: Ivo Kropáček, tel: 604-348765
Tento požadavek bude hlavním bodem vystoupení Hnutí DUHA na dnešním (28.11.) veřejném projednávání koncepce, takzvaného národního Plánu odpadového hospodářství, v Brně.
"Cíle a většina zásad k podpoře recyklace odpadů jsou SEA POH týmem hodnocena výrazně kladně, rozpory nastávají u navazujících opatření. Obecně chybí parametrizace plnění deklarovaných cílů", upozorňují experti.
Hnutí DUHA prosazuje, aby strategie zahrnovala konkrétní a termínovaná opatření pro zlepšení recyklačních služeb: zajištění tzv. pytlového sběru pro každý byt, dům i kancelář do roku 2010. Lidé by ke třídění odpadu dostávali domů různé barevné pytle a nebyli tedy odkázáni na několik kontejnerů v každé městské čtvrti – zatímco popelnice mají před každým vchodem.
Podle zkušeností z evropských zemí, které úspěšně zvýšily recyklaci, je právě toto řešení účinné. Německo a Rakousko dnes recyklují kolem 50 % odpadů, česká města a obce za nimi výrazně zaostávají. Hnutí DUHA zároveň kvitovalo, že návrh ministerstva životního prostředí výslovně odmítá výstavbu nových spaloven. Pálení odpadů ničí kvalitní suroviny a recyklaci tak přímo konkuruje.
Aby splnila požadavky evropské legislativy, musí vláda zajistit snížení skládkování odpadu. Kalkulace ministerstva životního prostředí ukázala, že pokud zvolí řešení silnou recyklací, jak prosazuje Hnutí DUHA, investiční náklady činí 10,0-14,9 miliardy korun. Naproti tomu varianta spočívající ve výstavbě spaloven přijde na 16,5 miliardy. Také provozní náklady na variantu se spalovnami jsou o 1,2-1,7 miliardy ročně vyšší.
Spalovny zvyšují toxické znečištění a především plýtvají cennými surovinami, jako je papír, kovy, plasty nebo biologické odpady pro kompost. Recyklací a kompostováním lze snížit množství odpadků asi o 80 %. Prozatím velmi nízké využívání odpadů u nás způsobují především špatné recyklační služby.
Ivo Kropáček z Hnutí DUHA řekl: "Nedostatek recyklačních služeb je příčinou, proč drtivá většina odpadků u nás končí na skládkách nebo se pálí. Vláda by měla do deseti let zajistit každému domu, bytu či kanceláři kvalitní recyklační služby - díky nim může třídění odpadků být stejně snadné jako sypání do popelnice. Zatím v recyklaci kulháme hodně daleko vzadu. Nestačí, aby se ve vládní strategii objevily vágní fráze o šetrnějším využívání odpadu nebo konkrétní cíle, ale bez opatření, jež zajistí jejich splnění. Zatím jsou lidé odkázáni na několik kontejnerů, ke kterým se přirozeně málokomu chce hodit. Volba mezi zajištěním kvalitních recyklačních služeb pro české domy a byty nebo pálením dalších statisíců tun odpadků ročně bude prvním velkým ekologickým rozhodnutím nové vlády. "
K diskuzi na ožehavé téma - 3. 12. 2002 - Ing.Jiří NezvalPředkládám k diskuzi řešení pro nápojové obaly z PET (ale nejen pro ně).Zabývám se tím velmi detailně na specializovaném webovém portálu www.petrecycling.cz, zájemci zde naleznou vše potřebné. Řešení vidím na rozdíl od Hnutí Duha - ale i poněkud zastaralé praxe v zemích EU - jako mnohem méně nákladné pro stát, naprosto průhledné, efektivní a hlavně spolehlivé: 1) největší podíl této cenné druhotné suroviny (ne odpadu) produkují velkoobchodní řetězce - podle sdělení jejich mluvčích přes 90%. Řešení tedy nutno hledat u nich, ne v pytlech do domácností, nebo v kontejnerech, rozmístěných pokud možno na každém rohu, ne v každém kiosku, 2) aby bylo zachyceno maximum PET lahví pro recyklaci, musí vláda přijmout legislativní opatření a to vratnou zálohu pro láhve do 1,5 litru ve výši 3 Kč/kus, nad 1,5 litru ve výši 5 Kč/kus, což povede k žádoucí motivaci spotřebitelů, že jde o hodnotu, nikoliv odpad, 3) tuto částku zatím spotřebitel nedobrovolně hradí, protože je zahrnuta v ceně nápoje, 4) v prodejnách hypermarketů se nakupuje většinou v tzv. multipaku/-cích (po 6 ks.), takže vrácení peněz za obal se stane pro spotřebitele zajímavé, 4) předpokladem recyklace PET lahví je jejich roztřídění podle barev na transparentní (nejcennější), modré (cenné), zelené a hnědé (nejméně žádoucí), což dnešní technika RVM perfektně umí, 5) jde o tzv. odběrní automaty RVM (reverse vending machine), které kromě PET lahví ale umí vracet zálohy i pro pivní láhve (to se dnes v mnoha HM - např. GLOBUS již děje), ale dokonce i za nápojové hliníkové plechovky. Jde např. o universální norský RVM TOMRA 600, nebo RVM norské firmy REPANT, 6) spotřebitel tedy po nashromáždění nápojových obalů je opět naloží do auta, nebo do tašky, odveze do místa nákupu a předá prostřednictvím těchto RVM proti záloze prodejci, 7) tito globální prodejci mají databáze o nákupu nápojů v PET (skle, Al-plechu), RVM vygenerují do databáze údaje o vrácení, tím je při jejich porovnání automaticky získán údaj o návratnosti jednotlivých druhů lahví (vyžadovaný podle našeho zákona o obalech i směrnice EU), 8) odpadá finančně náročný systém separovaného sběru, svozu, třídění, předúpravy (tj. lisování, posekání), dosud většinou prodeje našim vývozcům do zemí EU nebo JVA, dopravy do zahraničních zařízení pro recyklaci (mechanickou, depolymeraci). Prvou část zajišťují obce - z peněž daňových poplatníků a zčásti z fondu, získaného z prostředků od výrobců atd., který obhospodařuje EKO-KOM, 9) k zálohování nevratných PET lahví přistupuje od 1.1.2003 Německo (po tahanicích na 3 soudních úrovních, Slovensko má připraven obdobný návrh k projednání ve vládě SR, 10) jen u PET lahví nejde o zanedbatelná množství - v roce 2000 JEN 1 miliarda lahví, t.j. cca 40.000 tun, 10) proč nemáme návrh k projednání u nás v ČR si domyslí každý ekonomicky a ekologicky myslící člověk, když si položí otázku komu tento stav prospívá a proč, 11) kdo odpověď nezná, tomu doporučuji můj příspěvek "Systémové řešení využití "nevratných" PET lahví je v nedohlednu?" na www.petrecycling.cz, event. další vysvětlující články 12) PET láhve lze recyklovat v uzavřeném cyklu, tedy opět až na nové láhve - sice drahou technologií, ale existuje už dnes řada českých podnikatelů (a světových recyklačních firem), které se o to vážně zajímají. Ing. Jiří Nezval |
Unavuje
vás tvorba www stránek v HTML? 
vytisknout