Dopady změn klimatu mění hospodaření v dubových lesích

5.3.2025
Strnady [Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.]
Autor: Jan Řezáč, tel: 724576008

Vývoj klimatu provázející častější výkyvy v rozložení srážek i zvyšování průměrných teplot vzduchu vede k oslabování odolnosti lesních dřevin a zhoršování zdravotního stavu lesních porostů až jejich rozpadu. Ve střední Evropě je tento vliv nejvíce patrný na vývoji kalamitní situace smrku ztepilého. Pokles vitality je však patrný i u řady dalších hospodářsky významných dřevin, jako jsou borovice lesní a duby (zejména dub zimní).
Dub (spolu letní i zimní) je druhou nejrozšířenější listnatou dřevinou České republiky, její redukovaná plocha dosahuje 7,4 % výměry lesů, což znamená cca 192 tis. ha. Představuje 6,8 % zásoby dříví, tj. 58,7 mil. m3.
Problematiku současného pěstování dubu zimního zpracovali vědci z VÚLHM, v. v. i., Výzkumné stanice Opočno, v certifikované metodice „Postupy hospodaření v porostech dubu zimního pro zmírnění nepříznivých dopadů klimatické změny“.
Při tvorbě směrnic hospodaření vědci zohlednili výsledky dlouhodobého výzkumu, publikované poznatky i výsledky šetření, která probíhala v rámci projektu podpořeného Grantovou službou Lesů ČR, s. p., s názvem „Diferenciace stanovišť a hospodaření v porostech borovice, dubu a buku pro zmírnění nepříznivých dopadů environmentální změny“, řešeného v letech 2019 až 2021.
Cílem metodiky je poskytnout rámcová doporučení pro pěstování dubu zimního v probíhajícím období změny klimatu, které je provázeno zvýšenou nepravidelností v distribuci srážek a postupným nárůstem průměrných teplot vzduchu. Jsou zde popsány postupy směřující k optimálnímu využití potenciálu této dřeviny.
Postupy jsou zpracovány ve formě rámcových směrnic hospodaření pro porostní typy DB běžné kvality a DB kvalitní podsouborů cílových hospodářských souborů (PCHS), ve kterých je doporučované zastoupení dubu zimního v cílové druhové skladbě minimálně 20 %.
Specifickým cílem metodiky je zvýšení předpokladu úspěšného dopěstování dubu zimního na těchto pro něj vhodných stanovištích. Metodika zároveň vymezuje stanovištní podmínky, v kterých není možné dub zimní nahradit dubem letním; na ostatních stanovištích je pak uplatnitelná pro oba tyto druhy.
Dub zimní je světlomilná dřevina, která dokáže růst v podmínkách snížené dostupnosti vláhy. Nároky dubu zimního na půdu jsou skrovné, vzrůst závisí spíše na množství přístupné vody než na živnosti půdy. Má vyšší odolnost vůči stresu suchem než ostatní domácí hospodářské dřeviny již od mládí.
Mezi důležité poznatky, jež vědci zjistili, patří:
Zhoršování zdravotního stavu se týká zejména starých porostů (nad 60 let); u starších porostů je mírně lepší zdravotní stav ve směsích než v monokulturách; horší zdravotní stav měly porosty na slunných expozicích, zvláště na svazích s vyšším sklonem, zejména na kyselých stanovištích.
Pařeziny jsou vůči suchu odolnější.
Menší rozvoj kořenů měly porosty dubu na bohatších stanovištích. Ve směsi dubu s borovicí i s bukem došlo ke zvýšení objemového přírůstu a větší odolnosti dubu proti suchu, přestože kořeny dubu prorůstají do menších hloubek než v monokulturách.
Lepší zdravotní stav vykazovaly úrovňové stromy. U výchovných zásahů lze počítat pouze s krátkodobým efektem navýšení podkorunových srážek i zlepšení zdravotního stavu, tj. do opětovného obnovení korunového zápoje korun či rozvoje keřového patra.
Jedinci s ochmetem a epikormy mají vyšší defoliaci. Z hlediska napadení ochmetem jsou rizikové staré stejnorodé porosty v rovinatých terénech nebo porosty na mírném svahu.
Vědci proto doporučují:
• Při obnovních zásazích přednostně odstraňovat jedince napadené ochmetem.
• U nárostů o vysoké hustotě provádět čistku schematickým výběrem při horní výšce (ho) 1–2 m na 10 až 14 tis. jedinců na 1 ha.
• U kvalitních pařezin na sušších stanovištích tento tvar lesa (nízký les) ponechávat.
Uplatňování postupů doporučovaných v metodice přispěje k optimalizaci využití, obnovy a výchovy porostů dubu zimního, a tím ke zvýšení bezpečnosti a částečně i kvality produkce při současném plnění dalších funkcí lesa. Zároveň se dá předpokládat pokles podílu nahodilých těžeb a dílčí zlepšení hodnotové produkce. To může vést k úsporám nákladů a následnému navýšení výnosů z lesa v řádu desítek tisíc korun na hektar těchto porostů.
Metodika „Postupy hospodaření v porostech dubu zimního pro zmírnění nepříznivých dopadů klimatické změny“ je ke stažení zde: https://www.vulhm.cz/files/uploads/2025/02/LP_5_2024.pdf
Autoři metodiky: Ing. Ondřej Špulák, Ph.D., doc. RNDr. Marian Slodičák, CSc., Ing. Jiří Novák, Ph.D., Ing. Jan Leugner, Ph.D.; VÚLHM, v. v. i., VS Opočno, e-mail: spulak@vulhmop.cz
Podle originálu připravil Jan Řezáč, VÚLHM, v. v. i., e-mail: rezac@vulhm.cz
Ilustrační foto:
Foto 1: kvalitní porost dubu zimního s bohatým přirozeným zmlazením, archiv VÚLHM, VS Opočno
Foto 2: při souladu stavu populace spárkaté zvěře s úživností lesa je možné plně využít potenciál přirozené obnovy; okrajová seč s kontrolní oplocenkou, archiv VÚLHM, VS Opočno
Foto 3: výchovné zásahy v dubu se provádějí negativním výběrem v úrovni, v závislosti na stanovišti se až v pozdějším věku (nejčastěji při výšce 16 m) přejde k pozitivnímu výběru a uvolňování cílových stromů, archiv VÚLHM, VS Opočno
Foto 4: vlevo – při vnášení dubů do porostů lze uplatnit i obnovu síjí, úspěšná misková síje na plochu připravenou štěpkováním a orbou; vpravo – zvýšené teploty a nepravidelnost srážek posledních let způsobují oslabení dřevin včetně dubů; pokles olistění a náchylnost k poškození biotickými činiteli narůstá s věkem porostů, archiv VÚLHM, VS Opočno

DISKUSE - KOMENTÁŘE: