Připomínka fukušimské havárie v jihočeských městech

11.3.2025
České Budějovice [OIŽP - Občanská iniciativa pro ochranu životního prostředí]
Autor: Gabriela Reitingerová, Pavel Vlček, tel: 603805799

V dnešní den si celý svět připomíná téměř nikdy nekončící jadernou havárii, ke které došlo přesně před 14 lety v japonské jaderné elektrárně Fukušima, v důsledku silné vlny tsunami. Ta tehdy zničila rozsáhlou oblast v Japonsku, vzala životy tisícům místních obyvatel a přehnala se s obrovskou silou i přes tamní jadernou elektrárnu, které vyřadila z provozu všechny možnosti elektrického napájení a znemožnila tím chlazení jaderných bloků. V důsledku toho došlo ve třech fukušimských blocích k roztavení aktivní zóny reaktorů s únikem radioaktivních látek do okolního prostředí. Blízké okolí elektrárny se tak stalo na dlouhá léta neobyvatelným územím, přičemž následky havárie jsou zde zřetelné dodnes.

Jak víme, dochází v poslední době k řízenému vypouštění "mírně radioaktivní vody" z areálu elektrárny do Tichého oceánu. Jednalo se celkem o více než milión tun vody, která byla používána k chlazení havarovaných reaktorů. Před vypouštěním byla tato voda očištěna od některých radioaktivních prvků, ne však od radioaktivního tritia. Ačkoli se proti tomuto plánu ohrazovaly okolní státy, ekologické spolky i místní obyvatelé včetně rybářů, plán Japonska byl posvěcen mezinárodní organizací MAAE a v minulém roce již Japonsko řízeně vypouštělo "mírně radioaktivní vodu" z Fukušimy do oceánu. Celý tento proces má trvat cca.30 let.

Kromě toho stojí Japonsko před velkou výzvou, jak pojmout proces „sanace“ těchto poškozených bloků. V roztavených zónách tří poškozených reaktorů se totiž nachází vysoce radioaktivní tavenina (roztavené palivo smíšené s dalšími materiály uvnitř reaktoru), které je nutné vyjmout a bezpečně uložit. Množství této taveniny odborníci odhadují na zhruba 880 tun.

V posledních letech se proto připravoval program průzkumu podmínek v reaktorech, který nedávnou zažil malý milník: koncem loňského roku se poprvé podařilo v jednom z reaktorů (č.2) odebrat a pak z něj vyjmout malý vzorek zbytků roztaveného jaderného paliva k prozkoumání. V normálních podmínkách zcela banální úkol, v zásadě stačí překonat pouhých pár metrů, ale ve Fukušimě je situace natolik nepříznivá, že to nelze jinak než s pomocí speciálních robotických, dálkově ovládaných ramen, které pak opatrně přesunou odebraný vzorek do izolační nádoby.

„Japonsko tak má před sebou velmi dlouhou cestu, jak bezpečně zlikvidovat následky havárie z roku 2011, od které uběhlo již 14 let, přičemž dekontaminace poškozené elektrárny a jejího okolí bude trvat ještě dlouhé roky a bude stát nemalé peníze. Lidé do útrob elektrárny vstoupit nemohou, v některých částech elektrárny jsou nadále tak vysoké hodnoty záření, které by člověku způsobily smrt při pobytu již několika minut. S vývojem robotických „hadů“ pomáhají Japonsku další země, na které se Japonsko muselo obrátit. Otázkou pak je, jestli nám stojí za to, podstupovat taková rizika jako toto, abychom získali dost elektřiny pro své potřeby. Je vidět, že i pro tak technologicky vysoce vyspělou zemi jako Japonsko je likvidace následků havárie jaderné elektrárny velmi problematickým, komplikovaným a dlouhodobým úkolem,“ řekla Gabriela Reitingerová, členka spolku OIŽP.

„Od havárie ve Fukušimě uplynulo již 14 let, přesto stojí Japonsko nadále před dalšími a dalšími problémy a výzvami plynoucími z této nehody. Je třeba si uvědomit, s jakými negativními důsledky na život člověka a životní prostředí je provoz jaderných elektráren spojen, proto je nutné nadále aktivně upozorňovat na rizika s jadernou energetiku spojená, a to zejména dnes, kdy vidíme snahy jaderné lobby, jak prosadit jaderné zdroje mezi ekologické, čisté zdroje energie, kam však rozhodně nepatří. Zástupci našeho spolku proto budou v úterý 11. března v průběhu dne v ulicích Českých Budějovic – v historickém centru města a blízkém okolí - a ve středu 12.března v ulicích jihočeských Vodňan a Soběslavi k dispozici občanům s detailními informacemi k tématu rizik jaderné energetiky,“ dodává Pavel Vlček, předseda spolku OIŽP.

DISKUSE - KOMENTÁŘE: