Archeologové na trase budoucí D55 odkryli tisíce let osídlení. Prozkoumali 1 879 objektů, 65 kostrových a žárových hrobů

22.9.2026
Přerov [Archeologické centrum Olomouc]
Autor: Nikola Jandová, tel: +420 778 466 470

Na necelých sedmi kilometrech budoucí dálnice odkryli archeologové stopy osídlení od neolitu až po středověk. Záchranný archeologický výzkum, který pro Ředitelství silnic a dálnic realizovalo Archeologické centrum Olomouc, probíhal od září 2025 do 29. července 2026. Během něj odborníci prozkoumali 1 879 sídlištních objektů, 65 kostrových a žárových hrobů a jeden lidský pohřeb uložený v zásypu sídlištního objektu. Výzkum zároveň potvrdil všech dvanáct předpokládaných archeologických lokalit a odhalil jednu dosud neznámou archeologickou lokalitu v katastru Dluhonic.

„Výzkum potvrdil, že krajina mezi Kokorami a Přerovem patřila k dlouhodobě osídleným místům. Na poměrně krátkém úseku jsme zachytili doklady života od neolitu až po středověk, které nám umožňují sledovat proměny osídlení v průběhu několika tisíc let,“ řekl vedoucí záchranného archeologického výzkumu Marek Kalábek.

Nejrozsáhlejší objevy přinesla lokalita Kokory – Podsedky, kde archeologové prozkoumali 974 archeologických objektů. Významné nálezy pocházejí také z dalších archeologických lokalit v katastrech Kokor a Rokytnice. Archeologové zde odkryli sídliště kultury s lineární keramikou z období před přibližně 7 000 lety, kdy na střední Moravu přišli první zemědělci. Objevili půdorysy dlouhých dřevěných domů dosahujících délky až 36 metrů, zásobní jámy, pece a další doklady každodenního života. Podle dosavadního vyhodnocení se na neolitických lokalitách podařilo rozpoznat přibližně šestnáct půdorysů dlouhých domů, které dokládají rozsah osídlení v době prvních zemědělců.

Významnou součástí výzkumu byla pravěká pohřebiště. Archeologové odkryli pohřebiště z počátku doby bronzové stará přibližně 4 000 let, která patřila nitranské a únětické kultuře, a žárové pohřebiště kultury lužických popelnicových polí z mladší doby bronzové. Součástí hrobové výbavy byly měděné ozdoby, kostěné korálky, pazourkové šipky, kamenná nátepní destička, keramické nádoby, bronzové jehlice a náramky. Tyto nálezy přispějí k lepšímu poznání pohřebních zvyků a každodenního života pravěkých komunit.

Na lokalitách Rokytnice – Za Oborou a Rokytnice – Podlesí archeologové odkryli dvě pohřebiště z počátku doby bronzové a 18 žárových hrobů z mladší doby bronzové. Další objev přinesl výzkum v Dluhonicích, kde archeologové při rýhování trasy stavby zachytili dosud neznámou archeologickou lokalitu.
„Lokalitu v Dluhonicích jsme zachytili až při rýhování trasy stavby. Na místě jsme objevili hrob kultury se šňůrovou keramikou s keramickými nádobami, měděným šperkem a kamenným nástrojem,“ dodal Marek Kalábek.

Terénní část archeologického výzkumu skončila, práce odborníků však pokračuje. Nálezy nyní projdou čištěním, konzervací a dokumentací v Archeologickém centru Olomouc. Po odborném zpracování budou předány do Centra muzejní archeologie Vlastivědného muzea v Olomouci.

„Na Dni archeologie představíme veřejnosti nejzajímavější objevy z výzkumu na trase D55 mezi Kokorami a Přerovem. O výzkumu bude přednášet archeolog Marek Kalábek. Program pro veřejnost proběhne 17. října od 10 do 17 hodin v přednáškovém sále Archeologického centra Olomouc ve třetím patře. Vstup je zdarma,“ řekla tisková mluvčí Archeologického centra Olomouc Nikola Jandová.

DISKUSE - KOMENTÁŘE: