|
Nízkoenergetické stavění veřejných budov může ulehčit veřejným rozpočtům
21. 2. 2007
Monika Kašparová [EkoWATT, Centrum pro obnovitelné zdroje a úspory energie] -
Nízkoenergetickému stavění veřejných budov se věnuje nová publikace Centra pro obnovitelné zdroje a úspory energie EkoWATT. Je určena obecním a městským samosprávám a pracovníkům veřejné správy a přináší praktický návod, jak dosáhnout úspory energií a souvisejících provozních nákladů u nových i rekonstruovaných budov. Publikace vyšla jako příloha časopisu Veřejná správa č. 7/2007 a je také volně ke stažení na stránkách www.ekowatt.cz.
V praxi se často stává, že při zadávání zakázek na výstavbu nebo rekonstrukci veřejných budov není dostatečně zohledňována budoucí spotřeba energií a z toho plynoucí náklady na provoz budovy. Tyto náklady pak po desítky let nadměrně zatěžují veřejné rozpočty. Investice do takzvané nízkoenergetické či pasivní [1] výstavby, která sníží spotřebu energií několikanásobně, přitom nemusí být výrazně vyšší – podle zahraničních i českých studií lze nízkoenergetického či pasivního standardu dosáhnout při navýšení investičních nákladů do 10 %. Toto zvýšení nákladů se během několika desítek let životnosti budovy vrátí několikanásobně a s rostoucími cenami energií se návratnost stále zkracuje. Na jednorázovou investici do rekonstrukce či výstavby budovy, na rozdíl od jejího provozu, navíc obce často mohou získat dotaci. [2]
„Veřejná správa by se neměla chovat jako nezodpovědný developer, který chce postavit budovu co nejlevněji a pak ji rychle prodat. Bohužel, až příliš často se setkáváme se situací, kdy se špatně navržená nebo postavená budova stává koulí na noze, která odsává z obecního rozpočtu peníze a brzdí možnost dalšího rozvoje“, komentuje energetickou náročnost veřejných budov u nás autor publikace a energetický auditor Karel Srdečný. Opačným příkladem je praxe z okolních zemí, například Rakouska či Německa, kde se výstavba veřejných budov s nízkou spotřebou energie stala běžným standardem. Například rakouská spolková země Vorarlberg přistoupila k opatření, podle kterého všechny nově postavené veřejné budovy musí být v pasivním standardu, tedy se spotřebou tepla zhruba 10krát nižší než má dům postavený podle současných českých norem.
Publikace Nízkoenergetické stavění veřejných budov podrobně rozebírá strukturu spotřeby energie a souvisejících nákladů v budovách a praktické otázky a postupy snižování spotřeby při rekonstrukcích i při zadávání projektů nových staveb. Jedna z kapitol je věnována kritériím pro výběrové řízení na zadávání staveb, které je důležitým předpokladem pro dosažení požadované kvality stavby. Zkušenosti z praxe doplňuje rozhovor s Yvonnou Gaillyovou, ředitelkou Ekologického institutu Veronica, který vloni dokončil stavbu školicího centra v pasivním standardu financovaného z veřejných prostředků. [3]
EkoWATT se touto publikací snaží přispět ke změně praxe ve veřejné správě, která s sebou přinese nezanedbatelné ekonomické i ekologické výhody. Důležitá jsou ale i další hlediska – veřejná správa patří mezi nejvýznamnější investory a spotřebitele a její poptávka po domech s nízkou spotřebou energie může významně ovlivnit stavební trh a stát se také příkladem pro další investory.
EkoWATT, Centrum pro obnovitelné zdroje a úspory energie je nezávislá poradenská organizace, která již 16 let pomáhá občanům, obcím, podnikům a dalším organizacím se zaváděním energetických úspor a s využíváním obnovitelných zdrojů energie. Od roku 1996 poskytuje bezplatné energetické poradenství v rámci sítě Energetických konzultačních a informačních středisek (EKIS) České energetické agentury. Provozuje dvě poradenská střediska – v Praze a v Českých Budějovicích.
Poznámky:
[1] Nízkoenergetický dům má roční spotřebu tepla na vytápění nižší než 50 kWh na metr čtverečný vytápěné podlahové plochy. Spotřeba pasivního domu je pod 15 kWh/m2 za rok. Spotřeba domu postaveného podle současných norem platných v ČR se pohybuje kolem 80 až 150 kWh/m2 za rok.
[2] Dotace zacílené přímo na úspory energie při výstavbě či rekonstrukci budovy budou mít obce pravděpodobně možnost získat o Operačního programu životní prostředí, který v současnosti čeká na schválení Evropskou komisí.
[3] Tato budova školicího centra v Hostětíně získala čestné uznání v soutěži Energetický projekt roku 2006.
Monika Kašparová
|
|
 |
|
