Ambrozek chce spojit 1. zóny NP Šumavy a zastavit zde těžbu

Podle Bláhy kácení těžce poškodilo unikátní pralesovité porosty, které měly být ponechány přirozenému vývoji, a vedlo ke vzniku gigantických holin a šíření masivních polomů. Kácení tak mělo na šumavské lesy ničivější důsledky než samotná kůrovcová kalamita.

Podle Hnutí DUHA dochází na Šumavě také k nelegálnímu svážení kmenů z míst, kde by měly zůstat a dochází zde také ke krádežím dřeva. Libor Ambrozek se vyjádřil, že tato záležitost je v šetření Policie ČR.

Ambrozek připomenul dva "filosofické" úhly pohledu na problematiku kůrovcové těžby, kdy jedna část odborníků zastává názor, že je nutné přírodě pomoci, aby se mohla s kůrovcovou zátěží vyrovnat a jiná část naopak prosazuje myšlenku národního parku, do kterého není zasahováno a kde se plně spoléhá na seberegulační procesy přírody, což je například přístup Bavorska k jejich části Šumavy. Ambrozek se podle svých slov hlásí spíše k druhé skupině. Na otázku, zda je možná taková zásadní změna se současným ředitelem NP Šumava Ivanem Žlábkem, odpověděl ministr pouhým: "Uvidíme".

Pro kácení stromů v prvních zónách zasažených kůrovcem se v roce 1999 na základě doporučení vědecká sekce "Je potřeba sloučit roztříštěnou 1. zónu Šumavského národního parku," řekl včera na setkání s novináři ministr životního prostředí Libor Ambrozek (KDU-ČSL) a dodal, že je zároveň potřeba zastavit v této oblasti těžbu dřeva. Rady národního parku rozhodl předchozí ministr životního prostředí Miloš Kužvart (ČSSD). Jeho rozhodnutí tehdy vyvolalo protesty jak u ekologických aktivistů, tak u části odborné veřejnosti.

Článek jsme převzali se svolením redakce on-line deníku EkoList po drátě. Ukázkový výtisk tištěné verze časopisu si můžete objednat zde.

Martin Mach

DISKUSE - KOMENTÁŘE:

14. 2. 2003

vedeni NP SumavaPavel Bárta