V katastrofickém filmu Den poté, který tento týden přichází do kin, se svět změní v apokalypsu v důsledku náhlých globálních změn podnebí. Hnutí DUHA vydává informační list, kterým chce veřejnosti i reportérům pomoci rozlišit vědecká fakta od hollywoodské fikce. Může se děj filmu odehrát ve skutečnosti? Verdikt ekologické organizace zní: ne. Ačkoli se film opírá o sice extrémní a málo pravděpodobný, nicméně v zásadě možný scénář, jeho konkrétní prezentace je naprostá fikce. Globální změny podnebí jako takové však výmyslem nejsou a potřeba snižovat exhalace oxidu uhličitého je podmínkou jejich omezení.
Scénář filmu Den poté je založen na takzvané náhlé změně klimatu, prudkém zvratu podnebí, ke kterému by došlo v důsledku kolapsu tzv. termohalinní cirkulace – složitého systému mořských proudů, který ohřívá severní Atlantik a okolní kontinenty. Příčinou má být globální oteplování způsobené exhalacemi oxidu uhličitého.
Vědci s takovou možností skutečně kalkulují. Přinejmenším v tomto století ale není považována za příliš pravděpodobnou. Pokud by ovšem k náhlé změně klimatu došlo, bude trvat řádově deset až dvacet let, nikoli několik týdnů jako ve filmu. Navíc by měla podstatně méně drastické účinky. Šlo by o regionální jev omezený na severní část Atlantiku a okolní kontinenty. Globální doba ledová tedy nastat nemůže.
„Den poté je hollywoodská science fiction a drama v něm dostává přednost před vědeckou přesností. Odpověď na otázku, zda se děj může odehrát ve skutečnosti, je snadná. Nemůže. Autoři si vybrali sice možný, ale nejméně pravděpodobný scénář, desetiletí vecpali do pár týdnů a dost si k tomu přimysleli. Výsledek daleko překračuje ty nejextrémnější prognózy," říká Vojtěch Kotecký z Hnutí DUHA.
Co vědci v důsledku globálních změn podnebí skutečně očekávají už v nejbližších desetiletích, je postupné oteplování, stoupající hladinu oceánů a častější i silnější extrémní výkyvy počasí: povodně, vlny horka a sucha, vichřice nebo v tropech hurikány. Samozřejmě i to je dostatečným důvodem ke snižování znečištění – především spalování ropy, uhlí a zemního plynu. Česká republika patří mezi země s nejvyššími exhalacemi oxidu uhličitého na obyvatele v Evropě i na světě. Hlavním zdrojem oxidu uhličitého je také stále se zvětšující automobilová doprava. -red-