|
Již dva dopisy nevládních organizací vyjadřují obavy o Šumavu
29. 9. 2004
Alena Mejstříková [Econnect] -
Nevládní organizace se obávají o budoucnost Národního parku a CHKO Šumava. Již dva dopisy upozorňují na problémy v diskusi a komunikaci mezi novým vedením NP Šumava a představiteli obcí a samospráv. Hnutí Duha upozornilo minulý týden ministra životního prostředí Libora Ambrozka na nekorektní diskusi a jednání některých starostů. Podle Duhy závisí budoucnost tohoto cenného území především na konsensu. Pět jihočeských nevládních neziskových organizací vyzývá dnešním otevřeným dopisem starosty obcí a měst nacházejících se na území NP a CHKO Šumava k neprosazování ekonomických zájmů na úkor zájmů ochrany přírody a krajiny.
Novým ředitelem NP a CHKO Šumava se stal od 1. ledna 2004 Alois Pavlíčko a nahradil dlouholetého ředitele Ivana Žlábka, s jehož politikou v parku řada nevládních organizací i odborníků nesouhlasila. S příchodem nového ředitele se změnil postoj Správy NP a CHKO Šumava k ochraně přírody a krajiny. Vyznačuje se větším respektováním a citlivějšími zásahy do přírody, snahou rozšířit první zóny a nezasahovat na většině míst proti kůrovci po vzoru Národního parku Bavorský les. Snaží se také prosazovat i mezinárodní standardy v ochraně přírody a doporučení IUCN. Právě tento postoj, se však nelíbí některým starostům a je pro ně nevítanou změnou.
Hnutí Duha ve svém dopise uvádí: „Nabýváme dojmu, že několik starostů a někteří představitelé Jihočeského kraje se snaží na Šumavě konflikty záměrně udržovat…Nemohli jsme si nepovšimnout, že představitelé jihočeského kraje jsou velmi často ochotni veřejně podpořit každého, kdo kritizuje Národní park Šumava.“ Na konkrétních příkladech pak poukazuje na jejich nekorektní jednání. Patří sem srpnové protesty proti uzavření Vltavy pro vodáky poté, co hladina klesla pod stanovený limit. Podle Duhy přitom všichni protestující starostové právě pro tento limit v květnu na radě národního parku sami hlasovali. Navíc se omezení splouvání podle strážců národního parku v naprosté většině případů setkalo s pochopením a dokonce často podporu vodáků i návštěvníků parku. Protestovali pouze majitelé půjčoven a starostové.
Dalším případem je návrh několika starostů deklasovat Šumavu z národního parku na chráněnou krajinnou oblast a zastavit rozšiřování prvních zón. Obě tyto věci jsou přitom součástí nové strategie péče o národní park která zahrnuje důležitá doporučení IUCN která zahrnuje důležitá doporučení IUCN. Zásady nové strategie byly se starosty, kteří stanovisko proti nyní vydali, projednány.
Jaromír Bláha z Hnutí DUHA říká: „Budoucnost ochrany přírody i prosperita obcí závisí na dohodě. Proto je nutné, aby se debata o národním parku vedla férově, věcně a korektně. V posledních měsících se ale právě tohle z diskuse vytrácí.“ Duha se domnívá, že další diskusi a projednávání zásadních dokumentů (strategie péče o národní park, rozšíření prvních zón a bezzásahových území, změna plánu péče) by bylo vhodnější vést (v souladu s doporučením IUCN) na společných kulatých stolech zástupců MŽP, obcí, správy parku, ekologických organizací a vědců. Ne tedy projednávat dokumenty s každým zvlášť, jako se to děje dosud.
Přímo na starosty obcí a měst nacházejících se na území NP a CHKO Šumava se obrátilo dnes pět jihočeských nevládních organizací - Okrašlovací spolek Zdíkovska, Spolek na ochranu šumavské přírody, Hnutí Duha Prachatice, Děti Země – Klub Bohumilice a Sdružení CALLA. Reagují v něm na kritiku starostů postupů nového vedení Správy NP a CHKO Šumava a žádají, aby neprosazovali ekonomické zájmy nad zájmy ochrany přírody a krajiny.
Vedle třecích ploch zmiňovaných Hnutím Duha (záměr zvětšování prvních zón v národním parku, zákaz splouvání horního toku Vltavy při nízkém stavu vody) uvádí 5 NNO ve svém dopise také další oblasti sporů mezi obcemi a vedením parku - záměr výstavby lyžařského areálu na Smrčině nebo rozhodnutí nekácet kůrovcem napadené stromy v některých prvních zónách národního parku. „Starostové podle našeho názoru zcela ignorují odborná stanoviska a poukazují jen na to, že je bráněno v podnikání a rozvoji obcí. Neuvědomují si ale, že rozvoj turistiky je přímo závislý na kvalitě a jedinečnosti šumavské přírody“ říká Dagmar Kjučuková z Okrašlovacího spolku Zdíkovska, jedna ze signatářů dopisu.
Vývoj v NP a CHKO Šumava byl a je podle jihočeských NNO ovlivňován proměnlivým přístupem k ochraně přírody a krajiny. Neblaze byl poznamenán zmenšováním I. zón, kácením stromů v těchto zónách a celkovém pojetí lesů na jeho území jako lesů zejména hospodářských, i dalšími necitlivými zásahy do přírody jako např. splouvání Vltavy ve Vltavském Luhu bez ohledu na výšku hladiny řeky nebo stavbou rozhledny na vrcholu Boubína. „Pociťujeme silný tlak právě ze strany obcí a některých představitelů Jihočeského kraje na návrat ke starým liknavým postojům bývalého vedení k ochraně unikátního území, kterým Šumava bezesporu je. Věříme, že vedení Správy NP a CHKO Šumava těmto politickým tlakům neustoupí“ uzavírá Kjučuková.
Podle Hnutí Duha závisí budoucnost Národního parku Šumava na konsensu: „Národní park nepatří obcím ani jejich starostům. Je nejen národním, ale i mezinárodním přírodním klenotem. Péče o tyto hodnoty tedy musí respektovat oprávněné zájmy místních obyvatel, návštěvníků z celé České republiky i zahraničí a vědců a zbytku společnosti. Nemůže o něm rozhodovat ani pouze skupina starostů či místních politiků, ani pouze skupina vědců, ani pouze ekologické organizace, ani pouze stát. Rozhodování proti přáním či doporučením kterékoli ze stran by bylo pro národní park i pro ekonomiku obcí ničivé.“
Alena Mejstříková
|
|
 |
O Autorech Alena Mejstříková
Autorka je redaktorka zpravodajství ECN a koordinátorka projektů.
|
|
