Hnutí DUHA dnes ohlásilo, že se v příštích měsících s velkým nasazením postaví proti návrhu několika poslanců, který by razantně seškrtal právo občanů vyjadřovat se k velkým stavbám v okolí svého domova a vyvolal zmatek v úředním rozhodování o ochraně přírody.
Dvanáct poslanců [1] předložilo ve sněmovně návrh, který obsahuje několik dramatických změn zákona o ochraně přírody a krajiny:
· Požadují vyškrtnutí klíčového právního principu, podle kterého nelze uskutečnit záměry, které jsou sice v souladu s jinou legislativou, ale v rozporu se zákonem o ochraně přírody a krajiny. V takových případech by proto nebylo jasné, zda se například kácení v přírodní rezervaci řídí především lesním zákonem, nebo hlavně pravidly ochrany přírody. Změna tak vyvolá zmatek ve státní správě, protože povede ke komplikovaným sporům o tisícovky rozhodnutí, včetně odvolání a žalob.
· Chtějí razantně seškrtat právo občanů vyjadřovat se v povolování projektů, jako je skládka, továrna nebo kamenolom v sousedství jejich domu, a případně požádat vyšší úřad o přezkoumání verdiktu. Lidé by se například směli vyjadřovat pouze k ochraně přírody - nikoli třeba k dopadům projektu na zdraví obyvatel okolních obcí. Navíc by vinou omezení práv byli v nevýhodě proti navrhovateli stavby.
Vojtěch Kotecký z Hnutí DUHA řekl:
"Návrh je velkým krokem zpět k bezzubém zákonu o ochraně přírody z roku 1956. Novela především vyvolá obrovský zmatek ve státní správě, protože v tisícovkách úředních řízení se povedou spory, kterým zákonem se mají řídit. Zároveň razantně seškrtá občanská práva. Právo vyjadřovat se ke stavbě velkoskládky či chemičky za domem nebo povrchového dolu v sousedství obce patří mezi demokratické samozřejmosti. Pár měsíců před volbami budou veřejnost takové plány politiků jistě zajímat. Proti novele se postavíme pevně a s velkým nasazením. Poslanecká sněmovna za poslední léta řadu podobných návrhů zamítla."
[1] Předkladateli návrhu jsou: Vlastimil Aubrecht (ČSSD), Hana Orgoníková (ČSSD), Evžen Snítilý (ČSSD), Lubomír Suk (ODS), Miroslav Pátek (ODS), Oldřich Vojíř (ODS), Květoslava Čelišová (KSČM), Josef Hojdar (ČSSD), František Vnouček (ČSSD), Jaroslav Krákora (ČSSD), Jaromír Schling (ČSSD) a Rudolf Tomíček (ČSSD).
Vojtěch Kotecký
Poslanci odmítli škrtat právo občanů mluvit do svého okolí
Ekologické organizace přivítaly, že poslanci dnes v klíčovém hlasování odmítli škrtnout v zákoně právo občanů vyjadřovat se k plánům na nové doly, kamenolomy nebo těžbu ropy ve svém sousedství.
Změnu navrhl poslanec Vlastimil Aubrecht (ČSSD, Ústecký kraj). Paragraf, podle kterého se lidé mohou vyjadřovat k povolování plánovaných velkých projektů ve své obci, by se podle jeho plánu přestal vztahovat na těžbu nerostných surovin.
Obdobně by z něj byla vyloučena důležitá povolovací řízení, ve kterých se rozhoduje o pravidlech stanovených lesním a mysliveckým zákonem.
Hnutí DUHA a Zelený kruh v Poslanecké sněmovně lobbovaly proti návrhu.
Vojtěch Kotecký z Hnutí DUHA řekl:
„Současná sněmovna už poněkolikáté potvrdila, že se škrtáním občanských práv v ekologických zákonech prostě nesouhlasí. Rozhodnutí se bude vnímat jako velké vítězství ekologických organizací, ale je důležité především pro kvalitu života každého z nás. Právo vyjadřovat se k novému dolu nebo kamenolomu v sousedství obce musí patřit mezi demokratické samozřejmosti. "
Eva Tylová ze Zeleného kruhu řekla:
„Jsem ráda, že poslanci ocenili význam účasti veřejnosti ve správních řízeních zamítnutím návrhu poslance Aubrechta, který ji měl v zákoně omezit.“
Kontakt:
Vojtěch Kotecký, Hnutí DUHA, telefon 604 202 470, email vojtech.kotecky@hnutiduha.cz
Eva Tylová, Zelený kruh, telefon 776 088 244, email eva.tylova@ecn.cz
Garance práv občanů ve sněmovně zatím hladce prochází
Důležitou smlouvu, která občanům garantuje právo na informace o znečištění nebo na vyjádření se ke stavbě chemičky, dolu či elektrárny za vlastním domem, pozdě večer jednoznačným hlasováním v prvním čtení začala projednávat Poslanecká sněmovna.
Takzvanou Aarhuskou úmluvu čeští diplomaté podepsali už před více než pěti lety, ale parlament ji dodnes neratifikoval. Smlouva zaručuje každému občanu právo:
· na veškeré informace o znečištění – úřady tedy například nesmí utajovat výši exhalací z továren, údaje o kontaminaci pitné vody nebo obsah vydaného povolení ke zřízení skládky;
· vyjadřovat se ke škodlivým projektům – podle smlouvy musí státní úředníci každému umožnit, aby se vyjádřil ke stavbě třeba chemičky ve své čtvrti nebo velkolomu za vesnicí;
· obrátit se na soud se stížností proti úřadům – každý tedy může žádat, aby nezávislí soudci rozhodli, zda například povolení vypouštět toxické látky, které úřady udělily továrně nedaleko jeho domu, neporušuje zákony na ochranu zdraví.
Smlouva tak občanům garantuje, že se poměry nevrátí před rok 1990 a brání také třeba úplnému zrušení zákonů o svobodě informací, proti kterým někteří dnešní poslanci před několika lety hlasovali.
Poslanci v prvním čtení smlouvu schválili drtivou většinou hlasů přítomných. ČSSD, lidovci a Unie svobody se v koaliční smlouvě zavázali Aarhuskou úmluvu podpořit. Přesto někteří koaliční delegáti byli mezi těmi, kteří pro ni nehlasovali.
V listopadu smlouvu poměrem hlasů 38:6 schválil Senát, devět senátorů se zdrželo hlasování.
Vojtěch Kotecký z Hnutí DUHA řekl:
"Aarhuská úmluva je nejdůležitější garancí občanských práv na informace o znečištění a na demokratickou debatu o různých megaprojektech. Každému, komu mají za domem stavět chemičku nebo otevřít velkoskládku za obcí, úmluva zaručí, že se bude moci k záměru vyjádřit. Pět let po českém podpisu je už načase, aby parlament dohodu ratifikoval. Hlasování v prvním čtením je docela dobrou předzvěstí dalšího jednání. "
Informační list o Aarhuské úmluvě a politických sporech o její schválení: http://www.hnutiduha.cz/publikace/infolisty/pdf/aarhus.pdf Publikace | Hnutí DUHA
Organizace Zeleného kruhu vybraly z programového prohlášení závazky, které mají zásadní dopad na kvalitu životního prostředí, a hodnotily jejich plnění na základě svých odborných znalostí.
Jménem Zeleného kruhu a expertních ekologických nevládních organizací, žádáme aby vládní strany neopouštěly od svých závazků z programového prohlášení vlády, připravily naši krajinu a zemědělství na dopady klimatické změny a pomohly zvrátit vážný úbytek biodiverzity.
145 organizací občanské společnosti kritizuje oslabování ochrany přírody v EU.
„Vztah naší společnosti k přírodě, na které je bytostně závislá, je od základu narušen.“ Tak začíná stanovisko, které vydalo přes 140 evropských i národních organizací. Stanovisko kritizuje evropské i národní politiky za nedávné rozsáhlé rušení a blokování ekologických legislativ a opatření, zejména v oblasti zemědělství a ochrany přírody.
Podle organizací někteří politici „urychlují klimatickou i biodiverzitní krizi a riskují životy lidí, které zastupují.“
Analýza odstavení uhelných elektráren Počerady a Chvaletice:
Jak by byla pokryta poptávka po elektřině hodinu po hodině na příkladu roku 2023
Odborníci z Hnutí DUHA Karel Polanecký a Jiří Koželouh na základě analýzy dat z loňského roku ukazují možnosti, které má Česká republika při kompenzaci výpadku způsobeného odstavením zmíněných elektráren. Dle analýzy se Česko bez Chvaletic a Počerad nejen obejde, ale navíc ušetří emise ve výši až 6 milionů tun oxidu uhličitého.
Sněmovna hlasuje o právu lidí mluvit do megaprojektů
Komentátoři pravicových i levicových listů v posledních dnech kritizují sérii návrhů seškrtat občanská práva v ekologické oblasti, o kterých bude zítra hlasovat Poslanecká sněmovna. Poslanci v úterý odpoledne rozhodnou, zda se občané budou moci vyjadřovat k povolování skládek, dolů, chemiček a podobných projektů za svým domem či vedle obce (hlasování začíná ve 13:00). Mají hlasovat také o návrhu utajovat pole s geneticky modifikovanými plodinami, který ekonomicky ohrožuje sousední zemědělce (hlasování patrně večer).
Jednohlasného odmítnutí se návrhům dostává na komentářových stránkách českých listů:
"Argument, jenž toto přidušení doprovází, že totiž zájmy občanů přece zastupuje stát, je prostě srandovní. V obecné poloze jistě, ale dojde-li na konkrétní kruhový objekt pod konkrétními okny konkrétních bytů, je stát zatraceně daleko…O své věci se má občan starat sám. To je základní bod demokracie." – Hospodářské noviny 29. října
"Ještě hůře než životní prostředí dopadá demokracie." – Právo 24. října
"Razance, s níž během posledních dvou týdnů zaútočili poslanci z celého politického spektra proti veřejné kontrole rozhodování úřadů, je až zarážející." – Reflex 29. října
"Co je Česko Českem, mohli se potrefení sdružovat a na základě zákona o ochraně přírody a krajiny z roku 1992 společně hájit své právo na životní prostředí. Když projde Skopalův návrh [škrtnout právo vyjadřovat se k velkým projektům], bude konec. Zbude jen hospodské nadávání…" – Euro 27. října
"Pokud [sněmovna] přijme některé pozměňovací návrhy, budeme – bez velkého zájmu veřejnosti a médií – svědky značného omezení svých demokratických práv." – Respekt 27. října (externí komentář)
Razantní omezení občanských práv navrhlo několik poslanců ODS, ČSSD a Unie svobody. Všechny návrhy jsou v přímém rozporu s koaliční smlouvou a rozpoutaly ostré konflikty hlavně ve vládních stranách. Sociální demokraté, US-DEU a lidová strana se v koaliční smlouvě zavázali takové úpravy odmítat, když slíbili "podporovat udržení a zkvalitnění účasti veřejnosti při ochraně životního prostředí". Ministr životního prostředí označil klíčový pozměňovací návrh Ladislava Skopala (ČSSD) za "skandální" (Lidové noviny 24.10). Kritizoval jej dokonce i stínový ministr životního prostředí ODS Bedřich Moldan: "Jen pevně věřím, že návrh neprojde" (Hospodářské noviny 31.10.).
Vojtěch Kotecký z Hnutí DUHA řekl:
"Právo vyjadřovat se ke stavbě velkoskládky či chemičky za domem nebo povrchového dolu v sousedství obce patří mezi demokratické samozřejmosti. Je pozoruhodné sledovat, jak se tento frontální atak na občanská práva v ekologických zákonech během několika dní zařadil mezi hlavní politická témata v Poslanecké sněmovně. Návrhy vyvolaly ostrý politický konflikt především ve vládních stranách, mimo jiné protože jsou v přímém rozporu s koaliční smlouvou. Zítřejší hlasování bude patřit mezi nejdůležitější ekologická rozhodnutí této sněmovny."
Poslanci odmítli škrtat právo občanů mluvit do svého okolí. Sněmovna však zamítla klíčový zákon o ochraně přírody
Většina poslanců vládních stran a komunistů odmítla kontroverzní návrh škrtnout v zákoně právo občanů vyjadřovat se k chemičkám, dolům, skládkám a podobným velkým projektům ve svém sousedství. Hlasování je vítězstvím čtrnáctidenní kampaně vedené Hnutím DUHA a dalšími organizacemi, které společně lobbovaly ve sněmovně i v politických stranách.
Sněmovna ale zároveň většinou jediného hlasu odmítla důležitý nové doplnění zákona, podle kterého by také u nás platila evropská pravidla ochrany přírody. Změna by zajistila lepší ochranu nejvzácnějších částí české přírody, jako jsou zbytky pralesů na Šumavě, třeboňské rybníky nebo orchidejové louky v Bílých Karpatech, i orlů mořských, tetřevů a dalších ohrožených druhů. Znamená to, že zákon o ochraně přírody zůstává v dosavadním znění.
Vojtěch Kotecký z Hnutí DUHA řekl:
"Za ty dva týdny se v Poslanecké sněmovně odehrála jedna z největších ekologických bitev na parlamentní půdě za posledních několik let. Výsledek je úspěchem pro demokracii, ale také velkým politickým vítězstvím zelených organizací. Právo vyjadřovat se ke stavbě velkoskládky či chemičky za domem nebo povrchového dolu v sousedství obce patří mezi demokratické samozřejmosti. Těsné odmítnutí evropských pravidel ochrany přírody ale paradoxně znamená Ne lepší péči o nejvzácnější části českého přírodního bohatství, jako jsou šumavské pralesy, Třeboňsko, pálavské stepi nebo orchidejové louky v Bílých Karpatech."
Kontakt:
Vojtěch Kotecký, telefon 604-202470, 222-514-759, vojtech.kotecky@hnutiduha.cz
Amnesty International vyzývá poslance: Neomezujte občanská práva!
Amnesty International v České republice protestuje proti omezení lidských práv a demokratické diskuse, které představuje návrh novely zákona 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Amnesty International se tak připojuje k protestu mnoha dalších nevládních organizací, které nesouhlasí s vyloučením veřejnosti ze správních řízení prostřednictvím občanských sdružení, a považuje tento návrh za hrubé porušení demokracie a Listiny základních práv a svobod.
Amnesty International v České republice apeluje na všechny poslance Parlamentu ČR, aby při projednávání tzv. "euronovely" zákona 114/1992 Sb. hlasovali proti pozměňovacím návrhům poslanců Skopala a Zajíčka. "Plánované změny v zákoně, který má v úterý projít třetím čtením, by ohrozily možnost účasti veřejnosti na rozhodování a jeho kontrolu, což je nezbytná podmínka udržení demokracie," říká Jiří Koželouh z AI.
Amnesty International nesouhlasí především se zamýšleným vypuštěním či omezením § 70 uvedeného zákona, který umožňuje účast občanských sdružení ve správních řízeních. Pro občany přitom představuje účast ve správních řízeních prostřednictvím občanských sdružení jedinou možnost, jak ovlivňovat změny ve svém okolí, které se jich přímo dotýkají. Pokud budou pozměňovací návrhy přijaty, občané se nebudou moci bránit proti záměru založit v blízkosti jejich bydliště skládku toxického odpadu nebo postavit chemickou továrnu. Občané by také přišli i o možnost upozorňovat na pochybení v činnosti úřadů.
Novela zákona tak odporuje Listině základních práv a svobod. "Právo každého člověka na příznivé životní prostředí je zakotveno v článku 35 hlavy IV. Listiny základních práv a svobod," upozorňuje Dagmar Dolejší z Amnesty International. "Právo na příznivé životní prostředí je tedy zakotveno v dokumentu s nadústavní právní silou a občané by neměli být zbavováni možnosti vyjadřovat se k rozhodnutím, která mohou toto jejich právo narušit," říká Dolejší.
„Ztotožňujeme se s názorem, že pozměňovací návrhy poslanců Ladislava Skopala a Toma Zajíčka znamenají razantní omezení občanských práv a demokratické diskuse o věcech, které se bezprostředně týkají každodenního života lidí," dodává Marián Zajíček, předseda Amnesty International v České republice
Novela zákona je také v rozporu s Aarhuskou úmluvou O přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí, kterou Česká republika podepsala na základě usnesení vlády ČR č. 440 ze dne 17. června 1998. Vzhledem k připravovanému členství České republiky v Evropské unii považuje Amnesty International v České republice přijetí novely za krok odporující integračnímu procesu.
Nevládní organizace bojovaly před Sněmovnou o občanská práva
Zástupci nevládních organizací se dnes ráno sešli před budovou Parlamentu ČR, aby formou happeningu vyjádřili svůj nesouhlas s návrhy některých poslanců, jejichž cílem je omezení nebo přímo zrušení možnosti občanských sdružení účastnit se správních řízení. Zástupci občanských sdružení si svázali ruce řetězem, aby demonstrovali, jak dopadne občanský sektor, pokud návrhy Sněmovna přijme.
Představitelé občanských sdružení se ráno sešli s předsedou Poslanecké sněmovny Lubomírem Zaorálkem, kterému předali prohlášení neziskových organizací (viz příloha) k těm návrhům, které poškozují práva občanů. „Obsah vaší výzvy budu tlumočit poslancům. Otázku omezení práv občanských sdružení určitě otevřeme na půdě poslaneckého klubu ČSSD. Konflikty se nevyřeší tím, že z rozhodovacích řízení budou občané vyloučeni,“ reagoval Zaorálek.
„Chtěl bych věřit tomu, že sociální demokraté nakonec zvednou ruce proti návrhu poslance Skopala, ačkoliv pochází z jejich vlastních řad. Doufám, že si poslanci uvědomují jak důležitá je role občanských sdružení v demokratickém systému a jak významné rozhodnutí před nimi leží. Nebudou rozhodovat jen o ochraně přírody, ale i o budoucí podobě naší společnosti,“ uvedl mluvčí Arniky Marek Jehlička.
Prohlášení, ve kterém se občanská sdružení ohrazují proti vypuštění § 70 ze zákona o ochraně přírody a krajiny (jenž umožňuje účast občanských sdružení ve správních řízeních), podepsalo do této chvíle přes 40 starostů, radních či zastupitelů. Jsou zde podpisy senátora Jana Rumla či novináře Petra Uhla. Přes 100 podpisů pak patří občanským sdružením. „Ze skladby podpisů vyplývá, že nejde jen o boj ekologů. Bojujeme zde za práva celé české veřejnosti vyslovovat se k záměrům, které mohou významným způsobem ovlivnit životní prostředí v nejbližším okolí každého z nás,“ uvedla koordinátorka legislativního centra Zeleného kruhu Lucie Peláková.
"Právo vyjadřovat se ke stavbě velkoskládky či chemičky za svým domem nebo povrchového dolu v sousedství obce patří mezi demokratické samozřejmosti. Hlasováním pro tento návrh by poslanci svým voličům upřeli jedno z hlavních občanských práv. Návrhy seškrtat občanská práva jsou navíc v přímém rozporu s koaliční smlouvou ČSSD, lidovců a Unie svobody," uvedl Vojtěch Kotecký z Hnutí DUHA.
Kontakt:
Sdružení Arnika
Program Ochrana přírody Vlastimil Karlík, Arnika, 737 551 108
Chlumova 17, 130 00 Praha 3, tel./fax: 222 781 471, http://www.arnika.org,
tiskový mluvčí – Marek Jehlička, 606 727 942, e-mail:marek.jehlicka@arnika.org
Poslancům Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky
Senátorům Senátu Parlamentu České republiky
Vládě České republiky
Opakovaně jsme svědky toho, jak zákonodárci různých stran usilují o omezení účasti veřejnosti na správě veřejných věcí v naší zemi. Nejnovějšími pokusy tohoto typu jsou pozměňovací návrhy, uplatněné poslanci při projednávání novely zákona o ochraně přírody a krajiny a zákona o geneticky modifikovaných organismech, jejichž cílem je omezení nebo přímo zrušení možnosti občanských sdružení účastnit se správních řízení. Konkrétně se jedná o návrh poslance Jaroslava Skopala z ČSSD na vypuštění § 70 zákona o ochraně přírody a krajiny, který účast občanských sdružení umožňuje. Autor druhého návrhu, poslanec Tom Zajíček z ODS, chce dosáhnout toho, aby se občanská sdružení mohla účastnit jen územních řízení. Poslanci Jaroslav Pešán z ODS a Marián Bielesz z US-DEU při projednávání zákona o geneticky modifikovaných organismech předložili pozměňovací návrh, který vylučuje veřejnost z řízení podle tohoto zákona.
Všechny tyto návrhy považujeme za velmi škodlivé. Jsme toho názoru, že možnost občanských sdružení účastnit se širokého okruhu správních řízení tvoří důležitou demokratizační součást našeho právního řádu a je jednou z forem realizace ústavně zaručeného práva občanů na účast na správě veřejných věcí. Podle našich zkušeností občanská sdružení svými postoji ve správních řízeních přispívají k dodržování právních předpisů a působí jako důležitý protikorupční prvek.
Účast občanských sdružení ve správních řízeních považujeme za mimořádně důležitou zejména na místní a regionální úrovni, kde se tímto způsobem aktivní občané stávají partnery pro veřejnou správu a podnikatelský sektor. Ve všech případech, včetně „celostátních“ kauz s nejvýznamnějším dopadem na životní prostředí, se pak jedná o nezbytný a progresivní rys otevřené demokratické společnosti, potencialní korektiv a pojistku proti možným selhaním správních úřadů v těchto procesech. Obáváme se, že vyloučením této formy účasti veřejnosti na rozhodování by se jen prohloubil již tak velmi rozšířený nezájem občanů o veřejné záležitosti.
Proto žádáme poslance, senátory a ministry, aby návrhy na omezení účasti veřejnosti důrazně odmítli.
Poslanci navrhli omezení práv občanských sdružení
Radikální omezení občanských práv v oblasti ochrany životního prostředí by znamenalo schválení pozměňovacích návrhů, které tento týden předložili čtyři poslanci v rámci projednávání novely zákona 114/1992 Sb., O ochraně přírody a krajiny. Jedná se o nezávažnější útok na možnost veřejnosti účastnit se rozhodování o vážných zásazích do životního prostředí od roku 1992.
Občanská sdružení přitom reprezentují především místní obyvatele. Ve většině případů zakládají občanská sdružení a poté se přihlašují k účasti ve správních řízeních lidé, kteří jsou bezprostředně dotčeni povolovaným záměrem. Zvláštní předpisy (především stavební zákon a horní zákon) jim nedávají jinou možnost, jak se účastníky řízení stát.
Příkladem mohou být nájemníci bytů, které stavební zákon výslovně vylučuje z účasti v územním a stavebním řízení, byť záměr typu velkochovu dobytka či chemické továrny může velmi citelně ovlivnit jejich každodenní životní podmínky.
Omezování účasti veřejnosti v řízeních znamená také vytváření prostoru pro korupci. Veřejná kontrola prováděna účastí veřejnosti v řízeních snižuje výhodnost korupčního jednání, pod dohledem veřejnosti bude úředník s mnohem menší pravděpodobností vymáhat úplatek.
(Další informace například na www.ecn.cz - článek Poslanci navrují zrušit některá občanská práva! v rubrice Zpravodajství))
Lucie Peláková, Zelený kruh, 604 162 176
Pavel Černý, Ekologický právní servis, tel. 776 119 903, e-mail: brno@eps.cz
Vojtěch Kotecký, Hnutí DUHA, tel. 604 202 470, e-mail: vojtech.kotecky@hnutiduha.cz
Frontální atak na občanská práva: Koaliční poslanci vs. koaliční smlouva
Čtyři poslanci dnes sérií návrhů na razantní škrtání v zákonech ve sněmovně zahájili frontální útok na občanská práva v ekologické oblasti. Protože všechny návrhy jsou v přímém rozporu s koaliční smlouvou, rozpoutá se v příštích dnech ostrý konflikt hlavně ve vládních stranách.
· Jaroslav Skopal (ČSSD) navrhl úplně zrušit právo občanů vyjadřovat se v povolování projektů, jako je skládka, chemička nebo elektrárna v sousedství jejich domu, a případně požádat vyšší úřad o přezkoumání verdiktu.
· Tom Zajíček (ODS) žádá omezit tato občanská práva výhradně na územní řízení o stavbách. Lidé by se tedy napříště nemohli vyjadřovat například k povolení těžby ve velkolomech nebo povrchových dolech, k povolení zásahů do rázu krajiny v okolí své obce ani ke kácení v přírodních rezervacích či k povolení hubení ohrožených druhů – přestože příslušný paragraf je paradoxně součástí zákona o ochraně přírody a krajiny.
· Jaroslav Pešán (ODS) a Marián Bielezs (US-DEU) už dříve navrhli dnes formálně přednesený návrh, podle kterého občané napříště nebudou mít právo žádat vyšší úřad o přezkoumání povolení pěstovat geneticky modifikované plodiny. Pěstování GM plodin navíc bude utajováno.
Faktické omezení občanských práv bude patřit také k důsledkům navrhovaného odebrání kompetencí ministerstvu životního prostředí, podle kterého by napříště jednotliví členové vlády měli sami sobě připravovat posudky a vydávat hodnotící stanoviska na své vlastní návrhy vládních koncepcí – například státní surovinové politiky, plánu rozvoje turistiky či programu výstavby letišť [1]. Poslanci ovšem rozhodli, že tento kontroverzní návrh, který ve vládě na poslední chvíli prosadil Milan Urban (ČSSD), bude dál projednáván parlamentními výbory. Hlasování o něm se tedy odkládá.
Sociální demokraté, US-DEU a lidová strana se v koaliční smlouvě zavázali odmítat takové návrhy, když slíbili "podporovat udržení a zkvalitnění účasti veřejnosti při ochraně životního prostředí".
Vojtěch Kotecký z Hnutí DUHA řekl:
"Právo vyjadřovat se ke stavbě velkoskládky či chemičky za domem nebo povrchového dolu v sousedství obce patří mezi demokratické samozřejmosti. Tím více šokující je série hned několika podobných návrhů, které ve sněmovně padly během jediného odpoledne. Poslanecká sněmovna ale za poslední léta už řadu podobných návrhů zamítla, obvykle drtivou většinou hlasů. Tentokrát navíc návrhy vyvolají ostrý politický konflikt ve vládních stranách, protože jsou v přímém rozporu s koaliční smlouvou."
Kontakt:
Vojtěch Kotecký, telefon 604-202470, vojtech.kotecky@hnutiduha.cz
vytisknout