Těžbu v nejcennějších částech Tater se snaží zastavit i Češi

Fórum přineslo otevřenou výzvu, která upozorňuje na hrozící zánik nedotčené přírody v Evropě a požaduje zavedení zonace v tatranském parku. Tato zonace by měla zajistit, aby na územích se čtvrtým a pátým stupněm ochrany neměly být odstraňovány žádné padlé ani polámané stromy, stejně tak by v těchto zónách neměla být uskutečňována žádná umělá rehabilitační opatření.

"Chceme, aby vláda přijala zonaci, což už ví velmi dávno a brání se jí. Tento chaos evidentně vyhovuje více skupinám. Je proto klíčové rozdělit území na zóny, kde se řekne: toto je pro přírodu, toto je pro hospodářské účely, toto je pro vědecké účely a dále," uvedl organizátor mezinárodního fóra Rastislav Mičaník. Výzva upozorňuje též na nutnost řešení vlastnických vztahů a kompenzací nestátním vlastníkům lesa na území parku. Signatáři též žádají Evropskou unii o to, aby byly prostředky z fondu solidarity na odstraňování škod využity v souladu s mezinárodními standardy na ochranu přírody.

Česká sdružení i ministr apelují: nezasahujte

Na zprávy o necitlivých zásazích v Tatranském národním parku reagoval i český ministr životního prostředí Libor Ambrozek. "Na základě zkušeností z Národního parku Šumava Vás mohu, vážený pane ministře, ujistit, že příroda si dovede ztracenou rovnováhu najít sama bez umělých zásahů většinou mnohem lépe než člověk. Proto Vás prosím, abyste podle svých možností zajistil pro TANAP ekologicky akceptovatelný a mezinárodně přijatelný vývoj," napsal Ambrozek svému slovenskému protějšku Lázslo Miklósovi. V dopise jej také upozornil, že v České republice se osvědčil model, kdy v lesích národního parku nehospodaří dva rozdílné subjekty, ale pouze ochrana přírody - tím je zaručeno, že v národním parku bude mít přednost ochrana unikátního území před hospodářským využíváním.

Ministr v dopise zdůrazňuje také to, že Tatranský národní park je platným a respektovaným členem evropské rodiny národních parků. "Běžným standardem v těchto přírodně mimořádně cenných územích je v maximální míře omezit lidské zásahy v jádrových částech. Je třeba, aby národní park měl velké a celistvé lokality, kde co možná nerušeně probíhají přírodní procesy," konstatuje ministr životního prostředí Libor Ambrozek v dopise.

O zastavení těžby v jádrové zóně Tatranského národního parku usiluje také e-petice, kterou iniciovala mezinárodní organizace WWF (World Wide Fund for Nature). V Tiché a Koprové dolině začala těžba v rezervacích v první polovině června, kdy slovenské státní lesy nasadily těžkou mechanizaci a začaly v místě těžit padlé stromy. "Odvolávají se přitom na požadavky hasičů – ale dřevo odvážejí nejen z cest potřebných při případném požáru, ale také z dalších míst. Zásah vážně ohrožuje bohatství a unikátní přírodní dědictví Vysokých Tater," uvedlo Hnutí Duha, které se k petici připojilo.

K petici, která žádá slovenského preméra Mikuláše Dzurindu o zastavení těžby v srdci Tater, se kdokoli může připojit na stránce www.hnutiduha.cz/tatry. "Vážený pane premiére, vyzývám vás, abyste udělal vše, co je ve vašich silách, a ihned zastavil katastrofální vývoj v národním parku. Tatry si zachovají svou jedinečnou přírodní hodnotu a turistickou přitažlivost jen tehdy, jestliže budou opravdovým národním parkem s jádrovou zónou bez jakýchkoli hospodářských opatření," píše se v petici.

Padlé stromy do národního parku patří

Probíhající "čištění" lesa od polámaných stromů, které poškodila vichřice v listopadu loňského roku, je odebíráním důležité součásti ekosystému – tou mrtvé a tlející dřevo bezpochyby je. "Závisí na něm řada druhů zvířat, hub a rostlin, zajišťuje stabilitu lesa, představuje důležitý zdroj živin a poskytuje ochranu pro vznik nového pralesa. Jeho odstranění povede k odplavení půdy na rozsáhlých plochách," upozorňuje Hnutí Duha. Ochránci přírody navíc připomínají, že polomy a následující výskyt kůrovce patří do přirozeného vývoje pralesního ekosystému.

"Jádrová zóna je srdce každého národního parku, kde se příroda musí ponechat přirozenému vývoji a nepřipadají v úvahu žádné umělé zásahy. Premiér Dzurinda má pravomoc zastavit těžbu a musí jí ihned využít," míní Juraj Vysoký, slovenský lesnický expert dunajsko-karpatského programu WWF. Jaromír Bláha, vedoucí programu Lesy v Hnutí Duha, doplňuje: "Kde jinde než v nejpřísněji chráněné zóně národního parku by se les měl ponechat přírodnímu vývoji? Pomoci zastavit poškozování Tater těžbou dřeva může kdokoli. Stačí pár minut a několik úderů do klávesnice," říká Jaromír Bláha. Navrhuje ale také ještě razantnější formu protestu. "Také bych doporučil každému, kdo v dobré víře přispěl na obnovu Tater a jehož pomoc šla do kapsy státních lesů, aby požadoval vrácení svého daru."