|
Ekologové upozornili Evropskou komisi a Senát na chyby v legislativě
9. 1. 2004
Marek Jehlička [Arnika] -
Sdružení Arnika dnes zaslalo komisařce EU pro životní prostředí Margot Wallströmové formální stížnost na novelu zákona o vnitrozemské plavbě, která na návrh poslance Jaromíra Schlinga (ČSSD) ruší pro labskou a vltavskou vodní cestu platnost zákona o ochraně přírody. O této novele začne v příštím týdnu jednat i Senát ČR. Proto dnes ekologické organizace odeslali senátorům dopis upozorňující na chyby zákona a jeho možné důsledky.
„Novela zákona je v rozporu s evropskými zákony na ochranu přírody. Navíc je nesystematická a účelová. Má posloužit výhradně k prosazení neekologických a neekonomických vodních děl na dolním Labi. Kromě zničení přírody a mrhání penězi daňových poplatníků však může přinést i sankce ze strany Evropské unie“ shrnul nedostatky novely Vlastimil Karlík ze sdružení Arnika.
Evropská komise se stížností začne zabývat pravděpodobně až po našem vstupu do Evropské unie. „Poprosili jsme však paní Wallströmovou o co nejrychlejší vyjádření, abychom sankcím mohli předejít,“ doplnil mluvčí Arniky Marek Jehlička.
Novelu zákona o vnitrozemské plavbě budou senátní výbory projednávat od příštího týdne. Hlasování se očekává v poslední lednové dekádě.
Marek Jehlička
|
|
 |
|
 |
 |
 |
Parlament nevydal řeky do rukou lodních dopravců |
Parlament ČR dnes schválil senátní návrh zákona o vnitrozemské plavbě. Znamená to, že řeky Vltava a Labe nebudou vyňaty z působnosti zákona o ochraně přírody a krajiny, jak navrhoval poslanec ČSSD Jaromír Schling. Poslanci podpořili senátní návrh drtivým poměrem hlasů – 140 : 7. Postoj Sněmovny zřejmě do značné míry ovlivnil dopis Evropské komise, která upozorňovala na rozpor původního Schlingova návrhu s evropskými směrnicemi. Sdružení Arnika na tento fakt Evropskou komisi upozornilo zhruba přede dvěma měsíci, kdy hrozilo, že kontroverzní zákon projde.
Schválením senátního návrhu ušetřili poslanci Českou republiku rizika vysokých finančních postihů ze strany Evropské unie. V zákoně však stále zůstalo ustanovení, že rozvoj vltavské a labské vodní cesty je ve veřejném zájmu. „Poslanci tak vylepšili pozici pro lobby vodních dopravců při rozhodování o tom, který veřejný zájem v případě vodních děl převažuje. Zda je to zájem lodní dopravy či zájem ochrany vzácných přírodních hodnot,“ uvedl předseda Arniky Ing. Vlastimil Karlík.
O tom, který z těchto dvou veřejných zájmů je pro Českou republiku důležitější, rozhodne vláda na začátku dubna. Stanovisko vlády se bude opírat o vyjádření komise odborných náměstků ministrů, která má celou věc posoudit.
Porovnání veřejného zájmu je důležité kvůli udělení výjimky pro stavbu vodních děl. Tu již jednou odmítlo Ministerstvo životního prostředí vydat, protože zásah do koryta Labe v místech chráněné krajinné oblasti by znamenal příliš velké poškození prostředí a likvidaci cenných ekosystémů. Lobbyisté lodních dopravců se snažily výjimku obejít právě zrušením platnosti zákona o ochraně přírody a krajiny. „Teď, když se jim to nepovedlo, budou hledat jiné cesty jak dosáhnout svého cíle. Doufejme, že se jim to nepodaří a příroda dolního Labe bude zachráněna i pro příští generace,“ dodal Vlastimil Karlík.
|
|
|
 |
|
|
|
Senát vrátil Sněmovně zákon o plavbě |
Senát vrátil Poslanecké sněmovně návrh novely zákona o vnitrozemské plavbě s pozměňovacím návrhem na vypuštění kontroverzního ustanovení, které rušilo platnost zákona o ochraně přírody pro labsko-vltavskou vodní cestu. Po několikahodinové diskusi o tom včera ve večerních hodinách Senát rozhodl výraznou většinou hlasů.
„Návrh, který ve Sněmovně prosadil poslanec Jaromír Schling, měl jednak prohlásit rozvoj této vodní cesty za veřejný zájem, jednak zrušit platnost zákona o ochraně přírody v chráněných územích. Senátoři ponechali v zákoně deklaraci veřejného zájmu, omezit platnost zákona o ochraně přírody ale odmítli,“ vysvětluje mluvčí Arniky Marek Jehlička.
Cílem Schlingova návrhu bylo prosadit výstavbu vodních stupňů na Labi navzdory zamítavému stanovisku Ministerstva životního prostředí.
„Včerejší rozhodnutí Senátu však osud jezů nerozhodlo. Významnou roli bude hrát rozhodnutí vlády, která je bude projednávat již příští týden,“ říká předseda Arniky Vlastimil Karlík.
„Jezy na Labi považujeme za neekologické i neekonomické. Rozhodnutí Senátu však bylo založeno především na právních důvodech – návrh poslance Schlinga je v rozporu s evropskou legislativou a narušuje princip dělby státní moci na zákonodárnou, výkonnou a soudní. Řada senátorů také pokládala za nesystémové a nebezpečné rušit ustanovení jednoho zákona na části území zákonem jiným,“ dodává Karlík.
|
|
|
|
|
|
|
Ekologické organizace diskutovaly se zelenou eurokomisařkou také o českých zákonech |
Navrhovaná česká energetická politika a příspěvek našich elektráren ke globálním změnám podnebí; ničení unikátních přírodních území a pošlapávání občanských práv při stavbě některých dálnic či plavebních cest; připravovaná nová evropská pravidla povolování chemických látek– to byla tři prioritní témata, která české ekologické organizace dnes diskutovaly s evropskou komisařkou pro životní prostředí Margot Wallstromovou.
Wallstromová ocenila činnost ekologických organizací a označila je za důležitého spojence v prosazování opatření, která chrání zdraví a kvalitu života českých a evropských občanů. Komisařka komentovala také klíčová témata, o kterých se zelenými organizacemi diskutovala.
K čerstvě schválenému zákonu o vnitrozemské plavbě, kterým poslanci v rozporu s evropskými směrnicemi vyňali celé dolní toky Labe a Vltavy z působnosti zákona o ochraně přírody a krajiny, komisařka řekla: "Evropská komise pečlivě sleduje situaci v České republice, včetně zákonů, jež mají dopad na ochranu přírody. Pokud se ukáže, že jsou v rozporu s acquis communautaire a směrnicemi, budeme hledat způsob, jak to dát České republice důrazně najevo."
Návrh energetické politiky české vlády, který výslovně dává přednost uhlí před čistějšími palivy, ačkoli náš příspěvek ke globálním změnám podnebí patří mezi nejhorší v Evropě, komentovala: "Kjóto je pouze první krok…přijdou další a ambicióznější závazky…Už teď se rozhoduje, zda je členské státy dokáží splnit…Je nevyhnutelné, aby to [členské státy] řešily…Jaderná energetika není řešením."
Zelené organizace se s Wallstromovou shodly na významu nových pravidel povolování chemikálií, která Evropská komise připravila a jež se považují za možná nejvýznamnější evropskou ekologickou legislativu těchto let. Stejný názor měly také na jejich mimořádný význam pro zdraví běžných občanů. Zástupci českých ekologických organizací zdůraznili, že vzhledem k vysoké kontaminaci u nás mají nové standardy možná větší význam než na západ od našich hranic.
Vojtěch Kotecký, programový ředitel Hnutí DUHA, řekl k nové české energetické politice:
"Komisařka zdůraznila, že česká ekonomika svůj příspěvek ke globálním změnám podnebí prostě snížit musí a už teď se například v rozhodování mezi uhlím a čistější energií na desítky let dopředu rozhoduje, zda to dokáže. Uhelná a uranová politika Milana Urbana v této souvislosti vypadá jako špatný vtip."
Vlastimil Karlík, předseda sdružení Arnika, řekl:
"Poslanecká sněmovna učinila v poslední době dvě nešťastná rozhodnutí, která nesmírně ztěžují naplnění evropských směrnic v oblasti ochrany přírody. Odmítnutí Natury 2000 a zrušení platnosti zákona o ochraně přírody a krajiny pro labsko-vltavskou vodní cestu jasně ukazuje, že část poslanců evropské směrnice o ochraně přírody nechápe nebo nerespektuje. Na konkrétní reakci Evropské komise jsem proto velmi zvědav."
Zuzana Drhová, ředitelka Zeleného kruhu, setkání komentovala:
“Pracovní schůzky mezi ekologickými organizacemi a evropským direktorátem pro životní prostředí nejsou ničím výjimečným a dokazují, že v EU občanské inciativy požívají respekt nejen u občanů jako u nás, ale také u úřadů a politiků. Chceme, aby tento trend sílil i v ČR, kde je stále časté rozhodování bez účinné demokratické kontroly.“
Zelený kruh je asociace, která sdružuje velkou část významných českých ekologických organizací.
Další informace:
Zuzana Drhová, Zelený kruh, 222 517 143, 777-230356, zuzana.drhova@ecn.cz
Vojtěch Kotecký, Hnutí DUHA, telefon 604-202470, 222 517 459, vojtech.kotecky@hnutiduha.cz
Vlastimil Karlík, Arnika, 737-551108, priroda@arnika.org
|
|
|
|
|
|
|
Poslanci obětovali Vltavu a Labe lodní dopravě |
Pozměňovací návrh poslance Jaromíra Schlinga (ČSSD) byl dnes poslanci schválen, stejně jako celá novela zákona o vnitrozemské plavbě. V praxi to znamená, že dvě naše největší řeky – Vltava a Labe – byly zcela vydány do rukou vodních dopravců. Ti toho nejspíše využijí tak, že v chráněných krajinných oblastech na dolním Labi postaví vodní díla. V důsledku stavby bude zničeno několik zcela unikátních ekosystémů, o domov přijde řada chráněných živočišných i rostlinných druhů.
"Rozhodnutí poslanců je nebezpečným precedentem. Otvírá cestu k tomu, aby se pro projekty vlivných lobbystických skupin stal zákon o ochraně přírody cárem papíru," uvedl tiskový mluvčí Arniky Marek Jehlička.
"Nyní budeme usilovat o to, aby tento zákon odmítl Senát. Nestane-li se tak, obrátíme se na Evropskou komisi. Tento zákon je totiž v rozporu s evropskou legislativou," dodal předseda Arniky Vlastimil Karlík.
|
|
|
|
|
|
|
Schling chce vzít řeky lidem a dát je dopravcům |
S Vltavou a s Labem už by se v budoucnu nemělo zacházet jako s řekami, ale výhradně jako s „vodními cestami ve veřejném zájmu“. To by znamenalo, že by se veškerá vodní díla zcela vymkla jakékoliv veřejné kontrole, protože by se na ně přestal vztahovat zákon o ochraně přírody a krajiny. Taková úprava zákona nemá obdoby v české ani v evropské legislativě. Přesto ji chce prosadit poslanec ČSSD Jaromír Schling ve svém pozměňovacím návrhu k novele zákona o vnitrozemské plavbě. Ta by měla zítra ve Sněmovně projít druhým čtením.
Pokud by Sněmovna Schlingův návrh přijala, řeky by definitivně padly do rukou vodních dopravců. Jejich jediným cílem je dobrá splavnost. Nezajímají je podmínky ke koupání a neohlížejí se ani na zachování cenných přírodních lokalit a biotopů. Právě to je jádrem sporu například v kauze plánovaných vodních děl na dolním toku Labe, pro které nedávno ministerstvo životního prostředí odmítlo udělit výjimku.
„Schling by ovšem chtěl docílit toho, aby udělení výjimky nebylo vůbec zapotřebí. Jeho návrh je v rozporu s programem ČSSD a vládní politikou ČR a znamená veliké nebezpečí pro Českou republiku. Kdyby prošel, dostala by se Česká republika dříve či později před Evropský soud. Penále by v tom případě zaplatili daňoví poplatníci a nikoliv Schling se svými kolegy,“ řekl tiskový mluvčí Arniky Marek Jehlička.
Podle Parlamentního institutu je Schlingův návrh v rozporu s Bernskou úmluvou a s evropskými směrnicemi na ochranu přírody.
Schling svůj návrh naposledy upřesnil tak, že mu jde „pouze“ „o Labe po Pardubice a o Vltavu po Slapy,“ uvedl doslova. „Věřím, že Sněmovna takto nebezpečný návrh neschválí. Mimo jiné i proto, že zákony by měly mít obecnou platnost a neměly by upřednostňovat jednotlivé projekty před ostatními,“ dodal Jehlička.
|
|
|
|
|
|
|
Ekologové vyzvali Šimonovského, aby nepodporoval devastaci řek |
Ekologické organizace Arnika, Zelený kruh a Hnutí Duha dnes požádaly dopisem (1) ministra dopravy Milana Šimonovského, aby zaujal negativní stanovisko k návrhu poslance Jaromíra Schlinga (ČSSD) na vynětí vodních cest z působnosti zákona o ochraně přírody a krajiny. O tomto návrhu bude v rámci projednávání zákona o vnitrozemské plavbě Poslanecká sněmovna hlasovat pravděpodobně již tento týden.
Schlingův návrh předpokládá, že by se zákon o ochraně přírody a krajiny přestal úplně vztahovat na veškeré projekty rovoje a modernizace vodních cest mezinárodního významu. "V podmínkách České republiky znamená rozvoj vodních cest závažné a nevratné zásahy do přírody a krajiny. Mezi tzv. mezinárodní vodní cesty patří kanál Dunaj-Odra-Labe i kontroverzní jezy na dolním Labi," uvedl předseda Arniky Ing. Vlastimil Karlík. "Přijetím Schlingova návrhu by se otevřela cesta k rozsáhlé devastaci české a moravské krajiny v bezprecedentním rozsahu," vysvětlil.
"Pana ministra jsme upozornili především na zásadní rozpor návrhu poslance Schlinga s evropskou legislativou. Zatímco naše názory na rozvoj vodních cest se mohou lišit, na nutnosti dodržovat evropské zákony bychom se snad měli shodnout," podotkl Karlík.
Zásadní rozpor Schlingova návrhu s evropskými směrnicemi o ochraně přírody a tzv. Bernskou úmluvou o ochraně evropských druhů živočichů a rostlin potvrdilo stanovsko Parlamentního institutu z října tohoto roku. (2).
Přílohy:
(1)
Text dopisu nevládních organizací ministru Šimonovskému:
Praha 25. listopadu 2003
Vážený pane ministře,
v příštích dnech bude sněmovna ve třetím čtení hlasovat o zákonu o vnitrozemské plavbě.
K tomuto zákonu byl podán pozměňovací návrh poslance Schlinga, navrhující vyjmout projekty rozvoje a modernizace vodních cest mezinárodního významu z působnosti zákona o ochraně přírody a krajiny.
Bohužel, tento návrh , který jednostranně nadřazuje zájmy vodní dopravy nad zájmem ochrany přírody, je v příkrém rozporu s evropskou směrnicí o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících druhů živočichů a planě rostoucích rostlin č. 92/43/EHS, směrnicí o ochraně volně žijících ptáků č. 79/409/EHS a Úmluvou o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť, která byla přijata v Bernu roku 1979 (publikována pod č. 107/2001 Sb.m.s.). Tuto skutečnost dokládá stanovisko Parlamentního institutu z října t.r.
Přijetím tohoto návrhu by nejen došlo v ochraně přírody k bezprecedentnímu kroku zpět o destíky let, ale zároveň by se Česká republika vystavila možnosti sankcí Evropské unie.
Dovolujeme si Vás proto požádat, abyste při hlasování o tomto pozměňovacím návrhu zaujal zamítavé stanovisko.
S pozdravem
Vlastimil Karlík Vojtěch Kotecký Lucie Peláková
Arnika Hnutí DUHA Zelený kruh
(2)
Výňatek ze stanoviska Parlamentního institutu:
ODPOVĚĎ NA DOTAZ:
POSOUZENÍ SOULADU POZMĚŇOVACÍHO NÁVRHU KE SNĚMOVNÍMU TISKU Č. 343 S MEZINÁRODNÍMI ÚMLUVAMI A PRÁVEM ES
Zpracoval:
Parlamentní institut
Mgr. Magdaléna Zralá
říjen 2003
Pozměňovací návrh přednesený poslancem Jaromírem Schlingem ve druhém čtení návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk č. 343), na 22. schůzi Poslanecké sněmovny dne 22. října 2003
„Navrhuji, aby za ustanovení § 3 se vložil nový § 3a, který zní: Rozvoj a modernizace vodní cesty, která je součástí sítě vnitrozemských vodních cest mezinárodního významu na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, odkaz 1a, což je Evropská dohoda o hlavních vnitrozemských vodních cestách mezinárodního významu (AGN), je ve veřejném zájmu. Pokud tato vodní cesta leží ve zvláště chráněném území, na činnosti související s jejím rozvojem a modernizací se zákazy stanovené podle zvláštního právního předpisu, odkaz 1b, což je zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, nevztahují.“
....
Závěr
Výše citovaný pozměňovací návrh poslance J. Schlinga má ve svém důsledku charakter obecné výjimky z režimu ochrany zvláště chráněných území stanovené zákonem č. 114/1992 Sb. Tím se dostává do rozporu s Bernskou úmluvou i oběma cit. směrnicemi ES, které umožňují udělovat výjimky v jednotlivých případech, ad hoc. Nesplňuje dále přísné podmínky pro stanovení výjimky v souladu s těmito právními předpisy. Je třeba rovněž upozornit na skutečnost, že po vstupu České republiky do Evropské unie hrozí České republice v případě nedostatečné implementace směrnice dozorčí žaloba Komise u Evropského soudního dvora podle čl. 226 Smlouvy ES, popř. též uložení peněžité sankce v souladu s čl. 228 Smlouvy ES.
|
|
|
|
|
|
|
Někteří poslanci chtějí, aby příroda nepřekážela |
V mnoha oblastech úplně pozastavit platnost zákona o ochraně přírody a krajiny a umožnit tak některé velké stavby bez ohledu na to, zda zničí unikátní přírodní biotopy a domovy ohrožených druhů, umožňují některé návrhy přednesené tento týden v Poslanecké sněmovně. Sdružení Arnika a Hnutí DUHA vyzvali poslance, aby tyto návrhy nepodpořili.
Předseda Arniky Ing. Vlastimil Karlík poukázal na to, že některé návrhy (3) jsou v rozporu s legislativou Evropské unie. „Evropská unie ochranu přírody posiluje. V České republice, v rámci projednávání zákonů, které nás mají Evropě přiblížit, se poslanci naopak předhánějí v podávání návrhů, které dávají volnou ruku devastaci přírodních hodnot. Například návrh poslance Karla Sehoře je zcela v rozporu s evropskými směrnicemi,“ uvedl Karlík.
„Česká veřejnost od svých politiků žádá, aby pečovali o nejvzácnější části naší přírody, nikoli aby zde nechávali volnou ruku betonovým či těžebním společnostem. Předložené návrhy znamenají, že z pravidel ochrany přírody mají být vyjmuty veškeré plavební kanály, kácení stromů podél břehů a navíc každý projekt, který úředníci označí za veřejně prospěšný. Například by se pravidla ochrany přírody vůbec nevztahovala na megaprojekt kanálu Dunaj-Odra-Labe. Zákon o ochraně přírody a krajiny už přes deset let úspěšně chrání zbytky pralesů, skalní stepi, lužní lesy, rašeliniště i další klenoty českého přírodního dědictví a ohrožené druhy, jako jsou vydry, sokoli či bobři. Poslanci by z něj neměli dávat bianco výjimky,“ řekl Vojtěch Kotecký z Hnutí DUHA.
Podle návrhů přednesených v Poslanecké sněmovně se zákon o ochraně přírody a krajiny nemá nadále vztahovat například na vodní kanály mezinárodního významu (například kanál Dunaj-Odra-Labe), těžbu štěrku z říčního dna a břehů, kácení stromů podél řek, obnovu vybetonovaných či narovnaných koryt a veškeré stavby, jež jsou shodou okolností v územním plánu uvedeny jako veřejně prospěšné.
„Tyto návrhy (viz příloha) považujeme za útok na základní principy demokratické občanské společnosti. Pokud budou přijaty, bude to znamenat zrušení těch nejzákladnějších práv občanů. Poslanci svými návrhy dávají také jasně najevo, že je zajímají výhradně ekonomické zájmy a je jim jedno, jaký dopad budou mít investice na životní prostředí. Prostě chtějí, aby příroda přestala překážet investičním lobby. Je nejvyšší čas postavit se proti těmto totalitním návrhům,“ uvedl mluvčí Arniky Marek Jehlička.
Kontakt:
Vlastimil Karlík, Arnika, 737 551 108
Vojtěch Kotecký, Hnutí DUHA, 604 202 470
===============
Příloha:
Klíčové pozměňovací návrhy ke sněmovním tiskům 132 (zákon o ochraně přírody a krajiny), 352 (zákon o vodách) a 343 (zákon o vnitrozemské plavbě): komentář ekologických organizací
===================
Zákon o vnitrozemské plavbě
(1) Pozměňovací návrh poslance Jaromíra Schlinga k § 3 zákona o vnitrozemské plavbě
Poslanec Schling navrhuje u vodních kanálů mezinárodního významu úplně zrušit platnost pravidel ochrany přírody platných v národních parcích, rezervacích a chráněných krajinných oblastech.
Opět to znamená, že stavba má automaticky, ve všech případech, přednost před ochranou přírody. Poslanec Schling přitom argumentuje dohodou AGN: v její příloze je například uvedena kompletní trasa kanálu Dunaj-Odra-Labe. Znamená to, že by ministerstvo životního prostředí prakticky nemohlo mluvit do tohoto megaprojektu s následky pro stovky kilometrů moravských a českých řek.
Návrh je podobně jako předchozí, zcela v rozporu s evropskou směrnicí 92/43/EHS o ochraně území soustavy Natura 2000.
================
Novela zákona o vodách
(2) Body 11 a 20 usnesení zemědělského výboru k novele zákona o vodách
Smyslem obou bodů je vyjmout údržbu břehových porostů a koryt vodních toků a činnosti vykonávané v rámci odstraňování povodňových škod ze zákona o ochraně přírody a krajiny.
Mezi činnost označované „údržba břehů a koryt“ patří těžba štěrku, kácení stromů, opravy a rekonstrukce vodních staveb – tedy činnosti s významným dopadem na přírodu. Na všechny tyto činnosti se vůbec nebudou vztahovat pravidla ochrany ohrožených druhů, vzácných biotopů nebo zeleně.
Analýza Parlamentního institutu konstatuje přímý rozpor obou bodů s evropskou legislativou.
(3) Pozměňovací návrh poslance Jiřího Hanuše k novele zákona o vodách (tisk 352)
Poslanec Hanuš navrhuje zrušit bod 11 a upřesnit bod 20 usnesení zemědělského výboru. Také proti tomuto návrhu máme řadu výhrad, protože nepřijatelně omezuje platnost pravidel ochrany přírody. Jsme však připraveni na něj přistoupit jako na kompromis.
=====================
Zákon o ochraně přírody a krajiny
(4) Pozměňovací návrh poslance Karla Sehoře k § 43
Poslanec Karel Sehoř navrhuje, aby stavby označené v územním plánu jako veřejně prospěšné automaticky dostaly výjimku ze zákona o ochraně přírody a krajiny.
Účelem řízení o udělení výjimky ze zákona je posouzení, zda v daném případě převažuje jiný veřejný zájem nad ochranou přírody. Návrh tedy za prvé znamená, že jakýkoli jiný veřejný zájem je nadřazen veřejnému zájmu ochrany přírody. Za druhé klade rovnítko mezi veřejně prospěšnou stavbou a stavbou ve veřejném zájmu. Ale závazná část územních plánů je schvalována jako celek procesem, který neumožňuje provést v konkrétních případech porovnání váhy různých veřejných zájmů ani stanovit závazné podmínky, za kterých může být výjimka udělena.
Návrh je navíc v zásadním rozporu s evropskými směrnicemi, které takzvanou obecnou výjimku zásadně vylučují. Naopak: stanoví přesný postup, kterým se musí návrhy na výjimky z ochrany ohrožených druhů a především území soustavy Natura 2000 posuzovat – včetně hodnocení alternativních řešení.
Návrh zásadně omezuje účinnost zákona o ochraně přírody, je právně nekonzistentní a v rozporu s legislativou EU.
(5) Pozměňovací návrh poslance Jaroslava Skopala k § 70
Poslanec Jaroslav Skopal navrhuje v zákoně úplně zrušit paragraf, který zakotvuje právo občanů vyjadřovat se k velkým projektům, jako je skládka, chemička nebo elektrárna v sousedství jejich domu, a případně požádat vyšší úřad o přezkoumání verdiktu vydaného ve správním řízení. Škrtnuto bude rovněž právo vyjadřovat se ke kácení v přírodních rezervacích, hubení ohrožených druhů, povolením zásahů do krajinného rázu a podobně.
Taková změna znamená razantní omezení občanských práv a otevřené, demokratické diskuse o věcech, které se bezprostředně dotýkají každodenního života lidí.
(6) Pozměňovací návrh poslance Toma Zajíčka k § 70
Poslanec Tom Zajíček žádá tato občanská práva omezit výhradně na územní řízení o stavbách. Znamená to, že z velkých projektů se bude vztahovat na stavby, ale nikoli na těžbu nerostných surovin – povolování dolů a velkolomů; se bude vztahovat na správní řízení podle stavebního zákona, ale paradoxně nikoli na rozhodování podle samotného zákona o ochraně přírody a krajiny – například na povolování zásahů do přírodních rezervacích, hubení ohrožených druhů, zásahů do krajinného rázu aj.
Podobně jako návrh poslance Skopala rovněž tato změna znamená razantní omezení občanských práv a demokratické diskuse.
(7) Pozměňovací návrh poslance Václava Mencla – zrušení bodů 44 až 46 v komplexním pozměňovacím návrhu garančním výboru (v tisku 132/5)
Poslanec Mencl navrhuje odmítnout zřízení Správy ochrany přírody – úřadu, který by zajišťoval koordinaci jednotlivých chráněných území (chráněných krajinných oblastí, národních parků, území, národních přírodních rezervací a národních přírodních památek a oblastí ochrany ptactva).
Správy jednotlivých území samozřejmě nadále zůstanou samostatně existovat. Správa je bude pouze koordinovat a převezme pravomoc nadřízeného úřadu z ministerstva životního prostředí (vznikne změnou už existující Správy chráněných krajinných oblastí, která takto funguje ve vztahu k jednotlivým CHKO už nyní). Odpovědnost za přírodní rezervace a přírodní památky – tedy za drtivou většinu našich chráněných území – zůstane samozřejmě nadále na krajích.
Právě tato koordinační role, která je v ochraně přírody velmi důležitá, by byla návrhem zrušena.
(8) Pozměňovací návrh poslance Ladislava Skopala k novele zák. 114/1992Sb.
Bod 2 doporučuje vyhlašovat oblasti ochrany ptactva ve správním řízení. V praxi by to znamenalo desítky správních řízení s tísíci účastníků. Česká republika má přitom povinnost vyhlásit tato území do data vstupu do EU.
Bod 3 navrhuje upřednostnit smluvní ochranu území Natury 2000 před vyhlašováním chráněných oblastí. Smluvní ochrana vzhledem k omezením při jejím zajištění (množství vlastníků, nejasné vlastnické poměry, složitá a dlouhodobá jednání, otázka zodpovědnosti za zničení území v době od zařazení do seznamu evropských lokalit až po uzavření smlouvy) bude vždy spíše doplňkovým řešením, což novela umožňuje ve stávající podobě.
Bod 9 znamená obrovské zvýšení nároků předkládaného zákona na státní rozpočet, neboť zakládá nárok všech vlastníků zemědělských nebo lesních pozemků jakkoli dotčených zákonem o ochraně přírody a souvisejícími předpisy na náhradu v plné výši. Jsou-li na základě komplexního pozměňovacího návrhu garančního výboru odhadovány náklady na kompenzace ve výši 700 milionů korun ročně, při schválení tohoto návrhu by mohlo jít i o několikanásobné zvýšení, zcela mimo možnosti státního rozpočtu.
Navíc je tento bod naprosto nelogický. Odmítá totiž kompenzaci jinými státními pozemky. Stát za omezení, která stanovil zákonem, raději zaplatí vysoké částky i v případech, kdy pozemky nyní spravuje jiné ministerstvo než to, které je odpovědné za ochranu přírody (lesy, pozemky v Pozemkovém fondu). Pozemky ale nejsou jednoho nebo druhého resortu, ale státu – stejně jako zákon. Za jeho plnění jsou odpovědná všechna ministerstva.
Body 4-7 jsou v přímém rozporu s evropskými směrnicemi.
|
|
|
|
|
|
vytisknout