Horské lesy na Šumavě dostanou možnost přirozeného vývoje
6. 3. 2007 Michal Štingl [Econnect] -
Vědci z několika renomovaných akademických a odborných institucí vyzvali otevřeným dopisem, aby se v nejcennějších zónách chráněných přírodních území neprováděly žádné asanace stromů. Upozorňují, že současný vývoj diskuze o odstraňování následků vichřice Kirill směřuje proti přirozenému vývoji horských lesů. Šanci dnes dostala Šumava, kde v pětině národního parku podle plánu ministerstva životního prostředí bude ponecháno padlé dřevo na místě, což by v budoucnu mělo vést ke zlepšení stability lesa. Hnutí Duha a Světový svaz ochrany přírody IUCN požadují aby tato plocha tvořila 30-40%.
Otevřeným dopisem zareagovala skupina vědců na debatu o řešení následků lednové kalamity v lesích národních parků a národních přírodních rezervací. Varují v něm před ukvapenými požadavky na asanaci následků vichřice a doporučují managementu omezení asanačních prací. Podle toho by mělo být padlé dřevo odstraňováno až z druhých zón chráněných území a to pouze v případě, že není plánováno jejich výhledové zařazení do vyššího stupně ochrany. Tím jsou zóny první a bezzásahové, kde by asanace neměly být prováděny vůbec.
Mezi osmnácti jmény předních odborníků jsou mimojiné ředitel Ústavu pro životní prostředí docent Martin Braniš či biolog a prorektor Jihočeské univerzity profesor Jan Zrzavý.
Vědci upozorňují, že narušení lesa vichřicí a případně i následné napadení kůrovcem je v případě smrku pro horské lesy přirozené a docházelo k nim po tisíciletí. Připomínají také, že právě možnost přirozeného vývoje je smyslem zřizování státem chráněných území a není v nich proto důvod k podobným opatřením jako v hospodářských lesích. Podle předběžných výsledků jsou zejména v oblasti Šumavy nejvíce postiženy lokality kde dřívě k asanacím docházelo a to z důvodu polomů či napadení kůrovcem. Každý další zásah podle odborníků vede k narušení stability lesa.
Ministr životního prostředí Martin Bursík dnes představil plán na bezzásahovost 20% území Národního parku Šumava. "„Debata o podobě šumavského národního parku se vede už dlouho a to, co vidíme po vichřici, potvrzuje, že je potřeba unikátní lesy na hřebenech hor nechat přirozenému vývoji. Naopak je třeba přednostně důsledně asanovat polomy v nižších polohách a na okrajích národního parku, aby kůrovec neohrozil okolní hospodářské lesy," řekl Martin Bursík. Ministerstvo je podle něho připraveno diskutovat s místními obcemi.
Hnutí Duha plán přivítalo s výhradou, že pro divokou přírodu by bylo vhodné vyčlenit 30-40% národního parku. To také již před čtyřmi lety doporučila expertní mise Světového svazu ochrany přírody IUCN. "Po létech tahanic přichází jasné slovo a dobrý plán vstřícný k návštěvníkům parku i horským obcím. Vybraná místa se změní v divoké pralesní ekosystémy, jaké na bavorské straně přitahují a fascinují davy turistů. Snad se v příštích letech podaří s obcemi domluvit další rozšíření jádrových zón ponechaných přírodě," uvedl Jaromír Bláha z Hnutí Duha.
Michal Štingl
|