|
Arnika upozornila na kontaminaci potravin toxickými látkami
30. 3. 2005
RNDr. Jindřich Petrlík [Arnika - Program Toxické látky a odpady] -
Tři obrovské slepice dnes pochodovaly po Karlově mostě. Před sebou valily velká vejce. Doprovázel je průvod aktivistů Arniky, kteří nesli transparent „Budoucnost bez jedů“ a rozdávali kolemjdoucím informační letáky. Tak dnes vypadal neobvyklý povelikonoční happening sdružení Arnika, jehož cílem bylo upozornit na alarmující výsledky právě provedených testů slepičích vajec z celého světa. Akce byla součástí celosvětového projektu, na němž Arnika spolupracuje s mezinárodní sítí IPEN (1).
Síť IPEN nechala ve spolupráci s Arnikou v rámci mezinárodní kampaně „Keep the Promise – Eliminate POPs“ v české laboratoři Axys Varilab analyzovat na obsah toxických látek vejce z 18 zemí pěti kontinentů. Vědci ve vejcích hledali perzistentní organické látky (2) - především polychlorované bifenyly (PCB) (3), dioxiny (4) či hexachlorbenzen (5) – tedy látky, které jsou označovány za nejnebezpečnější sloučeniny pro lidské zdraví a k jejichž eliminaci zavazuje naši republiku Stockholmská úmluva (6). Testy prokázaly, že v obsahu hexachlorbenzenu a polychlorovaných bifenylů získala Česká republika smutné prvenství. „Všechna česká vejce překročila evropský limit pro hexachlorbenzen. Česko v jeho obsahu ve vejcích předstihlo dokonce i Rusko či Egypt, tedy státy, u nichž lze předpokládat větší zatížení životního prostředí vzhledem k rozsáhlým průmyslovým aktivitám s horšími technologiemi,“ uvedl předseda Arniky a koordinátor kampaně „Keep the Promise – Eliminate POPs“ RNDr. Jindřich Petrlík.
Nejvíce hexachlorbenzenu bylo naměřeno ve vzorcích z Liberce (250 ng/g tuku), následovala intenzivně průmyslově využívaná oblast v Rusku – Gorbatovka (68,9 ng/g tuku), třetí místo obsadil jiný liberecký vzorek a na čtvrtém nejhorším místě byla vejce z Lysé nad Labem. Teprve potom následovaly země jako Indie, Mexiko či Bulharsko. Polychlorovaných bifenylů obsahovala z testovaných vzorků nejvíce vejce z Lysé nad Labem.
„Je očividné, že perzistentní organické látky se už dostaly do potravního řetězce,“ řekl RNDr. Jindřich Petrlík. „Je nejvyšší čas, aby vlády signatářských zemí Stockholmské úmluvy začaly neprodleně podnikat všechny kroky potřebné ke snížení rizika pro člověka, které již existuje, a aby zabránily budoucímu znečišťování životního prostředí toxickými chemikáliemi. Apelujeme proto na vládu České republiky i všechny příslušné úřady, aby ctily text Stockholmské úmluvy a dodržely slib snížení a odstranění perzistentních organických látek z prostředí,“ sdělil Petrlík.
Průvod aktivistů Arniky se z Karlova mostu vydal k Poslanecké sněmovně. Předseda Sněmovny Lubomír Zaorálek zde od ekologů převzal petici Budoucnost bez jedů II, pod kterou se do dnešního dne podepsalo 9233 lidí včetně starostů a zastupitelů řady měst a obcí. Petice si klade za cíl prosazení nové účinné chemické legislativy v rámci Evropské unie (REACH), svobodný přístup veřejnosti k informacím o toxických látkách, náhradu nebezpečných materiálů a stop únikům toxických látek. Spolu s peticí Lubomír Zaorálek od Arniky obdržel také výsledky rozborů a výzvu, aby se poslanci zasadili o účinnou eliminaci toxických látek v prostředí.
Výsledky analýz dostanou také všichni delegáti jednotlivých zemí, kteří se budou účastnit Konference stran Stockholmské úmluvy. Ta se uskuteční počátkem května v Uruguayi. Závěrečnou zprávu projektu dostanou rovněž vysocí představitelé Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) a Světové zdravotnické organizace (WHO).
(1) IPEN – International POPs Elimination Network je mezinárodní síť nevládních organizací spolupracujících na prosazování Stockholmské úmluvy o perzistentních organických látkách. Cílem této sítě je zákaz a eliminace těchto látek (např. aldrinu, dieldrinu, endrinu, DDT, chlordanu, heptachloru, hexachlorbenzenu, mirexu, toxaphenu, PCB a dioxinů). Síť vznikla souběžně s počátkem procesu příprav mezinárodní úmluvy o eliminaci perzistentních organických látek na jaře roku 1998. Arnika je její členskou organizací od počátku. Práce IPEN se nyní zúčastňuje již přes 350 nevládních organizací z celého světa. IPEN se současně věnuje – vedle analýzy vzorků vajec – také přípravě odborné oponentury proti spalování odpadů s obsahem POPs a připravuje připomínky k navrženým směrnicím BAT (nejlepší dostupná technologie) a BEP (nejlepší praktika s ohledem na ochranu životního prostředí). Z těchto směrnic, které budou nejspíše odsouhlaseny na Konferenci Stockholmské úmluvy, budou vycházet jednotlivé národní vlády při přípravě a implementaci “Národních implementačních plánů” na odstranění POPs v jednotlivých zemích světa.
(2) POPs – perzistentní organické látky. Jsou to látky, které dlouho přetrvávají v životním prostředí a jsou bioakumulativní tj. hromadí se v živých organismech a to především v jejich tukových tkáních. Způsobují poruchy hormonálního a reprodukčního systému, část z nich jsou karcinogeny, jiné poškozují plod nenarozeného dítěte. Mezi tyto látky patří např.: DDT, lindan, polychlorované bifenyly (PCBs), hexachlorbenzen a další.
(3) Polychlorované bifenyly (PCB) byly vyráběny od roku 1930 jako chemické látky pro průmyslové využití. Jsou to velice stabilní chlororganické látky. Nerozpouštějí se ve vodě, zato se vážou na tuky. Používaly se do transformátorových a kondenzátorových olejů, do barev, plastifikátorů, ale třeba také na propisovací papíry a do inkoustů. Dokonce i do rtěnek. Poté, co byl zjištěn jejich negativní vliv na lidské zdraví, byla v roce 1984 zakázána jejich výroba i v tehdejším Československu (v Chemku Strážské na Slovensku). Dodnes jsou přítomny především v transformátorech a kondenzátorech a jsou nejspíše nejproblematičtějšími látkami v odpadech. V již velice nízkých koncentracích poškozují hormonální a imunitní systém člověka. Lidé, kteří přicházeli pravidelně do styku s vysokými koncentracemi PCB onemocněli tzv. chlorakné, dysfunkcemi jater, měli dýchací potíže a řadu dalších zdravotních problémů.
(4) Dioxiny jsou vysoce toxické látky nebezpečné již ve stopových koncentracích. Kumulují se v živočišných tukových tkáních. Jejich koncentraci v životním prostředí zvyšují i drobné prachové částice. Dlouhodobé působení dioxinů a PCBs vede k poškození imunitního a nervového systému, dále ke změnám endokrinního systému (zejména štítné žlázy) a reprodukčních funkcí. Některé studie prokázaly také jejich vliv na snížení inteligence, snížení schopnosti soustředění a vliv na chování (hyperaktivita u dětí). Jsou to látky, které se dlouhodobě kumulují v těle. (zdroj: webové stránky Státního zdravotního ústavu – www.chpr.szu.cz - “Dioxiny v potravinách”)
(5) Hexachlorbenzen (HCB) se vyráběl dříve jako pesticid anebo pro technické využití, či vznikal jako vedlejší nechtěný produkt. Dodnes vzniká jako meziprodukt ve Spolchemii v Ústí nad Labem (výroba epichlorhydrinu, spalování chlorovaných zbytků). Podobně jako dioxiny anebo PCBs vzniká také jako nezamýšlený vedlejší produkt například při spalování chlorovaných látek. Svými účinky na lidské zdraví je srovnatelný s PCBs a dioxiny - působí negativně na imunitní a hormonální systém člověka.
(6) Stockholmská úmluva o perzistentních organických polutantech – Mezinárodní dohoda, jejíž ratifikací se Česká republika zavázala k eliminaci 12 nejtoxičtějších látek světa. K těmto látkám patří například dioxiny (= polychlorované dibenzo-p-dioxiny a dibenzofurany, PCDD/F), DDT, PCB, hexachlorbenzen a další. Úmluva se stala pro Českou republiku závaznou 17. května 2004. Text Stockholmské úmluvy si je možné stáhnou z webových stránek Ministerstva životního prostředí České republiky (http://www.env.cz/AIS/web-pub.nsf/$pid/MZPKQF6Y247O).Česká republika přistoupila k Úmluvě v roce 2002 a zavázala se tak tyto látky z životního prostředí odstranit.
RNDr. Jindřich Petrlík
|
|
 |
|
