Pouze text - only text Econnect Zpravodajství Informační servis pro NNO
- Kalendář akcí | Práce v NNO | Katalog odkazů | Občan TOPlist
- -
Pouze text - only text
logo Econnectu Zpravodajství
pro registrované uživatele pro novináře pouze text English
-
- - - - - - - - -
- -
-
Zpravodajství ze VŠECH oblastí Životní prostředí Lidská práva Sociální oblast Gender Regionální rozvoj Kultura Občanský sektor Internet
- -
Zpravodajství - občanský sektor
zpravodajstvi.ecn.cz > zpravodajství > 
-
-

 zprávy

 komentáře

 tiskové zprávy

 témata

 multimedia

V severních Čechách pod Ještědem vznikne Nový prales

12. 7. 2004
Jan Korytář [Společnost přátel přírody] -


S originálním projektem v desátém roce svojí existence přichází Společnost přátel přírody z Liberce. Rozhodla se vykoupit od soukromého majitele 7 ha smrkové monokultury a chystá se ji postupně přeměnit na smíšený les a jednou i prales. Nový prales by tak měl být v pořadí již čtvrtým lesním pozemkem, který ochránci získají a na kterém chtějí realizovat své představy o tom, jak má vypadat les.

„Pralesy mizí obrovským tempem na celém světě – v Amazonii, ve střední Africe, na Sibiři, v Kanadě i jinde. U nás v současné době nemizí, jenže pouze z toho důvodu, že zde prakticky žádné nejsou. Chceme proto těchto prvních pár hektarů přírodě vrátit – můžete to brát jako starou nevyřízenou restituci, na kterou se nějak zapomnělo. Doufáme, že uspokojíme v budoucnu i další „restituční nároky“ naší přírody.“ říká Jan Korytář, vedoucí Společnosti přátel přírody.

Většinu pozemku dnes pokrývá mladý a hustý smrkový porost, který dokonale vyhubil původní květenu. Ochránci chtějí postupně část smrků vyřezat a na jejich místo vysadit hlavně listnáče a jedle tak, aby se složení dřevin přiblížilo přirozenému stavu. To by mělo postupně umožnit návrat rostlin a zvířat, která žila v původních lesích.

Vedoucí organizace Mgr. Jan Korytář k tomu říká: Uvědomujeme si, že slovní spojení Nový prales se někomu může zdát zavádějící, ale naším cílem opravdu je, aby na tomto pozemku jednou prales byl. Je nám jasné, že to bude „chvíli trvat“, ale zároveň víme, že čím dříve začneme, tím dříve to bude. Podobných smrkových monokultur, téměř bez života, jsou v celé České republice tisíce hektarů. My chceme změnit osud lesa na těchto prvních sedmi hektarech a vrátit je tak zpátky přírodě.“

Lesní pozemek se nachází na Ještědském hřebenu v Severních Čechách v nadmořské výšce 710 – 840 m. m. m. Původní porost byl tvořen zejména bukem, smrkem a jedlí. Ještě po druhé světové válce byly na místě dnešních mladých smrkových porostů louky, na nichž se hospodařilo. Nyní rostou na většině plochy cca čtyřicet let staré smrky, které mají téměř do jednoho poškozené kmeny od loupání vysoké zvěře. Tu a tam je mezi smrky jeřáb či javor, méně už buk. Smrkový les je hustý, některé stromky zlámala předloňská zima, projít se jím příliš nedá. Na zemi kromě jehličí a mechu téměř nic jiného nenajdete.

Peníze potřebné na výkup pozemku od soukromého majitele chtějí ochránci získat pomocí veřejné sbírky, která se právě rozbíhá. Příspěvky na výkup pozemku a následné výsadby sazenic je možné zasílat na účet č. 190 764 190/0300. Více informací o celém projektu se dozvíte na www.novyprales.cz.

První etapa projektu, která proběhne v roce 2004, zahrnuje výkup a oplocení pozemku. K vykoupení 7 ha pozemku je potřeba 235.000 Kč, k 12. 7. je stav sbírky 20.750,- Kč. Na oplocení pozemku z důvodu ochrany před přemnoženou zvěří je podána žádost o dotaci.

Společnost přátel přírody se již 10 let věnuje záchraně ohrožených dřevin a obnově přirozených lesů. Ekologové si sami sbírají semínka a pěstují s z nich nové sazenice ve vlastních lesních školkách. Pozornost věnují zejména dnes již vzácným druhům – jilmům, jedli, tisu, ptáčnici, hrušni polničce či lýkovci, pěstují ale i buky, duby, javory, jasany a další druhy původních dřevin.

Pro zájemce připravují ekologové na podzim exkurze do Nového pralesa spojené s výsadbami prvních sazenic.

Další informace k projektu Vám poskytnou:

Mgr. Jan Korytář, vedoucí Společnosti přátel přírody, tel. 776 561 736
Ing. Jan Duda, místně příslušný odborný lesní hospodář, tel. 721 078 358

V případě zájmu můžeme poskytnout ilustrační foto, případně udělat reportáž přímo z místa – je to cca 35 minut z Liberce, dostupné autem.

Příloha - doplňující informace

· Pro koho prales vytváříme?
· Jaké záměry s pozemkem máme
· Jak žije prales
· Několik důvodů pro nový prales
· Jak to dělají jinde


Pro koho prales vytváříme?

Pro přírodu – v tomto lese se nebude těžit, staré stromy budou ponechány na dožití, příroda tu bude moci svobodně fungovat. Vliv lidí na tento les by měl být stále menší a pokud se jednou podaří vrátit do našich lesů rysy či vlky a snížit stavy přemnožené zvěře, bude možné i zrušit oplocení. Věříme, že příroda naši nabídku neodmítne.

Pro naše členy a příznivce– chceme, aby naši členové a příznivci viděli konkrétní výsledky naší činnosti a aby mohli jednou s uspokojením říct – tak na toto jsem přispěl či přispěla před lety i já. Nový prales samozřejmě není jediným pozemkem, který chceme získat a změnit.

Pro naše děti a děti našich dětí – oni již uvidí pěkný les a možná začátek pralesa a jejich oči budou moci spatřit to, za čím dnes my musíme cestovat do Boubína, Žofína či jinam.Věříme, že přijde doba, kdy tento pěkný a starý les bude mít větší hodnotu než stovky kubíku dřeva, neboť bude lidem poskytovat potravu pro jejich duši - krásu a harmonii.

Pro lesníky – chceme ukázat, že když se chce, tak se i mladá smrková monokultura může podstatně a pozitivně změnit v přirozenější porost a že se s tím nemusí čekat až na dobu po pokácení. V České republice rostou tisíce hektarů mladých a tmavých smrkových monokultur. Do jejich přeměny k přirozenějšímu stavu se zatím nikdo příliš prakticky nepouští. Náš porost bude ukázkou, že to jde. Když se chce.

Pro další lesy – tento les a jednou i prales bude určitým majákem v moři hospodářských lesů, který bude ukazovat cestu těm, kdo chtějí změnit současné způsoby zacházení s lesem. Vzhledem k tomu, že v okolí je více soukromých lesů, věříme, že se nám je podaří časem buď také získat nebo získat jejich majitele pro myšlenku přirozenějšího hospodaření v lese.

Pro nás – chceme dělat věci, které mají smysl a význam a chceme vidět praktické výsledky naší práce. Nový prales je vyvrcholením našeho desetiletého úsilí o obnovu přirozených lesů a začátkem nové etapy naší práce. A hlavně: na tuto práci se těšíme, protože vidíme, že má smysl a bude nám přinášet radost a uspokojení. A ani to není málo.

Jaké záměry s pozemkem máme?

Naše představa je relativně jednoduchá – chceme, aby zde jednou byl takový les, že na něm nepůjde na první pohled poznat, že se jej kdysi v minulosti dotýkala lidská ruka – tedy prales.
Je nám jasné, že se tohoto stavu osobně nedočkáme, můžeme však položit základy pro jeho vznik. Vypěstovat les není záležitost pro jednu lidskou generaci, což několikanásobně platí samozřejmě i pro prales. Přesto i my, kdo budeme vysazovat první stromky, se můžeme dožít stavu, kdy na tomto pozemku porostou skoro stoleté smrky, občas nějaký buk či javor a mezi nimi padesátileté jedle, buky, javory, jasany a další druhy stromů. Ale i za pět let bude na tomto pozemku více přírody než nyní. Jak se to stane?

V prvních letech počítáme s intenzivními zásahy, které zásadně změní charakter tohoto lesa. Pokud bychom jej nechali přirozenému vývoji, byl by zde ještě další desítky let smrkový les, do kterého by se jen pomalu vracely původní listnáče, jedle by se sama asi nevrátila vůbec, neboť nikde v okolí již neroste. Většinu listnáčů by tvořil jeřáb, jak je to vidět v okolních neudržovaných starých smrkových porostech. Jaký je tedy náš plán?

Nejprve musíme pozemek vykoupit od původních majitelů. Jeho cena je téměř čtvrt milionu korun. V současné době je složena záloha a podepsána smlouva o smlouvě budoucí. Dalším krokem, který budeme muset udělat, bude vybudování oplocenky okolo celého pozemku. Pokud bychom ji neudělali, narážela by naše snaha na změnu druhové skladby na přemnoženou jelení zvěř, která by zlikvidovala většinu vysazených sazenic. Chránit každý stromek zvlášť by na této rozloze bylo jak prakticky, tak ekonomicky nerealizovatelné. Kromě toho – naší snahou není pouze vysadit mezi smrky určitou část listnáčů, tak abychom vytvořili smíšený les, ale chceme zejména nastartovat přírodní procesy, které jsou blokovány právě přemnoženou zvěří. Proto by oplocení mělo umožnit např. i postupný návrat některých rostlin, mělo by umožnit vyklíčení semen, která sem přinesou ptáci, mělo by i nám umožnit výsev semen některých druhů stromů ve větším množství, tak abychom se přiblížili tomu, jak funguje obnova lesa v normálním pralese. Tedy ne stromky ve sponu metr krát metr, ale třeba několik desítek mladých boučků na každém metru čtverečním. Počítáme samozřejmě i s výsadbou sazenic z našich lesních školek.

Pro výsadbu nebudeme vytvářet žádné velké paseky, ale pouze menší plochy, tzv. kotlíky. Naším záměrem je smrkový porost pouze prosvětlit.V ideálním případě část smrků pouze tvz. okroužkujeme, tzn. že je necháme stát, pouze jim mělkým řezem přerušíme vodivá pletiva, aby uschly nastojato. K tomu využijeme zejména ty smrky, které mají po zimě zlámané vrcholky a které jsou nejvíce poškozeny hnilobou. Tím, že smrky zůstanou stát, z nich bude postupně opadávat nejprve jehličí, potom drobné větve, silné větve, až nakonec za několik let spadnou samotné kmeny. To nám ušetří práci. Nebudeme muset složitě smrky rozřezávat a vytvářet prostor pro nové sazenice, kdybychom je pokáceli na zem. Zejména tím ale vytvořme vhodné podmínky pro mladé boučky, jedličky a další stromky, které nebudou vyrůstat na holé ploše pod přímým slunečním úpalem, ale kterým právě suché smrky poskytnou mnohem příjemnější polostín, zejména v prvních letech po výsadbě. Předběžně počítáme s výsadbou cca 60.000 sazenic. Toto množství se ale může samozřejmě změnit, neboť les se nedá naplánovat jen od stolu, ale je třeba průběžně reagovat na jeho vývoj.


Jak žije prales?

Zcela odlišně než les hospodářský, který můžete dnes vidět na většině našeho území. Prales je útvar, který vytvořila sama příroda a který nejlépe odpovídá daným podmínkám.

Zjednodušeně lze říct, že v teplejších oblastech na úrodných půdách by v České republice měly růst rostly hlavně duby spolu s jasany, jilmy, lípami, habry, topoly či javory, poněkud výše, kde je chladněji a vyšší srážky, by byl dub, jako hlavní dřevina teplejších oblastí, nahrazen bukem a jedlí, které by byly v nejvyšších oblastech opět vystřídány smrkem, který u nás tvoří horní hranici lesa. Přechody mezi jednotlivými pásmy nejsou samozřejmě nijak ostré, spíše postupně přecházejí z jednoho do druhého. Některé dřeviny, jako např. javory nebo olše, rostlou vtroušeně od nížin až do hor.

Pestřejší složení dřevin v pralese je spojeno i s větší věkovou rozrůzněností. Vedle sebe rostou ne jako v monokultuře stejně staré stromy, ale můžete vidět vedle staletých velikánů v plné síle i mrtvá torza těch, kteří již dožili a v podrostu tisíce malých semenáčků a mladých stromků. Jakmile některý z lesních velikánů padne nebo uschne nastojato a podrost do té doby přežívající ve stínu dostane dávku slunečních paprsků, začne být vzniklá mezera ihned zaplňována novou generací stromů.

Prales složený z různých druhů dřevin různého stáří dokáže nejlépe odolávat možným narušením a i dnes slouží jako vzor tzv. hospodářskému lesu výběrnému, kde se sice těží, ale spíš jednotlivé stromy nebo jejich skupiny, stromy jsou různě staré a nová generace lesa vzniká samovolně ze semen dospělých stromů, takže většinou není třeba již nic dosazovat. Bohužel, tento typ lesa najdete na našem území jen velice vzácně.

Několik důvodů pro Nový prales

- vznikne tím nové místo pro přírodu, jak má být – namísto současného pole smrků
- jedná se o investici, která se v budoucnu vrátí našim dětem a dětem našich dětí
- vznikne tím modelový objekt pro obnovu jiných mladých smrkových monokultur
- ekologům vadí nedostatek konkrétních změn ve způsobu hospodaření v našich lesích
- najdou zde nové místo k životu ohrožené druhy rostlin a živočichů
- je to sice malý, ale přesto příspěvek k mizení pralesů na světě – a určitě ne poslední
- má cenu podporovat i projekty, které v době, kdy vznikají, provází nechápavé či odmítavé kroucení hlavou odborníků na danou oblast


Jak to dělají jinde?

Myšlenka skupování pozemků, které tak lze zachránit před vykácením, zastavěním či jinou devastací, je stará přes 100 let a existují i pozemkové spolky, které tak dlouho fungují. Většina jich však vznikla v několika uplynulých desetiletích, jako odezva na zvýšený zájem veřejnosti o životní prostředí.
Pozemkové spolky se zaměřují na záchranu jak přírodního tak i historického dědictví a nacházejí svoje místo často tam, kam nedosáhne státní ochrana přírody ani státní památková péče. Může se přitom jednat jak o cenné louky, které nemá kdo kosit, lokality s výskytem chráněných druhů, staré lesy nebo památky lidové architektury.

Jednotlivé pozemkové spolky volí různé přístupy:
Společnost přátel přírody, moravská Kosenka i slovenský VLK, jsou organizace, jejichž společným cílem je přispět k pozitivním změnám v našich lesích. Každá z nich volí však jinou strategii.

Slovenští ochránci ze sdružení VLK se snaží chránit divočinu, skupují cenné kusy starých přirozených lesů a pracují také na ochraně velkých šelem, bez nichž přirozený les jako divočina nemůže existovat. Jejich filosofií je nechat les, aby se mohl sám vyvíjet bez jakýchkoli zásahů člověka. Přitom se snaží lidem ukazovat důležitost právě takovéto divočiny pro přírodu i pro člověka. Vzhledem k tomu, že na Slovensku je ještě dostatek přirozených lesů a velkých šelem, má tento postup svoji logiku.

Moravská Kosenka koupila také starý a pěkný les, který ovšem neleží uprostřed rozlehlých přirozených lesů, ale v krajině, která je člověkem využívána. Ochránci z Valašských Klobouků chtějí také nechat les dále růst, ale počítají i s tím, že nějaké sazenice budou muset do lesa dosadit a možná některá místa i oplotit, aby ochránili mladé stromky před přemnoženou zvěří. I tento postup má svoji logiku.

Naše organizace pracuje v krajině, která byla v minulosti člověkem velmi pozměněna a přirozené lesy, natož divočinu, zde najdete jen velmi těžko. Většinou jsou chráněny v rezervacích. Jsou zde velká území, o kterých by se dalo říci , že v lese chybí příroda – najdete tu jen moře smrků a pole borovic. Proto se snažíme právě zde získávat volné lesní pozemky, na které chceme vrátit původní pestrý les.

Není naším cílem hodnotit, která z metod je lepší a ani by to nešlo. Každá z organizací vychází z jiných předpokladů a její činnost je ovlivněna krajinou, ve které působí. Někde má cenu chránit to cenné, co ještě zůstává, jinde jde o to něco cenného spíše vytvořit. Jedno je však vždy stejné – na prvním místě nejsou ani peníze, ani kubíky dřeva, ani osobní prospěch, ale příroda.

Jan Korytář

DISKUSE - KOMENTÁŘE:


-

Související články

-

Logo Econnectu Easy CONNECTion - snadné spojení mezi lidmi, kteří mění svět
Webhosting, webdesign a publikační systém Toolkit - Econnect
Econnect,o.s.; Českomalínská 23; 160 00 Praha 6; tel: 224 311 780; econnect@ecn.cz