Arnika předala Ambrozkovi petici k registru znečištění

"Uplynul již rok od doby, co byl registr uzákoněn a dosud nebyly připraveny podklady k příslušnému nařízení vlády. Bez prováděcího předpisu je zákon o registru k ničemu a pokud nebude rychle přijat, je ohrožen i termín prvního hlášení podniků o vypouštění toxických látek," řekl Jindřich Petrlík.

Libor Ambrozek petici a seznam převzal a na oplátku předal Petrlíkovi návrh harmonogramu přípravy Nařízení vlády k registru znečištění, ve kterém se říká, že Návrh v paragrafovaném znění bude hotov ve ctvrtek 20.2. a začne vnitřní připomínkové řízení na ministerstvu.

Ministr Ambrozek pak Jindřicha Petrlíka vyzval k účasti na jednáních o seznamu látek, na které by se registr vztahoval. "Uvítal bych, kdyby na téma rozšíření seznamu látek proběhlo nějaké jednání - máme teď skoro jedenapůl měsíce čas jednat na úrovni ministerstva. Byl bych rád, kdyby vznikla nějaká pracovní skupina, která by se registru věnovala," řekl Libor Ambrozek, a dodal: "Právě teď je ideální doba na předkládání konkrétních návrhů na případné rozšíření seznamu látek."

Arnika se obává, že průmyslová lobby prosadí podle ní ne zcela funkční verzi seznamu, kterou je například tzv. EFER, v němž mj. chybí polychlorované bifenyly. Tuto verzi podle informací Arniky hodlá podpořit Ministerstvo průmyslu a obchodu.

"Náš záměr je společný, jde jen o to, jaký rozsah ten registr bude mít, zda bude mít úroveň v Evropské unii obvyklou, to znamená EFER, nebo zda se nám ho podaří rozšířit o další látky, jako jsou polychlorované bifenyly nebo dioxiny," řekl Ambrozek.

Na otázku, zda se podaří ve vládě prosadit registr rozšířený, odpověděl Ambrozek: "Je to kolektivní rozhodnutí vlády, pokusím se přesvědčit kolegy ve vládě, aby ten registr skutečně zahrnoval všechny významné látky, které mají vliv na životní prostředí a které znečišťují životní prostředí v ČR.

MŽP v současnosti připravuje informační systém, ve kterém se budou údaje shromažďovat, do registru znečištění budou firmy uvádět údaje o množství látek ze seznamu, které za rok vypustili do prostředí, poprvé se občané tyto údaje dozvědí v roce 2005 (údaje za rok 2004). Registr bude veřejně přístupný. Registr podle Arniky mohl pomoci například při zaplavení Spolany Neratovice snazším evidováním uniklých látek, při požáru Spolchemie Ústí nad Labem, kdy zasahujícím jednotkám mohl pomoci předvídat nebezpečí úniku toxických látek nebo v případě uskladnění toxického odpadu firmy EKOBO v Mratíně, kdy se veřejnost i starosta Mratína mohla o uložení odpadu z registru dozvědět.

Článek jsme převzali se svolením redakce on-line deníku EkoList po drátě. Ukázkový výtisk tištěné verze časopisu si můžete objednat zde.

Martin Mach