|
Připomenutí Josefa Vavrouška a udržitelného rozvoje
19. 3. 2004
Miroslav Bohdálek [Nadace Partnerství] -
Před devíti lety, 19. března 1995, tragicky zemřel spolu s dvacetiletou dcerou Petrou bývalý ministr životního prostředí Josef Vavroušek. "Josef Vavroušek byl v českém a evropském prostoru mimořádnou osobností integrující odbornost, veřejné působení a klasickou podobu zastupitelské politiky v tvořící se otevřené liberální občanské společnosti," říká o něm Ivan Rynda, držitel Ceny Josefa Vavrouška za rok 2002. Josef Vavroušek byl spolu s Bedřichem Moldanem na přelomu 80. a 90. let hlavním protagonistou konceptu trvale udržitelného života u nás.
Udržitelný rozvoj je koncept ekonomického rozvoje založeném na ohleduplném využívání přírody a zajištění důstojného života a rozvoje lidské osobnosti a kultury. Tento koncept byl přijat na mezinárodní úrovni jako nezbytný pro další vývoj světa, ale hlavně se čím dál tím víc stává cílem praktických aktivit ať již řady firem, obcí nebo sdružení občanů.
V České republice byl v polovině 90. let považován za něco velmi neurčitého a byl přehlížen politickou reprezentací natolik, že se tento termín neobjevoval v žádné státní politice, a dokonce ani v politice ochrany životního prostředí. Na druhou stranu ve světě je udržitelný rozvoj uznávaným konceptem. Ústava Walesu má dokonce udržitelný rozvoj jako jeden z hlavních pilířů waleské ústavnosti.
Amsterdamská smlouva o Evropské unii stanovuje, že požadavky na ochranu životního prostředí musí být součástí všech ostatních sektorových politik Společenství, což je fakt, který je zatím našim politikům cizí, jak je vidět třeba na současné státní energetické politice zpracované ministerstvem průmyslu a obchodu. Na Evropské konferenci v Göteborgu (červen 2001) byla přijata Strategie udržitelného rozvoje Evropské unie se šesti prioritami: změna klimatu a čistá energie, veřejné zdraví, hospodaření s přírodními zdroji, chudoba a sociální vyloučení, stárnutí populace a demografie, mobilita, využití území a územní rozvoj.
Na podzim 2003 byla při vládě ČR ustavena Rada vlády pro udržitelný rozvoj, která by měla vládě doporučit strategii udržitelného rozvoje pro ČR. Podobné rady existují i v dalších zemích Evropy. Jejich hlavním úkolem je pomoci státu naplňovat záměry zatím největší konference o udržitelném rozvoji v Johannesburgu v roce 2002.
Dohody států a jejich snahy prosadit udržitelný rozvoj je jedna věc, ale jak se přiblížit jeho principům na místní a regionální úrovni je věc druhá a podstatně složitější. Nadace Partnerství je jednou z mála organizací v ČR, které mají podporu udržitelného rozvoje regionů ve svém poslání. "Již přes deset let financujeme rozvojové projekty místních organizací a obcí, které jsou šetrné k životnímu prostředí a ukazují cestu k udržitelnému rozvoji," říká Miroslav Kundrata, ředitel Nadace Partnerství. Klíčem je, aby o svém regionu a obci rozhodovali skutečně místní lidé. Aby si oni určili co chtějí a aby měli skutečně všechny informace potřebné pro rozhodování. Lidí, kteří svou iniciativou pomohli zachránit nějakou místně významnou lokalitu nebo stáli u zbudování výtopny na biomasu ve své obci je dle poznatků Nadace Partnerství celá řada.
"Takové lidi chce ocenit Cena Josefa Vavrouška. Chceme vyzvednout úsilí těch, kteří se nebojí přicházet s návrhy řešení problémů a kteří mohou být příkladem pro ostatní, že osobní iniciativa a osobní o ochranu životního prostředí má smysl," dodal František Janouch, předseda správní rady Nadace Charty 77. Cena J. Vavrouška je pravým opakem známé antiekologické ceny Ropák roku.
"Musíme se naučit investovat do lidí a neutápět drahé peníze do betonu," říká Tomáš Růžička z Nadace Partnerství a dodává: "úroveň naší vyspělosti a demokracie se nedá posuzovat jen podle kilometrů dálnic. To jistě chápe každý, kdo chce vidět a vydá se na západ od naší hranice." Velkou výzvou je využití Strukturálních fondů EU, které mohou velmi významně přispět k naplňování udržitelného rozvoje v České republice. Každý projekt by měl totiž počítat se zlepšením a ochranou životního prostředí, která je tzv. horizontálním cílem EU a tudíž se prolíná všemi dalšími cíli od podpory politiky zaměstnanosti až po infrastrukturální projekty.
Miroslav Bohdálek
|
|
 |
|
