|
Porota hodnotí kandidáty na Cenu Josefa Vavrouška. Je z čeho vybírat.
20. 5. 2004
Tomáš Růžička [Nadace Partnerství / Nadace Charty 77] -
Třicet pět nominací na Cenu Josefa Vavrouška obdržely Nadace Partnerství spolu s Nadací Charty 77, které společně tuto cenu vyhlašují. Cena Josefa Vavrouška je udělována za prosazovaní trvale udržitelného rozvoje a ochranu životního prostředí.
"Cena Josefa Vavrouška je jakýmsi protipólem antiekologické ceny Ropák roku. Obě nadace chtějí touto cenou zviditelnit úspěchy a úsilí jednotlivců při prosazování udržitelného rozvoje a ukázat, jak mnoho může pro celou společnost znamenat přístup jednotlivce," říká Miroslav Kundrata, ředitel Nadace Partnerství.
Cena se uděluje za aktivní prosazování trvale udržitelného způsobu života, tedy za činnost usilující o pozitivní řešení vzájemně spjatých ekologických, sociálních, ekonomických i dalších problémů. Cílem ceny je především zviditelnit konkrétní aktivity nebo počiny ve prospěch udržitelného rozvoje a životního prostředí, které mohou být příkladem pro další jednotlivce.
"Mile nás překvapil zájem veřejnosti o tuto cenu, když nám přišly nominace od více jak 50 lidí z České republiky a ze Slovenska. Navržení nebyli zdaleka jenom ekologové či ochránci životního prostředí, ale například i starostové obcí, pedagogové či právníci. Porota měla obtížný úkol vybrat z kvalitních kandidátů pouze jednoho, kterého bychom mohli ocenit. Je vidět, že aktivních lidí, kteří věnují své úsilí ochraně životního prostředí je stále hodně," zdůrazňuje František Janouch, předseda správní rady Nadace Charty 77.
Slavnostní vyhlášení ceny proběhne v pražském divadle Ungelt v pátek 4. června v předvečer Světového dne životního prostředí[1]. Po slavnostním předání ceny zazní retro-recitál Marty Kubišové.
Cena Josefa Vavrouška se uděluje každoročně od roku 1996. Zřízena byla Nadací Charty 77 a od letošního roku ji společně vyhlašuje s Nadací Partnerství. Cena nese jméno Josefa Vavrouška, bývalého ministra životního prostředí a předního českého prosazovatele trvale udržitelného způsobu života světového významu, který tragicky zahynul v roce 1995.
O laureátovi CJV rozhoduje dvanáctičlenná porota, která letos vybírala z 35 návrhů. Členy poroty jsou odborníci a osobnosti z oblasti udržitelného rozvoje a životního prostředí: Martin Bursík, Pavla Dusíková, Tomáš Feřtek, Mikuláš Huba, František Janouch, Monika Kašparová, Vlasta Körnerová, Jan Květ, Pavel Nováček (předseda poroty), Martin Potůček, Petr Švec a Eva Vavroušková
Součástí ceny je skleněná plastika, jejíž výrobu sponzorsky zajišťují sklárny A. Rückl a synové v Nižboru. Hlavním sponzorem ceny je v letošním roce firma ENVIROS, s. r. o. zabývající se poradenstvím v oblasti životního prostředí a šetrného využíváním energií. www.enviros.cz Cenu sponzorsky podpořila i firma INISOFT s.r.o., software pro odpady a ekologii. Partnerem ceny je divadlo UNGELT.
Více informací o ceně a nominovaných najdete na www.nadacepartnerstvi.cz
Kontakt:
Tomáš Růžička, Nadace Partnerství, tel. 542 422 771, tomas.ruzicka@ecn.cz
Indira Bornová, Nadace Charty 77, tel. 224 214 452, indira.bornova@bariery.cz
[1] Světovým dnem životního prostředí byl v roce 1972 vyhlášen 5. červen. Jeho letošním tématem jsou Oceány a moře – mrtvé nebo živé?
Profily některých nominovaných kandidátů na Cenu Josefa Vavrouška (podle abecedy):
Nominován byl např. Jiří Čunek, starosta města Vsetína. Svou podporou a prací inicioval ve Vsetíně řadu změn vedoucích ke zlepšení životních podmínek obyvatel. Vsetín je od roku 1999 zapojen do Národní sítě Zdravých měst ČR a je prvním městem v ČR, které přistoupilo (2.9.2003) k Aalborgské chartě, která byla v roce 1994 podepsána 80 evropskými městy s cílem směřovat k trvale udržitelnému rozvoji. Vsetínský městský úřad byl rovněž prvním, který přijal integrovaný systém řízení jakosti a šetrnosti k životnímu prostředí (certifikát ISO 9001 a 14001), jehož cílem je mj. zefektivnění chodu úřadu a zapojené veřejnosti do rozhodování. Město Vsetín ve snaze maximálně využívat vícezdrojové financování je zapojeno do mnoha evropských projektů, například: ISPA – Čistá řeka Bečva – na rekonstrukci čistíren odpadních vod a kanalizačního systému v oblasti povodí řeky Bečvy, LEADER – Pilotní rozvojová strategie Sdružení obcí Mikroregionu Vsetínsko – je zaměřen na uchování a rozvoj přírodního a kulturního dědictví, zvýšení turistického ruchu, upevnění ekonomického prostředí na venkově s příspěvkem k tvorbě pracovních míst a zlepšení org. schopností komunity, EQUAL – programy zaměřené na podporu zaměstnanosti, tvorby chráněných dílen, podnikání apod.
Za celoživotní úsilí o prosazování šetrného vztahu k přírodě, krajině a přírodním zdrojům, za osvětovou a vědecko-popularizační činnost podporující vzrůst ekologického uvědomění v naší veřejnosti byla nominována RNDr. Dagmar Dykyjová z Botanického ústavu ČAV v Třeboni, která letos oslaví 90. narozeniny. Je příkladem nadšené, pilné a svému poslání oddané vědecké pracovnice, která s velkou mírou občanské odvahy a odpovědnosti prosazuje a sama ve svém životě uplatňuje myšlenky trvale udržitelného způsobu života. Z poslední doby stojí za zmínku zejména její kniha "Třeboňsko", kterou dlouhá léta připravovala, než ji v r. 2000 vydalo třeboňské nakladatelství Carpio.
Z Brna byla nominována ředitelka ekologického institutu Veronica Ing. Yvonna Gaillyová. Významně přispěla rozvoji ekologického a spotřebitelského poradenství v ČR. Významně přispěla k přenosu zkušeností ze zahraničí, zejména z Rakouska, a za české nevládní organizace navázala spolupráci s Evropskou asociací ekologických poraden, od roku 1994 je členkou jejího předsednictva. Od roku 1997 se podílí na vytvoření koncepce ekologického poradenství v podmínkách ČR. Významně se zasadila o vznik a rozvoj unikátního Centra modelových ekologických projektů v obci Hostětín. Centrum ukazuje praktické uplatnění ekologických technologií (solárních systémů, kořenové čistírny,…), využívání místních zdrojů (vytápění odpadní štěpkou), šetrné a tradiční způsoby hospodaření a ukazuje tak perspektivu nejenom pro životní prostředí, ale i pro (trvale udržitelný) rozvoj obcí. Byla také hlavním motorem při formulaci a uskutečňování programu Slunce pro Bílé Karpaty - instalace slunečních kolektorů, a přípravy provozu moštárny v Hostětíně.
RNDr. Jiří Kulich z Horního Maršova, který je ředitelem střediska ekologické výchovy SEVER, je dalším nominovaným na prestižní ocenění. Je nominován za cílevědomé a důsledné prosazování výchovy k udržitelnému životu do pedagogické praxe na místní, regionální i celostátní úrovni, jakož i za vzácný soulad odborně a pedagogicky podložených a současně lidsky cenných přístupů k dětem, učitelům i všem spolupracovníkům v ekologické výchově.
Mezi nominovanými je několik významných osobností i ze Slovenska. Za všechny stojí za zmínku Juraj Lukáč z východoslovenské obce Tulčík, který je vedoucím organizace Vlk. Za svou dvacetiletou činnost v této organizaci dosáhl vyhlášení 58 ha pralesa na východním Slovensku jako soukromé rezervace, koordinoval výsadbu několika tisíc stromů a vydal několik desítek publikací ve vlastním nakladatelství ABIES. Zcela unikátní v celé Evropě je organizování mezinárodní sbírky na výkup 21 ha pralesa na Čergově ohroženém vykácením, kdy se podařilo pod heslem "Kup si svůj strom" získat 3, 2 mil Sk.
Dr. Ivan Makásek založil již v roce 1974 v rámci první organizace pro ochranu přírody a krajiny TIS ochranářský časopis TARAXACUM. V roce 1982 se zúčastnil mezinárodní konference UNEP v Nairobi k 10. výročí stockholmské konference o životním prostředí. Tam získal mnoho důležitých informací a kontaktů pro další práci. Na TARAXACUM navázala v roce 1979 NIKA, zprvu jako tiskový orgán Městského výboru nově založeného Českého svazu ochránců přírody v Praze, později se podařilo ji prosadit jako celostátní oficiální časopis ČSOP. Ing. Josef Vavroušek, který byl čestným členem redakční rady, ji nazval „vlajkovou lodí ekologie“. Dr. Makásek spolupracoval i s ilegálním Ekologickým bulletinem Ivana Dejmala, s Ekologickou sekcí při Biologické společnosti ČSAV, s Greenpeace a dalšími. V roce 1992 se dostalo Nice prestižního ocenění zápisem do světového seznamu UNEP-UNESCO GLOBAL 500. V roce 1994 získala NIKA Cenu ministra životního prostředí.
JUDr. Svatomír Mlčoch od roku 1994 - působí jako odborný právní poradce na otázky ochrany životního prostředí. Má licenci advokáta, od roku 1998 je členem Legislativní rady vlády, předsedou Jihočeského sdružení ochránců přírody a členem rozkladové komise ministerstva životního prostředí. Úzce spolupracuje se společností Enki o.p.s. a Envi s.r.o. Třeboň při zavádění solárních technologií do praxe. Přednáší právo životního prostředí na Biologické fakultě Jihočeské Univerzity v Českých Budějovicích. Před revolucí působil jako právník v oblasti státní ochrany přírody a památkové péče a v ochraně přírody na severní Moravě a v jižních Čechách (1984 až 1989 v Krajském ústavu ochrany přírody a památek v Českých Budějovicích). Od vzniku ministerstva životního prostředí České republiky k 1. lednu 1990 se podílel na jeho činnosti v různých funkcích, také jako náměstek ministra pro legislativu a ekologickou politiku. Je spoluautorem návrhu několika přijatých zákonů na ochranu životního prostředí v letech 1990 až 1993.
Mezi nominovanými je i starosta obce Jindřichovice pod Smrkem Ing. Petr Pávek, který byl hlavním iniciátorem stavby dvou větrných elektráren v Jindřichovicích pod Smrkem, která se realizovala v roce 2003. Rozběhl obecní výtopnu na biomasu, což má význam nejenom ekologický, ale zároveň byla vytvořena pracovní místa, která mají v obci s vysokou nezaměstnaností velkou cenu. Zasadil se o rozšíření internetu (knihovna, škola, samoobsluha), který mohou obyvatelé využívat zdarma. Tím se zasloužil o nebývalé rozšíření počítačové gramotnosti. Zásadním způsobem podporuje činnost školy a knihovny - knihovna získala státní cenu Knihovna roku 2003. Za starostování ing. Petra Pávka se v obci rozvinul spolkový život - dokladem jsou např. webové stránky obce.
Pavel Šremer byl jako jeden z prvních signatářů Charty 77 už od poloviny 70. let aktivní v bratislavském ochranářském hnutí, kde byl jedním z organizátorů dobrovolné ochrany přírody. Byl spoluautorem kultovní ochranářsko-opoziční publikace Bratislava/nahlas a redaktor populárního (polo)samizdatového časopisu Ochranca prírody. S J. Vavrouškem spoluzakládal STUŽ a dnes je jejím předsedou.
Tomáš Růžička
|
|
 |
|
