CzechTek 2005

Historie

Původně nenápadná undergroundová akce narostla během několika let do fenoménu, který ostře polarizoval celou společnost a zasáhl i nejvyšší patra politických struktur. V roce 2006 byl CzechTek největším českým open air festivalem a řadu let je největší středoevropským festivalem nezávislé alternativní kultury.

Přitažlivost CzechTeku plyne zejména z jeho otevřenosti. Prostor není na rozdíl od tradičních festivalů zaplotován, pokud se vybírá příspěvek, tak jen v symbolické výši. Místo konání akce se do poslední chvíle všeobecně neví, atmosféra mezi účastníky je velmi pozitivní, nekonfliktní. Aby si zachoval tuto otevřenost, brání se freetekno komunita vytváření pevné organizační struktury. Tento fakt ovšem značně znervózňuje odpovědné instituce i státní struktury. A to i přes skutečnost, že problémy související především se zvýšenou koncentrací osob, nepřekračují mez běžnou u akcí obdobného rozsahu.

První ročníky českého teknivalu, u jehož zrodu stál dnes již legendární anglický soundsystém Spiral Tribe a DIY umělci z Mutoid Waste Copany, probíhaly za nezájmu většinové společnosti. Zmínky v médiích bylo možno nalézt převážně v kulturních rubrikách, festival byl pouze okrajovou událostí undergroundové odnože elektronické hudby. První dnes již legendární dva ročníky probíhaly v roce 1994 a 1995 u obce Hostomice ve středních Čechách. Návštěva soundsystémů Spiral Tribe a dalších v roce 1994 byla velmi úspěšnou misí, jejímž důsledkem byl rychlý vznik prvních českých soundsystémů, s nimi spojeného životního stylu, hudby i částečně i politických postojů.

Zlom nastává při sedmé ročníku v roce 2000 u jihočeské Lipnice. Akce se konala na zasquatovaném pozemku a poprvé vzbudila silné negativní reakce a zájem masmédii. Státní složky na novou situaci nedokázaly reagovat. Rok po té již policie zakročuje proti účastníkům CzechTeku v bývalém vojenském prostoru Ralsko. Obsazený pozemek je obecní a starosta žádá jeho vyklizení. Policie mu vychází vstříc i za cenu nezákonných postupů – blokády lesní příjezdové cesty na akci, znemožňující především odjezd účastníků.

Následuje bezproblémový CzechTek u Andělky na Frýdlantsku v roce 2002. Pozemek je řádně pronajat a pozitivní přístup starostky Andělky odrazuje policii od represí. Nevázaná freeparty se ovšem stává v jinak mediálně polomrtvé letní sezóně vděčným objektem pro bulvární zpravodajství, které šíří zvěsti o orgiích účastníků a o neúnosnosti akce pro místní obyvatele . Objevuje se (kupodivu ve stanovisku advokáta pro bulvární deník) první požadavek na policejní zásah. (1) 30.7.2002 BLESK, Policisté kasírují jen za parkování...

V roce 2003 se CzechTek (C23Tek) koná v obci Ledkov o Kopidlna. Pozemek je opět v pronájmu a policie vybírá pouze pokuty za běžné dopravní přestupky. Hlavním problémem je hluk, který obtěžuje některé obyvatele obce, neboť akce se odehrává na pozemcích v těsné blízkosti zástavby (2). To přispělo k přijetí novely č. 258/2003 Sb. k zákonu č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, která řeší nedohledatelnost provozovatele zdroje hluku postižitelností toho, kdo zdroj hluku fakticky provozuje. Tento ročník také poprvé šetří ombudsman, který jej shledává jako vcelku bezproblémový, ale upozorňuje na překračování hlukových limitů.

Obsazení pozemků s nejasnými vlastnickými vztahy u západočeského Boněnova je předzvěstí problémů v dalším roce. Hlavní víkendová část CzechTeku proběhne ještě bez problémů, ale následující dny jsou poznamenány pokusy policie freeparty ukončit. Zásah nařizuje podle MfD ministr vnitra a designovaný premiér Stanislav Gross.

Poprvé jsou nasazení těžkooděnci, slzný plyn a dochází i na zabavování aparatur. Střet se však obejde bez zásadního násilí. I přesto vyvolává postup policie první protesty a je označován za neadekvátní. Na opačné straně je policie kritizována za neschopnost a ozývají se hlasy po nekompromisnějším řešení. Za zmínku stojí argumentace tachovské policie, která byla kárána plzeňským státním zastupitelstvím za liknavost. Zástupce ředitele západočeské policie František Krákora údajnou nečinnost zdůvodňuje tím, že zásah nebyl možný, protože by byla ohrožena bezpečnost přítomných osob.

Podle tvrzení freetekno komunity bylo obsazení pozemků v Boněnově nouzovým řešením, jelikož majitel legálně sjednaného pozemku pod nátlakem policie dohodu na poslední chvíli odvolal. Tato policejní praxe byla v minulosti úspěšně používána i u řady freeparty menšího rozsahu či u pololegálního squattingu. Rovněž tradiční utajovaní místa konaní CzechTeku je zdůvodňováno především obavou před preventivními postupy policie ČR. Následky akce na louce nebyly po roce téměř žádné, ke znaleckým posudkům odhadujícím škodu na louce v řádech statisíců až milionu a půl byla i policie skeptická. „Výstupem“ akce byl jeden stíhaný účastník (dokonce tři měsíce vazebně!), který – jak usoudila policie – akci organizoval (ve skutečnosti organizoval úklid louky po skončení (3)).

Prameny:

• www.hypno.cz
• Wikipedia

2005

V roce 2005 již policie nechce ponechat nic náhodě a připravuje zvýšenou kontrolu hraničních přechodů, přes média varuje majitele pozemků i potencionální účastníky (4). Dva týdny před akcí byl vydán rozkaz policejního prezidenta, který policistům ukládal zvýšené kontroly cizinců a aktivizaci všech složek policie. (5) Pro příslušníky policie vyhlašuje v inkriminované době celostátní pohotovost.

Akce je jako každý rok avizována bez určení přesného místa konání. Sraz části soundsystémů a vozů v Plzni v noci ze čtvrtka 29.7.2005 pátek 29.7.2005 je následován přesunem na pozemek nedaleko sjezdu silnice č. 198 u tachovského Mlýnce. Nehoda jednoho z vozů v koloně (uvíznutí vozu při vjezdu na louku až do ranních hodin) zpomalila a znemožnila vjezd ostatních vozidel na pozemek a byla u počátku zácpy na silnici. Policie blokuje vjezdy na pronajatý pozemek a veřejně tvrdí nepravdivé a zavádějící informace, konkrétně

• informací, že majitel pozemku „odvolal souhlas“ s konáním akce
• informací, že důvodem blokády je užívání komunikace „na soukromém pozemku“ (právní povaha komunikace však výslovně dovoluje její obecné užívání bez ohledu na vlastnictví)
• informací, že zákrok je oprávněný z důvodu, že na místě situaci vyhodnotil státní zástupce.

Plnou podporu policii vyjádří premiér Jiří Paroubek (6), vyzve je k zásahu a účastníky akce klasifikuje paušálně, hanlivě a povětšinou nepravdivě. Dne 29. 7. 2005 bylo na místě konání technoparty 838 příslušníků Policie ČR.

Policejní blokáda je ale neúčinná a na louce se shromáždí několik soundsystémů, desítky aut a přibližně pět tisíc lidí. Prostor akce je ovšem pronajat pouze z části. Této skutečnosti využívá policie a za masivního nasazením policejních sil rozhání shromážděné účastníky teknivalu. Část technařů se v domnění, že se nacházejí na pronajatém pozemku, brání. Při prvním zákroku policie zahájením v 16,30 dne 30.7. 2005 byla nasazeny i vodní stříkače, zásahové výbušky v menším množství.

Jelikož zásah nesplnil svůj účel(v jeho průběhu se policisté dostali prakticky doprostřed davu účastníků a po jeho skončení se opět na louku začali účastníci vracet ), byl na večerní hodiny téhož dne nařízen zásah druhý, razantnější a konaný většinu času již za tmy (cca od 20,50 do 23,40 hod). Zásah doprovázelo intenzivnější nasazení donucovacích prostředků.

Nutno připomenout, že policie na místě odmítla na výslovné dotazy účastníků i novinářů i jen orientačně ukázat pronajatý prostor i přesné zaměření tohoto prostoru od profesionálního geodeta, který se polici sám nabídl. Dle údajů ministerstva vnitra bylo na den zákroku povoláno celkem 1310 policistů a dne 31. 7. 2005 1280 policistů, dále na místě bylo přítomno celkem 106 příslušníků HZS a jednotek sborů dobrovolných hasičů. Náklady na policejní opatření činily 30 milionů Kč. Škoda způsobená akcí a zákrokem byla ve zprávě policie přes to, že louka nebyla viditelně poškozena a část odpadků byla účastníky uklizena, uvedena jako zhruba 800 000 Kč na obnovu louky ze strany nájemce sousedního pozemku, zhruba 85 000 Kč muselo vynaložit město Přimda na další úklid pozemků, na 230 000 Kč odhadlo škodu na oplocení dálnice (ničení plotu účastníky za účelem projetí) a na dálnici samotné a škoda na majetku policie činí dle jejího vyjádření téměř 2 miliony Kč a to na vozidlech, výzbroji, výstroji a spojovací technice.

Výsledkem největšího policejního zásahu od zasedaní NATO v roce 2002 jsou desítky zraněných na obou stranách. Policie pečlivě eviduje i sebemenší zranění ve vlastních řadách, přesný počet zraněných na straně účastníků CzechTeku se nepodaří zjistit. Zpráva zdravotní záchranné služby Plzeň uvádí, že k ošetření bylo do dalších zdravotnických zařízení celkem 34 osob, z toho 26 civilistů a 8 příslušníků Policie ČR. nejméně jeden z účastníků má trvalé zdravotní následky (poškození rohovky v důsledku zásahu výbuškou do obličeje z bezprostřední blízkosti). Další vážná zranění utrpěli dvě dívky. Romaně Krátké zasahující policista zlomil žebro, které jí natrhlo plíci. Dívka byla v přímém ohrožení života. Jejímu případu se věnuje internetový deník Aktuálně.cz (7). Evu Waldsteinerovou srazil policista na zem. Pád způsobil tříštivou zlomeninu lokte (8).

Tvrdý zásah vyvolává rozsáhlé protesty, a to i v zahraničí. Zásah odsuzuje pro projednání na výboru i plénu pravicový Senát ((9) usnesení Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost ke Zprávě o příčinách, průběhu a důsledcích událostí na technoparty CzechTek 2005, ze dne 2.listopadu 2005, 19.schůze výboru), který na základě nedostatečné zprávy ministerstva vnitra navíc žádá o posouzení změny systému kontroly policie (dlouhodobě kritizované postavení a výsledky Inspekce ministra vnitra). Policejní postup obhajuje vláda a část sněmovny, kde vládnoucí sociální demokracii podporují komunisté. Poslanecká sněmovna nepřijala ke Zprávě o příčinách, průběhu a důsledcích po bouřlivé rozpravě stanovisko žádné, protože ani jeden návrh stanoviska nezískal potřebný počet hlasů pro jeho schválení ((10) stenografický zápis 47. schůze poslanecké sněmovny, 20.9.2005, online: www.psp.cz). Zásah odsoudil rovněž prezident republiky (11). Kauza CzechTek se tak stává předmětem politického boje. Vše zůstalo pouze u rétoriky. Senát i prezident nedostali od vlády na své otázky nikdy odpovídající odpověď, ale počátkem roku 2007 se kauze již nevěnovali.

Aktivizace veřejnosti a protesty

Vzápětí po zásahu policie proti účastníků CzechTeku 2005 se zvedá vlna protestů a několik veřejně činných osob (senátor Jaroslav Štětina, občanský aktivista Stanislav Penc) a skupin se snaží organizovat na obranu napadených účastníků i samotné subkultury.

Spontánně vzniká iniciativa Policejnístát.cz, která má ambice zastřešit a koordinovat protestní hnutí. V prvních dnech se jí podaří shromáždit řadu rozhodujících důkazů, které usvědčují policii a politiky, kteří zákrok hájí z nepravdivých tvrzení. Na webu se shromažďují záznamy dokazující hrubé excesy policistů, které vzápětí přebírají i oficiální média. Web má ambice stát se portálem na výměnu různých praktických informací komunikace mezi zraněnými, účelově obviněnými, veřejností, sympatizanty apod., což se mu v době aktivizace sympatizantů i veřejnosti daří.

Zároveň Policejnistat.cz organizuje protestní demonstrace v Praze, kterých se v prvních dnech účastní několik tisíc lidí. Demonstrace probíhají i dalších českých městech. Paralelně vzniká několik webových stránek, které se zásahu věnují a shromažďují informace o aktuálním dění (např. www.boinc.cz/czechtek2005, cztk12.com). Poslední aktivní web, který kauzu sleduje do dnešních dnů je czechtek.bloguje.cz.

První protesty vyvolají potřebu vyjádření se též u některých bývalých disidentů. Protesty podpoří i bývalý prezident Václav Havel, účastní se jich zmocněnec vlády pro lidská práva Svatopluk Karásek. Havel svoje angažmá končí po té, co zástupci protestujících odmítají jednat s premiérem Paroubkem i ministrem vnitra Bublanem.

Technaře podporují i někteří oficiální umělci (Jaromír Nohavica, Lucie Bílá, Michael Kocáb, David Koller, Halina Pawlovská). Zajímavější je spontánní kreativita (samolepky, bannery, hudební skladby, grafika) většinou anonymních autorů, kteří poskytli svá díla k dispozici na weby, k volné distribuci na demonstracích apod.). Speciální software pro šifrovanou mobilní komunikaci poskytla iniciativě soukromá softwarová společnost.

Samotná freetekno komunita nechce být zatahována do politických her a odmítá se zúčastnit i oficiálních jednání s politickými představiteli. Svůj protest vyjadřuje tradičně – dvěma freeparty CzTek We are not afraid a ParoubTekem a pražskou Street Rave Parade proti omezování občanských svobod.

Iniciativa PolicejníStát.cz, kde se angažují lidé mimo freetekno komunitu (lidé zde činní jsou spíše občanští aktivisté) se pokouší získat širší podporu veřejnosti, zúčastňuje jednání na parlamentní půdě a sbírá podpisy pod protestní petici. Poslední výraznou akcí je protest proti tristním výsledkům vyšetřování excesů policistů na Den lidských práv v prosinci 2005.

Právní řešení

Prakticky ihned po zásahu se zranění i ostatní účastníci i nezúčastněné osoby snaží vyvolat šetření evidentních excesů policistů, kteří na záhy zveřejněných videozáznamech bijí bezmocné lidi, ohrožují je služební zbraní či jinak porušují zákon (chybějící identifikační čísla apod.) Uplatňuje se především klasický nástroj, trestní oznámení. Civilně právní cestu nevyužil podle dostupných informací nikdo. Problémem trestních oznámení je na jedné straně často jejich neurčitost či formální nedostatky, na straně druhé to, že jsou šetřena orgánem, který nesplňuje znaky nezávislosti na Policii samotné a nemá podle dlouhodobých zkušeností, valnou motivaci trestné činy policistů, zejména pak v případě podobných akcí prošetřit (ostudné je působení Inspekce při šetření policejní brutality na služebnách v průběhu zasedání MMM a Světové banky v roce 2000). Situaci komplikuje již tradiční nešvar z policejních zákroků, kdy je policejní videodokumentace události zcela nedostatečná.

Některé zraněné i obviněné z CzechTeku zastupuje nevládní organizace právníků Iuridicum Remedium, které rovněž zpracovalo den po zásahu právní aspekt zásahu i ostatního jednání policie a možnosti právní obrany (12).

Právní pomoc kromě Iuridicum Remedium nabídla i nevládní organizace Liga lidských práv i někteří advokáti. Nutno podotknout, že vedle jejich právních návodů či vzorů se na webu policejnístat.cz objevila i řada právně zcela nekvalifikovaných rad a postupů (zejména pak „trestní oznámení na stát ČR“, což je holý nesmysl, neboť trestní odpovědnost mají jen fyzické osoby).

Jejich prostřednictvím je podáno několik trestních oznámení zpravidla osob, která utrpěly v souvislosti se zákrokem škodu na zdraví.

Většina trestních oznámení je odložena z důvodu, že se nepodařilo prokázat, že se daný čin stal, případně z důvodu, že se nepodařilo zjistit pachatele. Stížnosti proti odložení věci byly vesměs vyřízeny tak, že tento postup byl státním zastupitelstvím potvrzen.

Iuridicum Remedium zajistilo obhajobu několika obviněných účastníků, kde došlo k účelovému obvinění. Především se však soustředilo na vyvolání právně závazného stanoviska k oprávněnosti zákroku soudem. Pro dva účastníky tak jeho právníci zpracovali správní žalobu o ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu, kterou v zákonné lhůtě tito dva účastníci, bezprostředně zákrokem poškození, podali v září 2005. Jde o institut velmi zřídka využívaný (který nicméně má potenciál jako jediný iniciovat právně autoritativní názor, dokonce silnější než je právní hodnocení veřejného ochránce práv), mimo jiné proto, že mezi podmínky přípustnosti žaloby patří, aby zásah trval či aby hrozilo riziko jeho opakování či zanechal na žalobci následky. Z tohoto důvodu v létě 2005 podal senátor Jan Horník návrh na novelizaci soudního řádu správního (zákon č. 150/2002 Sb.), který by tyto přísné podmínky pro tuto právní obranu odstranil, avšak neúspěšně ((13) senátní tisk č. 141).

Obvinění

Počet obviněných či odsouzených účastníků není zcela přesně znám. V médiích se průběžně objevuje několik odlišných údajů. Například zpráva ČTK ze dne 7. října 2005 uvádí počet obviněných stoupl na 18 osob. Média sledovala následující soudní procesy (14):

Jiří Ammer

V květnu 2006 měl být podle iDNES.cz prvním účastníkem odsouzeným během soudního líčení. Soud ho uznal vinným za najíždění na policistu, trest stanovil na 12 měsíců s podmínečným odkladem na 18 měsíců. J.A. svou vinnu popírá, tvrdí naopak, že byl policisty napaden. Proti rozsudku se odvolal a proces tak bude pokračovat. (15)

Rudolf Sedláček

Podle policie měl hodit kámen po zasahujícím policistovi. Toto tvrzení ale nebyla policie schopna prokázat. R. Sedláček obvinění odmítá. Tachovský soud Sedláčka dvakrát zprostil obžaloby, podruhé po vrácení věci krajským soudem na základě odvolání státního zástupce. Ke zproštění došlo proto, že výpovědi policistů nebyly přesvědčivé a to ani v doplněném dokazování po vrácení věci nadřízeným soudem, které se konalo v lednu 2007. (16)

Tomáš Matoušek

Policie ho obvinila z napadení veřejného činitele. Při vjezdu na mlýneckou louku měl srazit autem policistu. Obhajobu Tomáše Matouška v prvním stupni zajistilo IuRe a rozsudek tachovského soudu Matouška zcela zprostil obžaloby. Proti zprošťujícímu rozsudku podal nicméně odvolání státní zástupce a krajský soud věc vrátil k novému projednání soudu prvoinstančnímu. U druhého soudu nezastupoval Matouška advokát, obhajoval se sám. Proti odsuzujícímu rozsudku, který mu uložil podmíněný trest a zákaz řízení motorových vozidel, se odvolal. Stále shání svědky, kteří by mohli incident vidět. Událost se stala v noci z pátku 29.7. na sobotu 30.7.2005 u nepovoleného sjezdu z dálnice.

Ivo Kokrment

I zde jevilo obvinění známky naprosté účelovosti – Ivo Kokrment byl po slovní rozepři fyzicky napaden policisty a následně obviněn z útoku na veřejného činitele. Dle zkušeností IuRe jde o nikoli ojedinělou praxi, jak se z obětí policejního násilí „vyrábějí“ pachatelé a rovněž zajistil obhajobu obviněného. Obhájce IuRe byl v prvním stupni úspěšný a obžalovaný byl tachovským soudem zproštěn obžaloby v celém rozsahu. Ke dni dokončení článku dosud není rozsudek pravomocný, neboť státnímu zástupci běží lhůta pro případní podání odvolání (které je pravděpodobné).

P. T.

Případ převzatý IuRe k obhajobě se liší v tom, že obviněný účastník se skutku skutečně dopustil – v emočně vypjatém okamžiku zákroku hodil mezi policisty PET láhev z části naplněnou vodou provizorně uzavřenou textilií.

Důvodem převzetí obhajoby byly obavy před nepřiměřenou represí v době, kdy orgány činné v trestním řízení měli minimum trestně stíhaných osob z údajně masově agresivních účastníků a existovalo riziko exemplárního postihu tohoto dosud netrestaného účastníka akce. Dokladem toho bylo i znění obvinění a obžaloby, které vinilo P.T. z útoku „zápalnou lahví s neznámou chemickou látkou“, což neodpovídalo skutečnosti. Strategie obhajoby vedla k přiznání skutku a odpovědnosti za něj (což byl i postoj P.T.), omluvy a sjednání podpory podmíněného zastavení trestního stíhání vzhledem k malé závažnosti skutku se státním zástupcem. Soud poté rozhodl o podmíněném zastavení tohoto trestního stíhání.

Legislativní aktivity

Prakticky ihned po zákroku deklarovalo ministerstvo vnitra záměr připravit pro akce typu CzechTek speciální zákon. Evidentní byla snaha zákon přijmout co nejrychleji; návrh byl hotov již do necelých tří týdnů a na meziresortní připomínkové řízení k návrhu bylo ministerstvem vnitra protiprávně vyhrazeny pouhé tři dny. To nelze v době letních dovolených a ve srovnání s legislativním procesem jiných zákonů než považovat za faktické obejití smyslu meziresortního připomínkového řízení tak jak jej předpokládají Legislativní pravidla vlády (standardně 20 dnů).Nutný je souhlas předsedy Legislativní rady vlády ze zkrácením připomínkové lhůty, který však udělen nebyl.

Záměrem tak evidentně bylo, aby připomínkové řízení bylo minimální. Oproti očekávání však návrh zákona neprošel ani vnitroresortním připomínkovým řízením (hodnocení právníků v rámci odborů ministerstva bylo totiž velmi kritické) a v meziresortním připomínkovém řízení se setkal s ostrými výhradami řady připomínkových míst, např. ministerstva spravedlnosti, ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, vládní zmocněnec pro lidská práva, místopředseda vlády či veřejný ochránce práv. Na připomínkách pro zmocněnce vlády pro lidská práva se podílely i nevládní organizace (IuRe, LLP).

Obsahem návrhu byla úprava mnohem restriktivnější ke shromažďovacímu právu než stávající zákon, který bez problémů funguje již patnáct let a splňuje požadavky ústavní konformity. Stručně řečeno, shromáždění určitého typu (jinak řečeno typu CzechTek) měly podléhat mnohem přísnějšímu režimu a také větší možnosti svévolného uvážení úřadů než shromáždění jiná. Rovněž kvalita návrhu „zákona o podmínkách konání některých shromáždění“ byla nízká. Návrh nakonec díky ostře odmítavému postoji v připomínkovém řízení nebyl ministerstvem vnitra prosazován dále. Nicméně resort se snahy přijmout podobnou právní úpravu nevzdal a 1. prosince 2006 byl pod č.j. PPR-830/RPZP-2006 opětovně předložen návrh odboru bezpečnostní politiky na zákon „umožňující účinnější potírání negativních společenských jevů spojených s pořádáním shromáždění a jiných akcí s účastí většího počtu osob“, nespadajících pod právo shromažďovací podle zákona č. 84/1990 Sb. (17) Podobné návrhy prosazuje rovněž Policejní prezidium České republiky a to i neformální cestou v rámci podkladů pro ministra vnitra na jednání se senátory, přičemž ministr vnitra „možnost takových úvah nevyloučili“ ((18) tamtéž).Ze zkušeností s předchozím návrhem je tedy nanejvýš potřebné další aktivity resortu sledovat, neboť hrozí riziko restrikce práv účastníků podobných akcí.

Akce měla dopady i v interních předpisech policie – byla avizována změna závazného pokynu policejního prezidenta č. 121/2003 týkající se postupu policie při zajišťování veřejného pořádku a bezpečnosti v souvislosti se pořádáním shromáždění či jiných akcí s větším počtem osob, která byla provedena přijetím závazného pokynu policejního prezidenta č. 36/2006 (19).

Ministerstvo vnitra rovněž vypracovalo modelovou vyhlášku pro obce, která by měla akcím typu CzechTek zabránit.

Další důsledky

K důkladnému vyšetření okolností zásahu nedochází. Inspekce ministra vnitra odkládá šetření všech trestních oznámení s tím, že se nepodařilo zjistit, zda k trestnému činu došlo či se nepodařilo zjistit pachatele. Vzhledem k tomu, že existuje řada evidentních videozáznamů, se kterými byla veřejnost seznámena, je tento výsledek šetření celkem 29 kauz, které byly vyhodnoceny jako relevantní (tj. trestní oznámení nebylo obecní, popisují se v něm konkrétní skutky a skutečnosti), alarmující.

V srpnu 2006 vrací nejvyšší státní zástupkyně Inspekci k došetření kauzu čtyř policistů, kteří bezdůvodně fyzicky napadli jednoho z účastníků, přičemž útok byl amatérsky zdokumentován. Inspekci se totiž nepodařilo zjistit jejich totožnost ((20) www.nsz.cz, tiskové zprávy). Jediným potrestaným policistou je ten, který se maskoval cizím služebním číslem, šlo o potrestání kázeňské.

Odmítání odpovědnosti ze strany policie i ministerstva vnitra se projevuje zejména ve zprávách předkládaných v  září 2005 vládě a zejména zprávách vypracovaných pro parlament i jednotlivé jeho členy. I zde se objevují zkreslená či právně zcela mimoběžná tvrzení, zejména pak

• opakující se nepravdivá argumentace, že používání komunikace na pozemek účastníky nebylo v souladu s právem
• snaha klasifikovat i zcela bagatelní jednání účastníků či jednání v případech krajní nouze jako přestupky či trestné činy za účelem legitimizovat zákrok „hromadného porušování zákona“ (např. až komické poukazování na přestupky podle lesního zákona –kouření apod.- s odkazem na evidenci pozemku jako lesní, ačkoliv zde fakticky lesní porost není či odkaz na nevylepení dálniční známky u vozů přijíždějících na akci),i čiré spekulace o přestupcích osob bez jakýchkoli skutkových tvrzení.

Na konci ledna 2006 vychází dlouho očekávané závěrečné stanovisko veřejného ochránce práv. Kritizuje v ní obě strany konfliktu, ale především pojmenovává hlavní pochybení policie. Ve zprávě je vyhodnoceno jako protiprávní obsazování pozemků mimo pronajatý prostor resp. jsou kritizováni organizátoři, že pronajali pozemek o menší výměře, než mohla pojmout očekávaný počet účastníků a nezajistili jeho viditelné vymezení. Ombudsman pak konstatuje řadu pochybení policie, především pak

• důvody policie o blokádě příjezdové komunikace byly v čase měněny, právně neobstojí a snižují důvěryhodnost odůvodnění zákroku
• dezinformace policie o odstoupení pronajímatele pozemku od smlouvy
• nekvalitní výzvy k pokojnému řešení situace před použitím síly
• nedostatečná dokumentace zákroku
• a konečně konstatuje, že „Policie ČR neobstála při mediální prezentaci zákonnosti, nezbytnosti a přiměřenosti svého postupu. Celková mediální prezentace důvodů a průběhu služebních úkonů a zákroků Policie ČR, a to jak v době samotného policejního opatření proti účastníkům CzechTeku 2005, tak po jeho skončení, nebyla jednotná, v některých případech byla dokonce nepravdivá a zdůvodnění postupu Policie ČR se v čase vyvíjelo.“

Shrneme-li zprávu, dle ombudsmana byla koncentrace lidí nad kapacitu pronajatého pozemku a pravidelně přítomné okolnosti akce (hluk, hygienické podmínky) porušením veřejného pořádku, tj. byly dány podmínky pro jeho obnovení. Způsob, který zvolila policie pak shledává nepřiměřeným. Stanovisko ombusmana je coby objektivní a odborně kvalitně podložené povšechně akceptováno.

Zpráva Inspekce ministra vnitra si však stanovisko vykládá tak, že „zákrok byl z celkového pohledu oprávněný nicméně byly zjištěny nedostatky“. Zpráva přiznává chyby v označení policistů a nedostatečné dokumentace zákroků, naopak odmítá odpovědnost za použití zásahových výbušek za datem expirace, za dezinformace policie a zveličuje útoky na policisty ze strany účastníků.

CzechTeku resp. postupu policie vůči jeho účastníků se věnovala i v roce každoroční Zpráva o stavu lidských práv, kterou vydává jako souhrn lidskoprávních problémů, pokroku a vývoje poradní orgán vlády, Rada vlády pro lidská práva. I zde je zákrok hodnocen kriticky a citováno je stanovisko veřejného ochránce práv. (21)

Na základě doporučení veřejného ochránce práv policie učinila několik opatření do budoucna. Zřídila tzv. antikonfliktní týmy, které nyní fungují v celé policii. V březnu 2006 proběhl seminář k seznámení krajských velitelů policejních opatření s právními možnostmi Policie ČR v případech podobných akcí, což lze hodnotit velmi pozitivně, neboť nedostatek právního povědomí u je u velitelů policie i řadových policistů katastrofální. Policie rovněž avizuje prověřování „nových taktických postupů pořádkových jednotek při zákrocích proti individuálním pachatelům trestných činů uvnitř skupin dalších osob“. Dále byla přijata organizační a technická opatření mající vliv spíše na vnitřní komunikaci a akceschopnost policie.

CzechTek 2006 a dále

CzechTek 2006 se díky soukromé iniciativě a dohodou Aliance 23 s ministerstvem obrany koná ve vojenském prostoru Hradiště u Mašťova v Doupovských horách. Policie pouze řídí dopravu a do místa konaní teknivalu téměř nevstupuje.

Aliance23, která zaštítila loňský CzechTek, vyhlásila, že v pořádání nebude pokračovat. Možné dohady o letošním CzechTeku rozptýlilo v dubnu vydané prohlášení hlavních českých sound systémů, ve kterém oznámily: „Letos a s největší pravděpodobností už ani nikdy v budoucnu se žádná akce v rozsahu a pod názvem CZECHTEK neuskuteční.“ Svoje rozhodnutí zdůvodnili postupnou likvidací původních myšlenek freetekna, parazitismem subjektů nesouvisejících se scénou včetně valné většiny samotných účastníků a neschopností a neochotou respektovat elementární principy chování ve svobodném prostoru. (22)

Závěr

Ani skutečnost, že zásah na CzechTeku byl co do počtu zraněných nejvážnější střetem občanů s policií od roku 1989, nevedla k tomu, aby za tuto bezprecedentní a tragickou událost přijal někdo politickou odpovědnost. Jiří Paroubek, tehdy v premiérské funkci, dodnes zásah obhajuje či bagatelizuje.

Na vedení policie neměl zásah také žádny bezprostřední vliv. Několik týdnů po zásahu byl policejním prezidentem jmenován náměstek Vladislav Husák, jenž měl zákrok ve své kompetenci. Ten by vedl policii zřejmě dodnes, kdyby ho nedonutil odstoupit v březnu letošního roku jiné aféry.

Náměstkem pro uniformovanou policii se v lednu 2006 stává Jan Brázda, bývalý krajský náměstek pro uniformovanou policii z Plzně. Vladislav Husák si ho vybral jako svého nástupce. O Brázdovi se spekulovalo, že osobně přihlížel zásahu. Ten to jednoznačně popřel a tvrdí, že na místě vůbec nebyl a byl pouze členem koordinační skupiny. (23) Brázda je v současné době de facto šéfem policie. Po odstoupení Husáka jej vedením pověřil ministr vnitra Ivan Langer. Dalším povýšeným byl i šéf západočeské policie Antonín Moltaše. Do hodnosti generálmajora ho navrhla jako jediného krajského velitele vláda a v květnu 2006 ho jmenoval prezident Klaus (24).

Ministerstvo vnitra stále oficiálně trvá na tom, že zásah byl proveden podle platných předpisů. ((25) Zpráva o činnosti IMV při šetření zákroku Policie ČR na akci CZECHTEK 2005, Informace o příčinách, průběhu a důsledcích událostí na technoparty CzechTek 2005 ) Naposledy se tak stalo v souvislosti s případem Romany Krátké, která žádala od státu odškodnění za způsobené zranění. Její žádost ministerstvo zamítlo, poškozená se bude domáhat nápravy cestou civilní žaloby (26).

Novým impulsem do kauzy CzechTek se zdál být nástup nového ministra vnitra Ivana Langera. Ten v opozici zásah tvrdě kritizoval. Při nástupu slibil jeho prošetření. Po několika měsících, ale na jakékoli šetření rezignoval. Důkazem, že Inspekce MV i samotná policie nebyli ani ochotny akceptovat zjištění ombudsmana, jsou jejich zprávy, kterých se po několika urgencích domohla poslankyně Kateřina Jacques. Skutečností také je, že kauza CzechTek policii trvale poškodila a policie je opakovaně v médiích za zásah kritizována ještě druhým rokem od této události.

Při zhodnocení důsledků akce je třeba zdůraznit zejména dva pozitivní aspekty. Veřejnost byla jasně konfrontovaná s evidentními policejními excesy a brutalitou, jakož i s nepřesvědčivým zdůvodněním samotného zákroku. Na rozdíl akcí s podobnými znaky, kde rovněž došlo ke zneužitím pravomocí a hrubému fyzickému násilí (Street Party 1998, demonstrace při zasedání MMF a Světové banky 2000), již část veřejnosti i přes tradiční mediální manipulaci policie seznala, že jde o systémový problém policie a doufejme bude v budoucnu podporovat snahy o vyřešení problému. Na kauze CzechTek 2005 také zažila celá jedna generace resp. spíše skupina lidí iniciační konflikt s mocí, přičemž se zde plasticky projevila jak animozita státní moci k jinému, nekomerčnímu, neznámému, tak na druhé straně potenciál občanského odporu spočívající jak v možnostech dokumentace, komunikace, společné obrany a výměně informací. Jinak řečeno, CzechTek 2005 alespoň částečně přiblížil většinové společnosti postoje freetekno komunity a nastínil možnosti technologií a solidarity při obraně jakýchkoli alternativ.

Helena Svatošová

Dalibor Záhora

Foto: www.home.karneval.cz/10270239

Helena Svatošová, Dalibor Záhora