Dům na půli cesty pomáhá znevýhodněným mladistvým na Vysočině
17. 1. 2007 -, Econnect
Centrum J.J. Pestalozziho je neziskovou organizací, která dlouhodobě poskytuje vzdělávání a sociální služby znevýhodněným lidem. Své hlavní projekty realizuje v pardubickém kraji, ale především na Vysočině. Sdružení za dobu své existence, od roku 1992 již pomohlo prostřednictvím svých projektů vyřešit problémy mnoha dětem a mladým lidem. Hlavně na ně totiž směřuje svoji činnost.Jedním z projektů sdružení je Dům na půli cesty v Havlíčkově Brodě. Projekt je zajímavý již tím, že jde o první a zatím ojedinělé zařízení tohoto druhu na Vysočině vůbec. Jeho cílovou skupinu tvoří lidé ve věku 18-26 let, kteří přicházejí z dětských domovů, výchovných ústavů, nefunkčních rodin nebo z náhradní rodinné péče. Dům na půli cesty se nachází v samotném centru Havlíčkova Brodu. O jeho fungování jsme hovořili s jeho vedoucí paní Marií Švadlenovou.
Kdy vznikl Dům na půli cesty v Havlíčkově Brodě a existují podobná zařízení i jinde na Vysočině?
V roce 1995 jsme v Pardubickém kraji (Hrochův Týnec, 2 rodinné domy) uvedli v život první Dům na půli cesty v České republice. Jelikož velké procento klientů přicházelo z kraje Vysočina, vznikl v roce 2004 i Dům na půli cesty Havlíčkův Brod. V kraji Vysočina se jedná o ojedinělý projekt, podobnou službu zde nenabízí žádná jiná organizace. Existují zde jen přechodné chráněné byty pro svěřence z dětských domovů, ale jen v rámci jejich činnosti.
Jak konkrétně Dům na půli cesty vypadá a kde se nachází?
Jedná se o ubytování v bytě 3+1 na sídlišti v centru města s kapacitou 4 lůžek. Jedná se o kvalitně zařízený a prostorný byt. Strukturu bytu tvoří tři pokoje, kuchyň, sociální zařízení, balkón a sklep. Byt je v osobním vlastnictví organizace. V blízkosti bytu je k dispozici i pracovna sociální pracovnice a speciálního pedagoga.
Je v současné době plně obsazen klienty?
Kapacita zařízení je po celý rok plně obsazena a samozřejmě nedostačuje. Existuje samozřejmě dost mladých lidí, kteří by rádi našich služeb využili, avšak v současné době to není možné. Při naší stávající kapacitě bohužel ne.
Nechystáte do budoucna rozšíření jeho kapacity?
Do budoucna se plánuje rozšíření této služby zakoupením či pronájmem dalších bytů, vše samozřejmě závisí na získání dostatku finančních prostředků.
Můžete přiblížit jaká pravidla musí klienti dodržovat a jak obyčejně vypadá jejich denní režim?
Práce s klientem a průběh služby je orientován individuálně a zcela je podřízen potřebám klienta. Klient je velmi podrobně seznámen s pravidly a principy služby poskytované naším zařízením. Základní myšlenkou je dobrovolnost vstupu klienta, možnost seberealizace a svobodné volby. Hlavní náplní služby je trénink zaměřený na získávání a rozvoj psychosociálních dovedností, sociálních kompetencí a praktických dovedností (spolupráce s úřady, získávání a udržení zaměstnání, hledání bydlení, nácvik hospodaření s penězi, atd.). Vzhledem k tomu, že klientelu tvoří i matky s dětmi nebo těhotné dívky, je nabídka rozšířena i o výchovu k rodičovství.
Cílem projektu je tedy sociálně i osobnostně vyzrálý jedinec s trendem vzrůstající sociální kompetence a potažmo s větší možností plnohodnotné sociální integrace. Cíle služeb jsou součástí písemné dohody mezi klientem a Domem na půli cesty.
Denní režim je nastaven pro nezaměstnané klienty takto: klient je povinen se zaregistrovat na ÚP a pravidelně docházet na sjednané schůzky, shánět práci všemi dostupnými prostředky, účastnit se všech forem přípravy a dalších programů zařízení. Má povinnost v rámci nebo mimo rámec Domu na půli cesty odpracovat čtyři hodiny denně. Denní režim u zaměstnaných klientů a studentů je následující: pravidelná docházka do zaměstnání či školy. Klient v rámci svých možností má povinnost odpracovat v zařízení čtyři hodiny v týdnu a účastnit se všech forem programů v něm.
Sledujete další osud klientů, kteří od Vás odcházejí?
Úspěšnost v dalším životě bývalých klientů je dlouhodobě monitorována. Většina klientů nás sama kontaktuje anebo naopak Dům na půli cesty kontaktuje je. Samozřejmě se zajímáme o to, jak se jim daří, co dělají a kde bydlí.
S jakými hlavními překážkami se setkáváte při provozování Domu na půli cesty?
Jako každá nezisková organizace zápasíme s nedostatkem finančních prostředků. Dále bohužel pracujeme v podmínkách nevstřícností města Havlíčkův Brod. Opak je např. město Chrudim, které podobné projekty podporuje a to nejen finančně.
Chystáte do budoucna nějaké změny ve fungování zařízení?
Naším cílem do budoucna je rozšířit poskytované služby a navýšit kapacitu. Usilujeme o zavedení nové služby, kterou máme i v pardubickém kraji, tj. ambulantní péče při Domu na půli cesty, kterou by využívali i klienti Probační a mediační služby v Havlíčkově Brodě.
S čím jste mohly být nejvíc spokojeni v loňském roce ?
V loňském roce se nám podařilo ve velmi brzké době zajistit zaměstnání pro klienty. Navázání spolupráce s organizacemi jako je Český svaz žen, kde využíváme zdarma pro naše klienty externího psychologa.