Nejtěžší letec se možná vrátí
21.5.2007
PRAHA
Autor: Michal Štingl
Jeho tradičním místem výskytu bývalo Znojemsko. Ještě v osmdesátých letech dvacátého století tam hnízdil v počtu třiceti párů, jejich počet se však snižoval a až do roku 1996, kdy bylo zaznamenáno poslední hnízdění. Jedním z důvodů tohoto poklesu byl i provoz vojenského letiště, který byl v roce 1997 ukončen. Travní porosty však zůstaly zachované, takže podmínky jsou pro dropa momentálně přijatelnější. V loňském roce zde bylo opět pozorováno 5 jedinců dropů (3 samice a 2 samci), z nichž jedna samice dokonce vyvedla mládě. Šlo tak o první úspěšné hnízdění po deseti letech.
Na obnovení přirozených podmínek pro dropy již několik let spolupracují ministerstvo životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny, Krajský úřad Jihomoravského kraje a Česká společnost ornitologická (ČSO) – Birdlife Czech Republic. Podle Václava Zámečníka, koordinátora projektu "Ptáci v zemědělské krajině" České společnosti ornitologické, byli vždy zemědělci na Znojemsku vstřícní a měli chuť se do projektu zapojit. Současné druhy produkce jsou však pro zemědělce finančně výhodnější, takže změnu zemědělské výroby je nutné podpořit dotacemi.
Dropi potřebují nízké porosty. Vyhovuje jim hlavně vojtěžka, kde podle dřívějších průzkumů bylo až 75% hnízdišť. Naopak problémy jim působí vysoké zemědělské plodiny jako kukuřice a slunečnice. Výhodné pro dropy je také, když část plochy území jejich výskytu pokrývá takzvaný černý úhor, tedy neosetá a neobhospodařovaná plocha. Ta je pak ostatně přínosem i pro další kurovité druhy ptáků i bezobratlé živočichy. Hlavní jádro výskytu představuje 10 – 15 kilometrů čtverečních. Předpokládaná plocha obnoveného biotopu dropa na Znojemsku je kolem 1300 hektarů pro zimoviště a 1200 hektarů pro hnízdiště, která se nacházejí nedaleko od sebe.
V roce 2005 již byl zpracován projekt pro přizpůsobení podmínek k návratu dropů, který však nakonec nezískal podporu ze zdrojů Evropské unie v konkurenci slovenského projektu. Důvodem zřejmě bylo, že v České republice není pro tento druh vyhlášené chráněné území Natura 2000. Situace na Slovensku je jinak podobná - ze šedesáti párů dropa velkého klesl počet od osmdesátých let na loňské maximálně dva hnízdící páry.
V současné době se znovu mapují finanční zdroje. „Je náročné jen kvalitně zpracovat projekt a tak hledáme finance na jeho přípravu. Problematická je zejména vysoká míra koofinancování nebo bankovní záruky pro nevládní organizace. Do konce tohoto roku bychom však rádi se státní ochranou přírody projekt podali,“ říká Václav Zámečník.
Pro úspěšný návrat dropů na Znojemsko přitom hraje vysoká ochrana v sousedním Rakousku, kde jejich populace roste a odkud k nám také často zalétávají. Podle předpokladů ČSO / Birdlife Czech Republic by v případě vytvoření kvalitních podmínek mohl drop u nás trvale zahnízdit. Důležitým podpůrným krokem bude přistoupení ČR k Memorandu o porozumění ochraně a řízené péči středoevropské populace dropa velkého (Otis tarda) během letošního podzimu.