Hnutí Duha: U Valašského Meziříčí auto srazilo zřejmě vlka

11. 7. 2012 -, Econnect/Hnutí Duha

V neděli odpoledne 8. července 2012 si pan Radomír Dehner při cestě autem od Valašského Meziříčí směrem na Nový Jičín všiml na silnici ležícího zvířete vzhledu vlka. Kontaktoval proto pracovníky Hnutí DUHA, jejichž semináře o monitoringu velkých šelem se nedávno účastnil jako dobrovolník vlčích hlídek. Michal Bojda z Hnutí DUHA, který se na místo přijel podívat, potvrdil, že se s největší pravděpodobností skutečně jedná o vlka, přesněji o mladou, asi 1–2 letou vlčici, která dosud neměla mláďata. Stoprocentní jistotu může poskytnout až analýza DNA nebo měření vypreparované lebky zvířete.

Vlčice se na místo dostala pravděpodobně z okraje Moravskoslezských Beskyd – Veřovických vrchů. V údolí však narazila na frekventovanou silnici I/57, která se jí stala osudnou. Přibližně stejnými místy zřejmě prošel před dvěma měsíci také medvěd, kterého poté zachytily bezpečností kamery v muničním skladu u Hostašovic. Tyto případy naznačují, že místo je významné z hlediska migrace velkých šelem. Právě v  oblasti Veřovických vrchů byl ve studii Agentury ochrany přírody a krajiny vytipován v roce 2010 důležitý migrační koridor.

„Někomu se může zdát, že stačí vyhlásit několik chráněných území a tím je ochrana přírody zajištěna. Ve skutečnosti však nejen tato chráněná území, ale i běžnou krajinu mimo ně využívá mnoho živočichů, pro které je volný pohyb a migrace přirozeným projevem, někdy i životní nutností. A právě velké šelmy – vlk, medvěd a rys – mají jako vrcholoví predátoři velké prostorové nároky. Dlouhodobě proto nedokáží žít v prostorově omezených chráněných rezervacích a lesních komplexech na hřebenech hor, pokud nejsou tato území vzájemně propojena volnými průchody – takzvanými migračními koridory,“ uvedl Miroslav Kutal, koordinátor projektu na ochranu velkých šelem Hnutí DUHA Olomouc.

Pro zajištění přirozených potřeb těchto zvířat přitom existují rozumná řešení problému a v zahraničí se i běžně využívají. Hnutí DUHA proto prosazuje, aby nové silnice a dálnice byly budovány jen v případě jednoznačně prokázané potřeby a s opatřeními, které budou střety s divokými zvířaty eliminovat. I pro řidiče se tak silniční doprava stane bezpečnější. „Je to neuvěřitelná a smutná náhoda a zároveň škoda, že za poslední dva roky našeho monitoringu je téměř jediným věrohodným důkazem o přítomnosti vlků v Beskydech právě tato sražená vlčice. Snad bude alespoň možné pomocí genetické analýzy z odebraných vzorků zjistit, odkud k nám vlk přišel. Ke srovnání máme totiž vzorky DNA od vlků z kysucké oblasti na slovensko-polské hranici, kam v zimě jezdili naši terénní pracovníci v rámci česko-slovenské spolupráce na monitoringu velkých šelem v příhraniční oblasti,“ doplnil podrobnosti Michal Bojda.

Tělo sraženého vlka bylo odvezeno přivolanými pracovníky Správy CHKO Beskydy k pitvě na Ústav biologie obratlovců Akademie věd ČR. Bylo shledáno, že šelma o hmotnosti 31 kg utrpěla rozsáhlé vnitřní zranění, způsobené pravděpodobně nákladním automobilem. V obsahu žaludku byly nalezeny zbytky srnce. Dana Bartošová, zooložka Správy CHKO Beskydy k nálezu sdělila: „Nalezené mrtvé zvíře vizuálně odpovídá vlkovi, stoprocentní jistotu však může dát až výsledek odborné analýzy. V každém případě je třeba poděkovat členům Hnutí DUHA za všímavost, pohotovost a spolupráci se Správou CHKO Beskydy. Ihned po obdržení zprávy od Michala Bojdy vyzvedli pracovníci Správy CHKO Beskydy kadáver z místa nehody, zdokumentovali ho a předal prof. Koubkovi z Ústavu biologie obratlovců v Brně k odbornému vyšetření.

Vlci jsou trvalou součástí fauny  CHKO Beskydy už téměř 20 let - jejich přirozený návrat byl potvrzen v roce 1994. Od r. 2004 je CHKO Beskydy evropsky významnou lokalitou velkých šelem (rysa, vlka a medvěda). Malé populace šelem na tomto okraji Západních Karpat na Moravě jsou však velmi zranitelné a ztráta každého jedince je významná a citelná. Pro zachování chráněných šelem na území ČR je nezbytná důsledná ochrana jednotlivých šelem (zamezení pytláctví), ochrana jejich biotopu a migračních koridorů. Na úsecích silnic protínajících migrační cesty velkých savců je pak nutné kvůli bezpečnosti dopravy a ochraně migrujících zvířat omezit rychlost dopravního provozu v nočních hodinách. “

DISKUSE - KOMENTÁŘE: