Ojedinělý výzkum ukazuje stinné stránky manuální práce z domova
12. 8. 2010 -, Econnect/EKS
Evropská kontaktní skupina (EKS) zveřejnila kvalitativní sondu, která se zaměřila na opomíjený jev nekvalifikované práce z domova. Její výsledky shrnuje publikace "Fenomén manuální práce z domova v České republice".V diskusích o slaďování práce a rodinného života se práce z domova často zmiňuje. Málokdy je však míněna práce nekvalifikovaná, spočívající zejména v kompletaci různých výrobků. Právě této formě práce se zveřejněný výzkum věnuje. Publikace analyzuje pracovní podmínky celkem patnácti osob pracujících z domova.
Z šetření vyplývá, že k práci z domova vede respondenty a respondentky především finanční nutnost, určitou roli ale hraje i potřeba seberealizace. Paradoxem je velmi nízké finanční ohodnocení tohoto typu práce. Při přepočtu na hodinovou mzdu se odměna většiny dotazovaných osob pohybuje pod hranicí minimální mzdy. "Radši bych to nepřepočítávala," uvádí k tomu jedna z respondentek, "protože když si to pak spočítám, tak budu akorát zbytečně
naštvaná."
Manuální práce z domova probíhá často za poměrně nevýhodných podmínek. Pracovní smlouva je spíše výjimkou, častější je práce na dohody, zejména dohodu o provedení práce, která nezakládá platby na sociálním ani zdravotním pojištění. Objevují se i případy, kdy je práce vykonávaná "na černo". Charakteristická je také vysoká míra nárazovosti.
Manuální práce z domova je však pro mnohé často jedinou možností, jak si přivydělat, ať už s ohledem na vysokou nezaměstnanost v regionu, zdravotní omezení či nutnost setrvat v domácnosti například kvůli péči o dítě. "Pracovní doba jak chci a kdy chci mi vyhovuje. Můžu si odejít, kdy chci, nakoupit, všechno si vyřídit a udělat," shrnuje největší výhody respondentka Anna.
Evropská kontaktní skupina je nezisková organizace, která prosazuje rovné příležitosti mezi muži a ženami, bojuje proti rasismu a diskriminaci cizinek a cizinců a snaží se měnit zažité genderové stereotypy a předsudky v Česku i v Evropě.