Auto*Mat již po čtvrté nabízí město bez aut
11. 9. 2006 - Hugo Charvát, Ekolist
-foto-
Smetanovo nábřeží bude uzavřené od sobotního večera 18,00 až do nedělního odpoledne v 16,00 v úseku od Národního divadla až na Palachovo náměstí a dále až k Novotného lávce. „Po tuto dobu se přemění nábřeží na to, čím by mohly být, tedy příjemným boulevardem pro pěší plným kavárniček s kulturním programem,“ říká Šárka Havlíčková z Divadlo Alfred ve dvoře. Podle ní by se tím měla vrátit této lokalitě její původní funkce výkladní skříně města s pohledem na Petřín a Pražský hrad. Hlavním motivem nedělního rána bude snídaně na nábřeží, kdy celá řada pražských kaváren připraví snídaňové menu, ale zároveň bude možné, aby si lidé sami připravili piknik, pro který zde bude vyhrazené místo. Vedle toho bude probíhat program pro děti, cyklozóna, kde bude možné nechat si opravit kolo nebo se připojit k iniciativě Růžové kolo a řada happeningů a divadelních představení. Zelený kruh pořádá na Smetanově nábřeží Festival životního prostředí. Další akce budou probíhat přes celý týden až do pátku 22. září. Detailní informace o programu jsou na stránkách auto-mat.cz nebo alfredvedvore.cz.
Každoročně se slaví 22. září v celé řadě měst celého světa jako Den bez aut. Od roku 1998 se v rámci Evropské unie oslavuje Evropský den bez aut. Zároveň v týdnu od 16. do 22. září probíhá Evropský týden mobility. V Praze se Den bez aut slaví již po čtvrté a jako všude jinde chce upozornit na přijatelnější způsoby dopravy a podpořit omezování městského automobilismu. Pokaždé se tak dělo v režii projektu Auto*Mat, který podle Martina Marečka vznikl jako přirozená reakce na problémy dopravy v hlavním městě, které je přátelské k automobilům, ale ne k rodičům s kočárky, lidem na vozíčku nebo cyklistům. „Nechceme to řešit tak, že si koupíme dvě auta na rodinu a odstěhujeme se do satelitního městečka za Prahu,“ vysvětluje Mareček. První ročník Dne bez aut probíhal na Václavském náměstí, další se přesunuly na Smetanovo nábřeží, tedy vždy na místech, která by podle organizátorů mohla být do budoucna zcela bez automobilové dopravy.
„Akce by měla upozornit právě na ta místa ve městě, která by se v budoucnu měla stát pěší zónou,“ říká další z organizátorů Daniel Mourek z programu Zelené stezky Greenways nadace Partnerství. Podle organizátorů z nevládních organizací se sice dosud nepodařilo uzavřít část metropole automobilové dopravě během normálního pracovního dne, na druhou stranu letos se podařilo prodloužit uzavírku nábřeží z jednoho dne na dva. „Že by se město uzavřelo zcela a kromě policistů, záchranky nebo veřejné dopravy nikdo nevyjel, jako je to například v kolumbijské Bogotě, se asi v Praze nikdy nenastane,“ říká Dan Mourek.
Při zdi se drží lidé z Auto*Matu i při odhadech účasti na závěrečné cyklojízdě. „Rádi bychom, aby tam bylo více než tisíc cyklistů,“ říká Martin Mareček. Do budoucna by měla být vysněným cílem Budapešť, kde na podobnou akci přijde 20 000 až 30 000 cyklistů. Tam však jízdy organizují kurýři, kteří jezdí po městě na kole, zatímco v Praze kurýrní firmy o spolupráci s nevládkami nestojí.
Pokrok o milimetrové krůčky
Aktivita Auto*Matu tedy za poslední čtyři roky slaví poměrně velký úspěch, na začátku byl postoj Prahy zcela negativní, město dlouho zcela odmítalo podepsat Chartu, kterou by se ke Dni bez aut a Evropskému týdnu mobility připojilo. „Magistrát nám sdělil, že nehodlá omezovat žádného motoristu. Dnes se uvažuje o různých regulačních opatřeních, omezování dopravy už není sprosté slovo,“ říká Martin Mareček. Podle Auto*Matu město reaguje na aktivitu lidí: když šlo o hrstku jedinců, byla odezva negativní, v současnosti díky řadě neziskových organizací Praha reaguje daleko vstřícněji.
Hlavní město Praha má koncepci rozvoje cyklistiky z roku 1993, kde je v "Základním systému cyklistických tras" zakresleno 440 kilometrů stezek. Ve většině případů se ale jedná o cyklotrasy, které nejsou oddělené od automobilové dopravy. Skutečných stezek má Praha kolem 90 kilometrů, jenže naprostá většina jich je vedena po společných chodnících. Neřeší se také problémy dopravy na kolech v návaznosti s příměstskými vlaky, parkováním nebo přechody pro chodce kombinované s přejezdy pro cyklisty. Prosadit tyto věci na území hlavního města je prý skutečný problém. Politická vůle třeba může být, ale ještě se nemusí zcela projevit v tom, jak se dopravní řešení realizují v praxi. „Většina měst Evropy se dnes snaží cestu automobilem do centra řidičům znepříjemňovat,“ říká Daniel Mourek. „Města jsou vybavena komfortní veřejnou dopravou a radnice si ani nepřejí, aby jí auta konkurovala. V tom je Praha skutečně pozadu“. Vítězstvím bylo, když se podařilo prosadit, aby na magistrátu seděl člověk, který se cyklistikou zabývá v rámci své pracovní činnosti. „Praha má svého cyklo-koordinátra, jenže jak se ukazuje, ani tento člověk nemusí být schopen prosadit nejlepší dopravní řešení,“ uzavírá Dan Mourek.
(Článek jsme převzali se svolením redakce on-line deníku EkoList po drátě. Ukázkový výtisk tištěné verze časopisu si můžete objednat zde.)