Nová kampaň zahájena: Evropská investiční banka musí vyčistit své půjčky

3. 6. 2004 -, Hnutí DUHA / Econnect

Česká republika by se jako jeden z nových akcionářů Evropské investiční banky (EIB) měla postarat, aby tajemná mamutí instituce svými penězi nepodporovala globální znečištění, korupci ve třetím světě nebo devastaci domovů lidí v chudých zemích. V Lucemburku to u příležitosti výročního zasedání banky žádá koalice evropských ekologických organizací, mezi kterými je např. CEE Bankwatch Network (jejímž členem je i Hnutí DUHA), Friends of the Earth International či Campagna per la Riforma della Banca Mondiale. Koalice včera zahájila novou kampaň s názvem "Public Funds for Public Benefit: Making the European Investment Bank support people and the environment" a zveřejnila koncepci reformy EIB, kterou bude prosazovat.

EIB je instituce velikostí srovnatelná se Světovou bankou, ale podstatně méně známá. Kritici také upozorňují, že oproti Světové bance je podstatně neprůhlednější a na rozdíl od ní nemá prakticky žádná ekologická a sociální kritéria pro své půjčky. Každoročně poskytuje zhruba 40 miliard euro na projekty v zemích EU i ve třetím světě. V posledních letech financovala například kontroverzní kyanidovou těžbu zlata, která devastuje pacifický ostrov Lihir; výstavbu ropovodu Čad-Kamerun, spojenou s drastickým porušováním lidských práv; nebo stavbu přehrad v jihoafrickém království Lesotho, doprovázenou korupčními skandály a střelbou do protestujících zaměstnanců.

Půjčky od EIB využívá také ČR - především na stavbu některých úseků dálnic a silnic. EIB se podílí na financování dvou zbývajících kontroverzních úseků dálnice D8 - přes České středohoří a Krušné hory. Půjčka byla také nedávno parlamentem schválena na stavbu jihozápadní části silničního okruhu kolem Prahy. S využitím financování z EIB se počítá také při stavbě městského okruhu, který kritizuje Koalice SOS Praha.

Ekologické organizace prosazují, aby EIB přinejmenším začala respektovat pravidla Evropské unie, která ji zřídila. Musí také:
· vypracovat politiku svého podnikání v rozvojovém světě zaměřenou na humanitární pomoc podle schválených priorit EU a OSN, nikoli na komerční projekty;
· přestat financovat projekty, které zvyšují znečištění - například by neměla svými penězi pomáhat ve výstavbě dalších uhelných elektráren či těžbě ropy;
· stanovit ekologická kritéria pro půjčky v jednotlivých sektorech, jako je doprava, energetika, lesnictví nebo odpady;
· přestat utajovat informace o svých projektech a programech, takže bude s veřejnými prostředky nakládat transparentně;
· stanovit pravidla, která zabrání korupci při uskutečňování projektů, například vyloučí z dalších zakázek firmy usvědčené z uplácení;
· dát právo vyjádřit se k projektům lidem, kterých se budou bezprostředně týkat - například obyvatelům obcí vystěhovaných přehradami nebo sousedících s novými doly.

Zástupcem české vlády v EIB je náměstek ministra financí Zdeněk Hrubý. Viceprezidentem banky - tedy členem managementu, nikoli českým reprezentantem - se čerstvě stává Ivan Pilip.

"Evropská investiční banka vypadá zhruba jako Světová banka před dvaceti lety. Je to uzavřená instituce, která utajuje informace před veřejností a peníze daňových poplatníků půjčuje na projekty s často vážnými ekologickými i sociálními důsledky. Především nátlak amerického Kongresu donutil Světovou banku, aby udělala jakýs takýs pokrok. Odpovědností evropských vlád včetně českého ministerstva financí je přimět EIB k témuž. Minimálně musí zavést základní ekologické a sociální standardy pro své projekty, být podstatně transparentnější a pokud chce podnikat v rozvojovém světě, musí k tomu mít mandát zohledňující cíle OSN a závazky EU pro boj s chudobou," říká Pavel Přibyl z Hnutí Duha a národní koordinátor pro CEE Bankwatch Network.

DISKUSE - KOMENTÁŘE: