Výstava Vykřičení připomněla neonacistické aktivity

9. 5. 2006 - Jiří Salik Sláma

-Miroslav Mareš a Anna Šabatová/Foto Jiří Salik Sláma-

Fotograf Roman Franc se pustil před časem do pozitivní aktivity. Rozhodl se, že sérii fotografií neonacistů z brněnského Prvního máje 2005 zveřejní a vystaví. Sám autor nebere svou aktivitu jako antifašistickou, ale pouze v rámci svých školních povinností. Stejným způsobem koncipoval i svou výstavu – žádná radikalita, žádné násilí, na předním místě je umělecký záměr.

Pro připomenutí situace: Prvního máje 2005 proběhl pochod neonacistů Brnem, nahlášený jako „pochod studentské mládeže“ Martinem Kratochvílem. Ke svému překvapení pak radnice městské části Brno střed zjistila, že pochod pořádá neregistrovaná militantní organizace Národní odpor. Radnice zastupovaná Radovanem Novotným však neměla zájem situaci nijak řešit a naopak se soustředila na šikanování účastníků paralelně probíhajícího Protestfestu.

V průběhu akce, na které zazněly otevřeně neonacistické projevy (o kterých R. Novotný alibisticky tvrdí, že je neslyšel) se pokusila skupinka antifašistů složených z členů nevládních organizací, Strany zelených a anarchistů proti neonacistům symbolicky vystoupit, ale byli vytlačeni policií. Na pozdější stížnosti aktivistů zareagovala radnice tak, jak jsme od státních úředníků zvyklí a „kverulanti“ dostali ještě navíc pokutu. Anarchistická demonstrace, která měla odstartovat z pisáreckého parku byla pro jistotu rozpuštěna, neboť vrchní policista Vaněk vzkázal účastníkům, že je policisté dobře znají a pokud se ukáží ve městě, nechá je zatknout.

Letos se neonacisté přesunuli do Prahy, a tak jejich minulou akci připomněla výstava Vykřičení. Doprovodný program zahrnoval veřejnou diskusi na téma neonacismu. Diskutovat přišel Miroslav Mareš z Fakulty sociálních studií MU, znalec politického radikalismu a Anna Šabatová z kanceláře ombudsmana, která se dlouhodobě zabývá obhajobou lidských práv.

Po úvodním slovu M. Mareše, vysvětlujícím definice „extremismu“ (uvozovky jsou kvůli vágním a nejednotným definicím tohoto pojmu, který bývá často zneužíván státem k nálepkování politických oponentů) se rozběhla následná dvouhodinová diskuse. Dotazy padaly hlavně na téma právních aspektů neonacistické demonstrace, zda má radnice možnost zrušit shromáždění, na kterém je otevřeně propagován neonacismus. To že akce proběhla podle klasického scénáře, kdy byl neonacistům povolen pochod městem a policie dokonce přihlížela napadení tří lidí v centru města může překvapit pouze neznalé situace, nebo velké idealisty.

Dlouhodobá policejní strategie je totiž založena na nepsané dohodě s neonacisty – my vás necháme v klidu pořádat koncerty a demonstrace, jen občas na oko něco zrušíme nebo někoho na chvilku předvedeme a vy budete spolupracovat, nebudete na nás útočit, jen když vaše aktivity přesáhnou určitý rámec, tak pár z vás exemplárně potrestáme. Většina neonacistů na tento vztah přistoupila a i když mnozí z nich nosí oblečení s nápisem A.C.A.B. (all cops are bastards) v policii nevidí primárního nepřítele, což je také způsobeno sympatiemi, které k ultrapravici chová část ozbrojených složek (nejen našeho) státu.

V den diskuse zbýval do letošního prvního máje ještě týden, ale prognóza byla od většiny účastníků jednotná – bude to jako vždycky. A měli pravdu.

Autor je externí spolupracovník Econnectu.

DISKUSE - KOMENTÁŘE:

10. 8. 2008

TotižDISIDENT