Čína podporuje soukromé podnikání, lidská práva zanedbává
25. 3. 2004 -, BBC
Čína mění svou ústavu, poprvé v historii této země zajištuje právo na soukromé vlastnictví. Západnímu světu možná ani nepřijde na mysl, že by mohlo být něco zvláštního na soukromém majetku. Ale ještě před patnácti lety patřilo i v Československu - podle komunistické ideologie - všechno všem.
V Číně panuje podobná situace dodnes. Proto si čínská podnikatelská sféra váží změny ústavy, která právo na soukromé vlastnictví zaručuje.
Podnikání táhne ekonomiku
V některých částech Číny se soukromé podnikání stalo hlavním tahounem ekonomiky a díky ústavním změnám by se mohly hospodářsky zvednout i další provincie. Východočínské město Wen-Čou je co do podnikání jedním z nejrušnějších v zemi. Jeho ekonomika je založena na tržních principech mnohem více než kdekoliv jinde v Číně. Nestátních, tedy soukromých podnikatelů je tu až devadesát procent.
V továrně Tchung Fong se testují desetitisíce zapalovačů, které podnik denně vyrobí. Generální manažer Li Čung-ťiang je prakticky k nerozeznání od někdejšího čínského vůdce Teng Siao-pchinga. Zeď má polepenou plákaty z filmů, kde hrál jako jeho dvojník po boku Velkého Maa.
Li vzpomíná na Tengovu klíčovou roli při rozjezdu tržní ekonomiky 'po čínsku' počátkem devadesátých let. Ústavní ochrana, kterou soukromé vlastnictví nyní dostalo, je podle něj dalším historickým předělem. "Je to očividné - před tím, než ekonomická reforma začala, si nikdo nemohl být jist, že vedení země náhle nezmění svůj pohled na soukromý majetek."
"Zákonná ochrana nyní podnikatelům přinese mnohem více klidu - jako Tengova proslulá cesta po jižní Číně v roce 1992, která masivně povzbudila zdejší soukromé podnikatele."
Naučit se myslet
Wen-Čouané ale svůj úspěch nijak nesnižují. Místní profesor ekonomie Čang-i-li si myslí, že další čínské provincie se mohou od města mnoho naučit tomu, jak podnikat, obchodovat a pomohou jim k tomu i ústavní změny. "Myslím, že nejprve je třeba, aby se lidé naučili jinak myslet. Je čas na nové podnikatelské nápady, na to, vybudovat nové továrny, které přinesou peníze. Většina Číňanů ale tyto zkušenosti nemá. Určitě jim pomůže, když budou příklad Wen-Čounu následovat," říká tento profesor ekonomie.
Ale ne každý nad ústavní změnou jásá. Jedna vlivná podnikatelská asociace uvedla, že mnohem důležitější je vytvořit pro vznik soukromých firem podmínky. Profesor Čou Tun- Žen, který v Šanghaji přednáší o čínských ekonomických reformách, souhlasí. "Naplnění ústavních změn zabere spoustu času. Chystá se návrh mnohem podrobnějších pravidel, která zajistí, aby článek ústavy skutečně fungoval," vysvětluje.
Podnikatelé nežijí v bavlnce
Pro soukromé podnikatele ale i nadále získávají úvěry obtížněji než státní podniky. Čou podle svých slov hovořil s mnoha bankovními manažery v Číně a všichni potvrzují, že se soukromým sektorem jsou spojeny určité předsudky. "Největší znepokojení budí jejich úvěrová minulost - soukromý sektor totiž dosud příliš nevynikal ve splácení půjček," říká profesor Čou Tun- Žen.
Na předměstí Wen-Čounu, města s mnoha továrnami, postává skupina dělníků, kteří právě přijeli, aby si tu našli práci. Zatím neměli štěstí. A i když si práci nakonec najdou, budou muset dlouhá léta dřít do úmoru, než si budou moci splnit své sny a touhy. Čínští dělníci, kteří sem přijeli za prací, vědí, že budou muset několik let pracovat, aby se mohli vrátit do své rodné vesnice, postavit si dům a založit rodinu.
Změna ústavy, která podporuje soukromé podnikání k vytvoření nových pracovních příležitostí, jim ale možná nepřímo pomůže splnit tyto hlavní životní cíle snadněji a ochrání plody jejich práce. Je však stále znát, jak je tato vize na hony vzdálená jejich současným každodenním starostem.
Podnikání a lidská práva
Podle sinoložky Olgy Lomové je Čína příkladem země, kde soukromé vlastnictví existuje v symbióze s potlačováním lidských práv. "Soukromé vlastnictví v Číne existuje de facto už deset let, ten dodatek ústavy to už jen písemně stvrzuje," vysvětluje Lomová.
Navíc jsou velkými soukromými vlastníky často význační funkcionáři komunistické strany, čímž se propojuje moc politická a hospodářská. "Komunistická ideologie v čínském podání se stává ideologií divokého kapitalismu, který brání snahám lidí po emancipaci a zajištění důstojné existence," říká sinoložka Olga Lomová.