Kjótský protokol vstupuje v platnost - úmluva, která má zastavit klimatické změny
16. 2. 2005 -, Econnect
Kjótský protokol, který vstoupil dnes v platnost, nastartuje rozvoj moderních čistých technologií a sníží plýtvání energií. Samotná smlouva ovšem představuje sice důležitý, ale pouze první krok ke snížení znečištění přispívajícího ke globálním změnám podnebí, varovaly ekologické organizace.
“Na tento den se budeme jednou dívat jako na velký mezník v historii, kdy se lidstvo postavilo tváří v tvář realitě a chopilo se svých povinností. Průmyslová revoluce 20. století poháněná fosilním palivem měla katastrofický dopad na naší planetu. Musíme se nyní snažit o energetickou revoluci pro 21. století, která by se svým rozsahem vyrovnala oné průmyslové,” řekl ředitel Greenpeace ČR Jiří Tutter.
Greenpeace ČR se připojilo k celosvětovým oslavám uvedení Kjótského protokolu v platnost a připomenulo tuto událost také v Praze velkoplošným transparentem na průčelí budovy Národního muzea. Největší akce připravili aktivisté Greenpeace v místě, kde byla mezinárodní smlouva podepsána – v japonském městě Kjóto.
Kjótský protokol, je pro politiky i průmysl důležitým signálem, že za znečišťování životního prostředí bude třeba nadále platit, a že tedy bude výhodné investovat do čistších technologií. Trvalo více než deset let, než se podařilo zrealizovat tuto dohodu, která však představuje pouze první krok ke globálnímu snížení emisí skleníkových plynů ohrožujících klimatickou stabilitu Země.
Mezitím se již ukázalo, že potřeba snižování emisí bude ještě daleko větší, než předpokládá Kjótský protokol. Podle posledních závěrů mezinárodní vědecké komunity bude třeba snížit emise do roku 2020 o nejméně 30% na hlavu oproti úrovni z roku 1990, což by mělo zaručit zvýšení teploty v následujících desetiletích nanejvýš o 2º C. Překročení této hranice by se pro lidstvo mohlo stát osudným, protože by mohlo mít katastrofické následky.
Podle Hnutí Duha bude Kjótský protokol také představovat impuls k vývoji dalších perspektivních inovací, například fotovoltaických panelů (výroba elektřiny ze sluneční energie) a vodíkových motorů. Prvními vlaštovkami tohoto trendu jsou například boom obnovitelných zdrojů energie v evropských zemích nebo zájem velkých nadnárodních korporací o investice do těchto odvětví.
„Kjótský protokol má mimořádný význam hlavně jako precedent a první krok – první právně závazná globální dohoda o snižování exhalací oxidu uhličitého. Česká republika patří se dvanácti tunami na obyvatele mezi nejhorší znečišťovatele v Evropě a vůbec na světě. Teď záleží na českých politických špičkách a domácím průmyslu, zda naskočí na rozjíždějící vlak moderních technologií, zvýší konkurenceschopnost a vytvoří nová pracovní místa, nebo budou nadále sázet na udržování obstarožních uhelných a ropných dinosaurů při životě,“ řekl Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha.
V České republice je energetický průmysl odpovědný za 42 % emisí CO2. Spotřeba primárních energetických zdrojů na jednotku hrubého domácího produktu je v ČR 2,3 krát vyšší než hodnota zemí EU. Vysoce nevyužitý potenciál úspor a snížení energetické náročnosti přímo vyzývá k dosažení mezinárodně stanovených cílů snižování emisí. Podle Greenpeace je zásadně důležité, aby také ČR začala využívat nové metody získávání energie z čistých obnovitelných zdrojů, které jsou ekonomicky přínosné, podpoří rozvoj venkova a poskytnou nové pracovní příležitosti.
Ekologická organizace Friends of The Earth považuje Kjótský protokol za první krok směrem k redukci skleníkových plynů. „Svět okolo nás se prudce mění a bohaté krajiny by měli začít jednat dřív, než bude pozdě. Spojené státy, ktoré jsou největším znečišťovatelem, by se do tohoto úsilí měli zapojit,“ říká Catherine Pearcová z Friends of The Earth.
Organizaci zklamal postoj EU, která v nedávno přijaté strategii doporučila členským státům, aby snížení emisí plánovaly zatím pouze do roku 2012. Podle Friends of The Earth tím EU ustoupila z pozice lídra v procesu boje proti skleníkovým plynům.
„EU uznala, že důsledky klimatických změn budou stát daleko víc, než úsilí o jejich zmírnění. V nové strategii však spíše čeká, dokud se dopředu nepohnou další strany, čímž přestává být lídrem v tomto úsilí. Jde o úder do tváře obyvatelům rozvojových krajin, které už dnes trpí suchem, povodněmi, sesuvy půdy, ke kterým vedou klimatické změny způsobené také znečišťováním ze strany průmyslových zemí,“ říká Jan Kowalzig z programu boje proti klimatickým změnám Friends of The Earth.
EU by podle Friends of The Earth měla využít svoji ekonomickou sílu a technologické možnosti na to, aby vedla úsilí o redukci emisí. Společná snaha průmyslových zemí v čele s EU může do roku 2050 vést k omezení tvorby emisí až o 80 %.