Ekologické bydlení může být i ekonomické
22. 3. 2005 - Mikuláš Kroupa, BBC
Kdyby obyvatelé České republiky věděli, že se dá žádat o dotace ze Státního fondu životního prostředí třeba na instalaci solárních panelů, nebo se zajímali o to, jak fungují kotle na spalování biomasy, zřejmě by začali o nízkoenergetických domech nebo bytech více uvažovat. Značná část veřejnosti ale o těchto možnostech nemá příliš velké povědomí.
"Přetrvává názor, že ekologické investice jsou dobré, ale že na ně ještě nemáme," říká náměstek ministra životního prostředí Ladislav Miko. Podle něj je financování vážný problém, ale někdy jde o předsudek, zejména v investicích do úspor energie. V konečném účtu je pak podle náměstka Miky řešení levnější.
Moderní bydlení ve starém domě
Ekolog z hnutí Duha Karel Polanecký si zařídil vlastní nízkoenergetické bydlení ve starém domě z 18. století. "V domě se využívají dvě bytové jednotky, v přízemí je hliněná pec na dřevo, nahoře se topí kotlem na dřevo," popisuje Polanecký.
K ohřevu vody používá moderní solární systém, ke snížení spotřeby a izolaci pecí slouží sláma. Solární panely stály 105 000 Kč, sláma přijde podle Polaneckého na 15 Kč za balík, za pec dali 40 tisíc korun. "Bydlíme u lesů, není takový problém sehnat metr kubický dřeva za 400 až 500 Kč," tvrdí ekolog.
Není místo
Zákon o obnovitelných zdrojích energie, který zatím schválila Poslanecká sněmovna, kromě jiného garantuje těm, kteří postaví malou vodní nebo větrnou elektrárnu, odběr elektřiny za pevné výkupní ceny po dobu 15 let. Vodních elektráren ale zřejmě mnoho nepřibude. V České republice jich jsou stovky a zabraly už téměř všechny vhodné vodní toky.
Naopak větrné elektrárny v podobě vysokých větrníků se budou po Česku stavět poměrně hojně - tedy pokud obyvatelé těch obcí, které leží "na větrných hůrkách" budou souhlasit. Ekologové očekávají také velký zájem o solární panely. Jde podle nich prý jen o to vysvětlit Čechům, že ten, kdo si postaví větrnou elektrárnu na vhodném místě, nebo nainstaluje solární panely, ušetří jak své peníze, tak přírodu.
Za kolik?
Luděk Frkal ze zlínského občanského sdružení Zelené bydlení, které se projekty ekologického bydlení zabývá, tvrdí, že nízkoenergetický dům není o moc dražší než dům klasický: "Tzv. pasivní domy, kde je spotřeba energie na úrovni 20 procent, obvykle stojí asi o 10 procent víc než stejný dům klasický." Ohledně solárních panelů je podle Frkala dnes technologie tak daleko, že je jedno, zda používáte solární systém na Sicílii nebo ve Švédsku. Kolektory jsou totiž málo závislé na intenzitě slunečního záření.
Pokud máte solární systém jen na ohřev teplé vody, třeba i v zahradním bazénu, lze požádat o dotaci ve výši 30 procent pořizovacích nákladů až do částky sto tisíc korun. Pokud se touto formou vytápí celý dům, můžete po úřadech chtít až 50 procent nákladů, rovněž do sto tisíc.
Problémem ale podle Luďka Frkala představuje fakt, že na rozdíl od Německa či Rakouska, je třeba si nejdřív systém zaplatit a nainstalovat a teprve pak žádat o dotaci Státní fond životního prostředí. Investice se podle odhadu ekologa vrátí do roka či osmnácti měsíců.
Šetřit lze i v paneláku
Úspory energie lze podle odborníků na obnovitelné zdroje docílit bez jakýchkoliv nákladů i v panelovém domě. "Můžete šetřit vodou, hodně pomáhá výměna starých elektrospotřebičů, praček a ledniček za nové," říká Frkal.
Spotřeba dnešních zařízení je totiž podle něj poloviční oproti výrobkům před deseti lety. "Prakticky bez vynaložení koruny může každý z nás ušetřit až 30 procent nákladů," konstatuje Luděk Frkal z Občanského sdružení Zelené bydlení.
Unavuje
vás tvorba www stránek v HTML? 
vytisknout