Pouze text - only text Econnect Zpravodajství Informační servis pro NNO
- Kalendář akcí | Práce v NNO | Katalog odkazů | Občan TOPlist
- -
Pouze text - only text
logo Econnectu Zpravodajství
pro registrované uživatele pro novináře pouze text English
-
- - - - - - - - -
- -
-
Zpravodajství ze VŠECH oblastí Životní prostředí Lidská práva Sociální oblast Gender Regionální rozvoj Kultura Občanský sektor Internet
- -
Zpravodajství - občanský sektor
zpravodajstvi.ecn.cz > zpravodajství > zprávy
-
-

 zprávy

 komentáře

 tiskové zprávy

 témata

 multimedia

Zpráva vlády o stavu lidských práv v ČR v roce 2001

2. 5. 2002 - PRAHA [Econnect]

Vláda ČR zveřejnila výroční Zprávu o stavu lidských práv v České republice (dále jen Zpráva). Od roku 1998 ji každoročně vypracovává vládní zmocněnec pro lidská práva ve spolupráci s Radou vlády pro lidská práva, Radou vlády pro národnostní menšiny, Radou pro záležitosti romské komunity a Radou pro rovné příležitosti žen a mužů. Hlavním cílem Zprávy je popsat aktuální stav lidských práv v ČR zejména ve vztahu k mezinárodním smlouvám, které ČR ratifikovala.

Zpráva hodnotí dodržování lidských práv v 10 kategoriích:

1) základní práva (majetková, osobnostní, svoboda pohybu, vyznání, ochrana osobních údajů) 2) politická práva (svoboda projevu, právo shromažďovací, účast na veřejném životě) 3) soudní ochrana a soudnictví 4) situace ve vězeňství 5) hospodářská, sociální a kulturní práva (zaměstnání, životní minimum, sociální dávky, právo na stávku, zdravotní péče, bydlení) 6) diskriminace (v armádě, ve službách, rovné příležitosti žen a mužů, násilí na ženách, rasově motivovaná trestná činnost) 7) práva dětí 8) práva menšin 9) práva cizinců 10) práva uprchlíků

Právě posledně jmenovaná kapitola, tedy práva uprchlíků, byla v poslední době předmětem mnohých diskusí. 1.února 2002 totiž vstoupila v platnost novela azylového zákona č.325/1999Sb. Některými jejími spornými pasážemi se zabývá také výroční Zpráva.

Práva uprchlíků – novela azylového zákona

V roce 2001 požádalo v České republice o azyl 18 096 osob, což je více než dvojnásobný počet oproti předchozímu roku. Vyhověno bylo však jen 83 žádostem, což je o 50 méně než v roce 2000. Novela azylového zákona by měla drastický nárůst žádostí zastavit. Podle autorů výročního hodnocení stavu lidských práv však není ani po jejím přijetí problém uprchlíků dostatečně vyřešen.

Podle Zprávy bylo přijetí novely za stávající situace nezbytné, obsahuje však řadu nedostatků. Žadatelé o azyl nemohou oproti dřívějšku po dobu jednoho roku od podání žádosti pracovat. Měl by se tak výrazně omezit počet lidí, kteří zneužívali azylové řízení pouze pro legalizaci svého pracovního pobytu. Autoři Zprávy však očekávají, že opatření bude mít spíše negativní efekt v podobě nárůstu počtu nelegálních pracovníků a obtížnější integrace uznaných uprchlíků do společnosti.

Některá opatření považují autoři Zprávy dokonce za neslučitelná se závazky plynoucími z Úmluvy OSN o právním postavení uprchlíků (č.208/1993 Sb.). Jedná se zejména o ustanovení, podle něhož smí cizinec znovu žádat o udělení azylu nejdříve dva roky od zamítnutí jeho předchozí žádosti. V rozporu s Úmluvou je také ustanovení o zániku oprávnění cizince požádat o azyl uplynutím sedmi dnů ode dne, kdy byl policií o této možnosti informován.

Za nejspornější opatření označuje Zpráva způsob, jakým bylo zajištěno přezkoumání rozhodnutí o udělení či neudělení azylu nezávislým orgánem. Nejenže nebude umožněn plný soudní přezkum, ale de facto se bude o meritu věci rozhodovat jen v jedné instanci. Opravný soud totiž bude posuzovat jen zákonnost rozhodnutí.

Azylová praxe v roce 2001

Stejně jako v předchozím roce, ani v roce 2001 nebyly žadatelům bydlícím mimo azylová zařízení včas vypláceny finanční příspěvky. Nevládní organizace zaznamenaly případy, kdy žadatelé nedostali příspěvek šest až sedm měsíců. Nová právní úprava zkrátila dobu, po kterou bude stát těmto žadatelům poskytovat příspěvek, na tři měsíce. Dříve na něj měli nárok po celou dobu azylového řízení. Podle Zprávy ministerstvo vnitra již po 1. únoru 2002 těm žadatelům, kterým nestihlo vyplatit příspěvky za několik měsíců, zaplatí zpětně pouze za první tři měsíce jejich pobytu.

Uspokojivě není podle Zprávy vyřešeno ani umisťování nezletilých žadatelů o azyl a dalších děti s jazykovou bariérou do zařízení ústavní péče. Přestože došlo v této oblasti k mírnému pokroku, je proces stále příliš zdlouhavý. Za poměrně úspěšný naopak Zpráva označuje program integrace azylantů.

V červenci 2001 přijala vláda nařízení č.290/2001 Sb. o poskytnutí dočasné ochrany 250 státním občanům Ruské federace, kteří uprchli ze země kvůli ozbrojenému konfliktu v Čečensku a požádali v ČR o azyl. Z 219 osob, které byly oprávněné o dočasnou ochranu požádat, však o ni projevilo zájem jen 8 cizinců. Důvodem je podle Zprávy chybný postup ministerstva vnitra, které potenciální žadatele informovalo, že po skončení dočasné ochrany nemohou požádat o azyl, resp. že jejich azylové řízení nebude obnoveno. Tento přístup je však v rozporu s posláním institutu dočasné ochrany a také s předpisy EU a Rady Evropy. Dočasná ochrana totiž není alternativou k azylu, ale pouze přechodným opatřením v případě velkého počtu žadatelů z jedné oblasti.

Počty žádostí o azyl v letech 1990-2001

Po roce 1989 se náš stát stal zejména tranzitní zemí pro uprchlíky směřující na Západ. V posledních letech však roste počet lidí, kteří se rozhodnou o azyl požádat v České republice. Zejména uprchlíci přicházející ze zemí bývalého Sovětského svazu a bývalé Jugoslávie totiž považují ČR za stabilní demokracii, navíc donedávna s poměrně liberálním azylovým režimem.

Počet žádostí o azyl významně rostl zejména v posledních čtyřech letech. Zatímco v první polovině 90. let žádalo o azyl 1-2 tisíce lidí ročně, v roce 1998 jich byly 4 tisíce, v roce 2000 téměř 8 tisíc a v loňském roce už 18 tisíc. Nový azylový zákon tento trend zmírnil. Do konce března 2002 požádalo o azyl 2731 osob, což je asi o 30% méně než za stejné období v loňském roce.

Zatímco koncem 90. let tvořily dominantní skupiny žadatelé z Afghánistánu, Srí Lanky, Bangladéše a Iráku, v posledních dvou letech převažují evropské národnosti. 24% všech loňských žádostí podali uprchlíci z Ukrajiny, na dalších místech v počtu žádostí jsou Moldavsko a Rumunsko. Velký podíl žadatelů z blízkých zemí byl zřejmě způsoben možností v ČR legálně pracovat, nová právní úprava tedy možná situaci změní.

Počet lidí, kterým ČR udělí azyl, navzdory rostoucímu počtu žádostí v devadesátých letech spíše klesal, v posledních letech stagnuje. V roce 2001 jej získalo 83 lidí, většinou z důvodu sloučení rodiny a z humanitárních důvodů. Kvůli pronásledování byl azyl udělen jen 30 žadatelům. Nejvíce uprchlíků získalo azyl v roce 1991 (776), nejméně v roce 1995 (59).


Michaela Klečková

DISKUSE - KOMENTÁŘE:


O Autorech

Michaela Klečková

studentka žurnalistiky na FSV UK, v Econnectu je na stáži v rámci programu Nadace VIA

Služby Econnectu

ToolkitUnavuje vás tvorba www stránek v HTML?
Nemá váš webmaster čas na jejich aktualizaci?
S publikačním systémem TOOLKIT to zvládnete SNADNO, RYCHLE A SAMI:
VYZKOUŠEJTE ZDARMA!
vytisknoutvytisknout
Logo Econnectu Easy CONNECTion - snadné spojení mezi lidmi, kteří mění svět
Webhosting, webdesign a publikační systém Toolkit - Econnect
Econnect,o.s.; Českomalínská 23; 160 00 Praha 6; tel: 224 311 780; econnect@ecn.cz