Pouze text - only text Econnect Zpravodajství Informační servis pro NNO
- Kalendář akcí | Práce v NNO | Katalog odkazů | Občan TOPlist
- -
Pouze text - only text
logo Econnectu Zpravodajství
pro registrované uživatele pro novináře pouze text English
-
- - - - - - - - -
- -
-
Zpravodajství ze VŠECH oblastí Životní prostředí Lidská práva Sociální oblast Gender Regionální rozvoj Kultura Občanský sektor Internet
- -
Zpravodajství - vše
zpravodajstvi.ecn.cz > zpravodajství > zprávy
-
-

 zprávy

 komentáře

 tiskové zprávy

 témata

 multimedia

Diskuse o dolním Labi nekončí

9. 4. 2002 - PRAHA/ÚSTÍ NAD LABEM [EkoList]

Na počátku března vydalo Ministerstvo životního prostředí ČR (MŽP) nesouhlasné stanovisko k záměru resortu dopravy a spojů postavit jezy v Prostředním Žlebu a Malém Březně. Aktivisté se radují, zastánci jezů se bouří.

Nic nového pod sluncem

Ministr Kužvart se rozhodl na základě vypracované dokumentace EIA a na podnět veřejnosti zastupované ekologickými organizacemi. Svým krokem si vysloužil značnou kritiku od Ministerstva dopravy a spojů ČR (MDS) i od regionálních zástupců ČSSD. O dílech na dolním toku Labe se diskutuje již dlouho. Počátky diskuse o budoucnosti Labe, potažmo o jeho splavnosti sahají do 70. let minulého století. Současná diskuse je již druhou významnější za posledních pět let. První proběhla v roce 1997, kdy se o zlepšení plavebních podmínek na Labi v úseku Malé Březno a Prostřední Žleb začala vážně zajímat společnost HydroČEZ. Tehdejší ministr životního prostředí Jiří Skalický (ODA) se k záměru postavil odmítavě.

Napoprvé to nevyšlo

V roce 1998 a 1999 byly předloženy nové varianty splavnění a vypracována nová dokumentace vlivů staveb na životní prostředí. Tentokrát se stalo investorem stavby Ředitelství vodních cest ČR (ŘVC). Na rozdíl od HydroČEZu navrhuje místo vysokých hrází v Malém Březně pohyblivé jezy, s jejichž pomocí by se hladina Labe zvedla o 1,4 m, a tím by zabezpečila celoroční splavnost Labe. Nyní je Labe splavné asi polovinu roku. ŘVC svůj záměr zdůvodňuje především ekologickým a ekonomickým přínosem stavby. Především zdůrazňuje možnost přesunout dopravní náklady z dálnice a železnice na vodu a tvorbu nových pracovních míst.

V roce 2000 označili zpracovatelé posudku dokumentaci za nedostatečnou a vrátili k dopracování. Její poslední verze pak byla dokončena v prosinci 2000. Posudek na tuto dokumentaci zpracoval tým vedený RNDr. Petříčkem a Ing. Dejmalem. V závěru jednoznačně konstatuje, že projekt je nepřijatelný zejména z hlediska ochrany přírody. Tento posudek byl projednán s veřejností v Ústí nad Labem dne 19. listopadu 2001. K záměru se v rámci procesu posuzování vlivů na životní prostředí negativně vyjádřila řada německých státních i nevládních organizací, v čele se spolkovým a saským ministerstvem životního prostředí.

MŽP dalo za pravdu ochráncům přírody. "Výstavbou jezů na dolním Labi by došlo k zastavení pravidelného sezónního zaplavování a vysoušení příbřežních zón a štěrkopískových náplavů," argumentuje Jan Dostál z děčínské pobočky ekologického sdružení Arnika. Tím by podle něj došlo ke změně přírodních podmínek místního ekosystému a následnému vyhynutí mnoha místně typických druhů (mj. bobra evropského a drobnokvětu pobřežního) a k zániku fragmentu lužních lesů, které jsou na sezónním kolísání hladiny existenčně závislé.

Avantgarda nebo nesmysl?

Ministr Miloš Kužvart (ČSSD) místo prohlubování řeky navrhl modernizaci lodí. Stanoviskem si vysloužil značnou kritiku a to i od stranických kolegů. Zvláště podrážděně reagoval ministr dopravy a spojů Jaromír Schling, který dokonce MŽP označil za zbytečný orgán a Kužvarta nařkl, že neví co dělá. "Na skutečnosti, že vývoj plavidel s nízkým ponorem není řešením, se shodli odborníci na vodní dopravu spolkového ministerstva dopravy a MDS již v roce 1996," říká Schling s tím, že si obě strany stanovily jako minimální plavební ponor hodnotu 1,4 m po 345 dnů v roce. "Plavidlo postavené pouze pro provoz v oblasti využitelného ponoru 90 cm je při současných pořizovacích cenách plavidel ekonomickým nesmyslem," tvrdí český ministr dopravy.

Podobně roztrpčeně reagoval i sociálnědemokratický vicehejtman Ústeckého kraje Jaroslav Foldyna, který se myšlenky vodních děl na Labi ani po stanovisku MŽP nevzdává. "Kdyby měl Krčín takového Kužvarta, jezdili bychom dnes pro kapry do Polska," nechal se Foldyna slyšet. Pevně prý věří, že v případu převáží veřejný zájem a v tom případě by stavby vyrostly bez ohledu na dopady na přírodu.

Kdo bude mít poslední slovo?

Ačkoliv oponenti výstavby vodních děl postoj MŽP vítají, obávají se, že ještě není všem dnům konec. "Je velmi pravděpodobné, že bude o celém záměru rozhodovat vláda ČR. Výsledek je těžké předem odhadnout, ale vzhledem k tomu, že další rozhodování proběhne až po volbách, je možné, že ministr vzešlý z voleb, může mít jiný názor než Kužvart," vysvětluje své obavy Jan Dostál z Arniky.

Otázkou však podle mluvčí občanského sdružení Arnika Ivony Půlkrábkové je, zda může být pomalá lodní doprava vůbec konkurenceschopná dálnici a železnici a zda tyto ekonomické zájmy vyváží poškození přírody a krajiny evropsky unikátního úseku Labe. Řeka Labe a její okolí tvoří nadregionální biokoridor evropského významu. V oblasti se nachází 6 stanovišť, která spadají do připravované sítě Natura 2000.


Martina Špejtková

DISKUSE - KOMENTÁŘE:


O Autorech

Martina Špejtková

Redaktorka Econenctu pro oblast životního prostředí.

Služby Econnectu

ToolkitUnavuje vás tvorba www stránek v HTML?
Nemá váš webmaster čas na jejich aktualizaci?
S publikačním systémem TOOLKIT to zvládnete SNADNO, RYCHLE A SAMI:
VYZKOUŠEJTE ZDARMA!
vytisknoutvytisknout
Logo Econnectu Easy CONNECTion - snadné spojení mezi lidmi, kteří mění svět
Webhosting, webdesign a publikační systém Toolkit - Econnect
Econnect,o.s.; Českomalínská 23; 160 00 Praha 6; tel: 224 311 780; econnect@ecn.cz